Dvojí kvalita potravin a zboží: Prohra východní a střední Evropy na půdě Evropského parlamentu. Vyhrál byznys nad etikou a spravedlností

„Nestrpím, aby v některých částech Evropy, zejména střední a východní Evropě, lidem prodávali potraviny horší než jinde,“ prohlásil předseda evropské komise Jean-Claude Juncker v září roku 2017.
potraviny - dvojí kvalita - ilustrace
potraviny - dvojí kvalita - ilustrace

reklama

Teprve nyní dochází k určitému, a to navíc neuspokojivému, řešení problému, na který začala Česká republika poukazovat na půdě institucí EU již v roce 2015.  Na jednání Rady pro zemědělství a rybolov bylo v polovině roku 2016 otevřeno toto téma (viz) a podklady k této problematice byly zaslány také Komisi, eurokomisařce pro ochranu spotřebitele Věře Jourové a dalším orgánům EU.

Včera byl celý spor vyřešen a víme jak, což po hlasování Evropského parlamentu komentovala jeho poslankyně za ČSSD Olga Sehnalová: „Tuto bitvu jsme v Evropském parlamentu prohráli díky hlavně neústupnosti jednotlivých členských států.“ Nový návrh totiž dvojí kvalitu omezuje, ale nezakazuje, neboť firmy mohou nadále argumentovat odlišnou chutí v daném státě, kam je výrobek expedován.

Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, která s návrhem na změnu přišla, to zcela jako problém nevidí, když říká, že je „noha vražená do hodně otevřených dveří a je to úspěch, že máme uvedenou dvojí kvalitu v neférových obchodních praktikách.“

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, v tomto dohadování EP pozitivně hodnotil snahu Olgy Sehnalové, zatímco k výsledku hlasování se vyjádřil, že unijní debata o dvojí kvalitě skončila na půli cesty. K tomu na svém twitteru dodal: „Ve finále chyběl politický tlak z nejvyšších CZ.“

Nová směrnice k problému dvojí kvality výrobků upřesňuje, jak by v záležitosti měly postupovat členské státy a za jakých okolností může být různé složení výrobků považováno za zavádějící a zakázané. Případy mají být posuzovány jednotlivě. Europoslankyně Olga Sehnalová odhlasovanou směrnici ve večerním vysílání ČT kritizovala a vidí v tom jednoznačné vítězství byznysu: „Ještě horší je skutečnost, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a kdoví čemu ještě.“

Věra Jourová si jako eurokomisařka nemohla dovolit veřejnou kritiku a lítost nad tím, že se jí nepodařilo prosadit svůj návrh a dokola obhajuje výsledek hlasování: „Jsem přesvědčená, že směrnice věc řeší, poprvé máme zákaz dvojí kvality ve směrnici o neférových obchodních praktikách. To je jasný fakt. Je tam ale povinnost informovat, a když výrobce bude dále trvat na rozdílnosti složení, tak o tom bude muset informovat. Teď o tom nevíme nic… vyvíjíme velký tlak na výrobce, když testujeme produkty a dvacet až třicet procent produktů má problémy s dvojí kvalitou.“

Olga Sehnalová se ohradila k vyjádření eurokomisařky, když řekla, že označení rozdílnosti není povinné a Evropská komise bezprecedentně přeřadila povinné označování rozdílnosti u potravin do části směrnice, která je právně nezávazná. „V tomto Evropská komise přehlasovala v tajném hlasování naši eurokomisařku a netransparentním způsobem prosadila směrnici. Proto je pro mě tento způsob prosazení naprosto nepřijatelný,“ dodala europoslankyně Olga Sehnalová a mluvila o lobování některých států jako Německo, Itálie nebo Francie.

 

====================================================================

Na tomto příkladu je vidět, jakou má nepředstavitelnou moc Evropská komise s předsedou a jeho osmadvaceti komisaři, týkající se tvorby legislativy, ale i v jednání Evropské unie navenek. Určuje tím život půl miliardě obyvatel EU. ====================================================================

 

Pro přijetí nové směrnice včera v Evropském parlamentu hlasovalo 474 poslanců, proti bylo 163 a 14 se hlasování zdrželo.

Včera odhlasovaná nová směrnice tvoří celek s řešením problematiky dvojí kvality - balíček s názvem Nová politika pro spotřebitele. V tomto novém souhrnu zákonů je také řešen problém, jak poskytnout lidem transparentnější informace o mechanismu zpracovávání nabídek na online trzích a v internetových srovnávacích službách, jako je například Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner. Těm směrnice ukládá zveřejnit parametry, které určují pořadí nabídek, ve kterém se zobrazí potenciálnímu kupci. Spotřebitelé mají také být podle nových pravidel informováni o tom, od koho výrobky či služby kupují, aby věděli, jak jsou chráněni v případě problému - například když je nutná reklamace.

Mirko Radušević

reklama

reklama