Prezident však nadále silně obhajuje svou pro-obchodní politiku včetně nepopulárních opatření, mezi která spadá například částečné zrušení daně z bohatství (majetku), což je podle něj krok vedoucí k posílení investic.
Vzhledem k tomu, že daně jsou klíčovým požadavkem protestujících, uvedl Macron, že jejich snížení pro střední střídu by mělo stát přijít na zhruba pět miliard euro (v přepočtu asi 128 miliard korun). Snížení má být podle Macrona financováno zrušením některých daňových úlev pro podniky a větším pracovním výkonem.
Francouzský prezident dále slíbil, že důchody pod 2 tisíce euro měsíčně (zhruba 51 tisíc korun) budou znovu valorizovány na základě inflace a každý, kdo celý život pracoval, by podle Macrona neměl dostávat měsíční důchod pod tisíc euro (zhruba 25 tisíc korun).
Emmanuel Macron rovněž udělal ústupek v dalším klíčovém požadavku Žlutých vest. Totiž aby občané mohli navrhnout závazné referendum k legislativním záležitostem nebo odvolat zvolené členy parlamentu.
Macronovi na základě návrhů protestujících připadá, že pochybují o zastupitelské demokracii. Nicméně plánovaná ústavní reforma by měla obsahovat možnost návrhu zákonů pro odhlasování v parlamentu v případě, že budou podpořeny peticí s podpisy jednoho milionu občanů. Pokud by na ně posléze parlament nevzal ohled, mohlo by se přistoupit k referendu.
Macron dále slíbil větší decentralizaci s tím, že více pravomocí z oblasti bydlení, dopravy nebo životního prostředí by bylo přeneseno z Paříže na nižší úrovně.
Na závěr se francouzský prezident věnoval migraci, vůči níž byl doposud velmi otevřený. „Nakonec národ také drží pohromadě na základě svých limitů, svých hranic,“ uvedl a dodal, že věří v právo na politický azyl, ale „abyste přivítali lidi, musíte mít domov.“
Uvedl také, že snaha o přísnější kontrolu hranic a většího sdílení migrační zátěže všech členských zemí EU je jeho „druhým největším bojem v Evropě“ po klimatických změnách. Požádal rovněž vládu, aby byla „nekompromisní“ vůči islamistickým hnutím a snažila se zabránit jejich financování ze zahraničí.
Ani opozice ani demonstranti ze Žlutých vest však nebyli spokojeni s prezidentovou reakcí v rámci národního konzultačního procesu, který Macron zahájil, aby se pokusil eliminovat toto protestní hnutí.
„Obávám se, že dnešní dar financovaný rozpočtovým schodkem zítra skončí jako daň,“ uvedl konzervativní opoziční lídr Laurent Wauquiez pro televizi France 2.
Jedna z vedoucích tváří hnutí Žlutých vest, Priscillia Ludosky, vyzvala k protestům každou sobotu až do konce května také kvůli tomu, že Macron neakceptoval požadavky hnutí, mezi kterými bylo například zrušení daně z přidané hodnoty na základní potřeby.
Masivní protesty původně započaly během listopadu loňského roku proti plánovanému navýšení daně z pohonných hmot. Počet demonstrantů v poslední době sice klesnul na několik desítek tisíc, ale každotýdenní pochody Paříží a dalšími velkými městy se opakovaně zvrhávají ve vandalismus a střety s policií.
