Evropská osmadvacítka volí své zástupce do parlamentu. Sledujeme online. Orbán (52%), Farage (35%), Salvini (30%) a Le Penová (23%) vítězí. Značně posílili po celé Evropě i liberálové a zelení.

Od čtvrtka 23. května do neděle 26. května probíhají ve 28 zemích EU volby do Evropského parlamentu. Svět se nachází ve velkém očekávání vzhledem k současné situaci v Evropě. Během pětiletého funkčního období EP došlo k mnoha politickým událostem počínaje Ukrajinou a konče uprchlickou vlnou. To vše ovlivnilo myšlení a názory současných voličů. Uvádíme online zpravodajství o dění kolem voleb v členských zemích EU s dostupnými výsledky takzvaných exit pollů.
european parlament logo
european parlament logo
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
  • Na Slovensku by volby do EP podle předběžných průzkumů měla vyhrát koalice Progresívne Slovensko (PS) - Spolu. Do evropských parlamentních křesel by měli rovněž zasednout poslanci Smeru-SD, ĽSNS, KDH, SaS a OĽaNO.
  • Ve Velké Británie se může odehrát historická prohra konzervativců. Nemusí získat ani jedno křeslo v EP - čtěte níže o Velké Británii, kde se hlasovalo již ve čtvrtek.
  • Chorvatsko: Nastal čas stát se suverénním státem.
  • S velkým napětím se očekávají volby ve Francii, kde se očekává souboj Macron versus Le Penová stejně jako před dvěma lety v prezidentských volbách.
  • Rakousko v eurovolbách zažije generálku na předčasné parlamentní volby.
  • Na první odhady výsledků v Česku stále čekáme. Jak probíhaly volební dny se můžete podívat zde

VNITROSTÁTNÍ ODHADY ZVEŘEJNĚNÉ EVROPSKÝM PARLAMENTEM ZDE: 

 

První projekce nového rozložení Evropského parlamentu naznačuje velkou ztrátu křesel pro obě největší frakce.

Evropská lidová strana by měla ztratit více než 40 křesel, Strany evropských socialistů by potom měly ztratit kolem 37 křesel. Naopak o více než 30 křesel by si měli polepšit liberálové a zhruba o 20 křesel zelení. Předpovědi také naznačují velký zisk křesel pro euroskeptické strany.

Na grafice níže můžete vidět nejsilnější frakce v Evropském parlamentu reprezentované podle vítězství stran v každé zemi. 

Grafika se  bude upravovat podle večerního vývoje.

Žlutá: Liberálové (za ČR hnutí ANO)
Slabě modrá: Lidovci (za ČR TOP09/KDU-ČSL)
Červená: Socialisté (za ČR ČSSD)
Tmavě modrá: Konzervativci (za ČR ODS)
Černá: Národní konzervativci (za ČR SPD)
Zelená: Brexit 

 

Česká republika 

Bezesporu největší zprávou je katastrofální výsledek ČSSD, která dostala jen 3,95 procent hlasů a nedostala se tak do Evropského parlamentu. Druhou velkou zprávou je, že se lídr kanidátky za KDU-ČSL Pavel Svoboda nedostal do Evropského parlamentu, přeskočil jej totiž Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová. 

Vítěznou stranu je podle předpokladů hnutí ANO - 6 křesel, druhá skončila ODS - 4 křesla, třetí Piráti - 3 křesla, čtvrtá STAN/TOP09 - 3 křesla, pátá SPD - dvě křesla, šestá KDU-ČSL - 2 křesla a poslední stranou, která překonala 5% hranici byla KSČM - 1 křeslo. 

 

 

 

 

Německo 

Německá zvláštnost eurovoleb spočívá v tom, že v devíti ze šestnácti spolkových zemích se konají volby rovněž do zemských vlád a server Deutsche Welle uvádí, že o tyto volby je větší zájem než o volby do EP.

Podle předběžných výsledků získala v Německu nejvíc hlasů CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (přibližně 28 %). Na druhém místě jsou Zelení s 22 procenty, na třetím místě SPD s 15,5 procenty. Pokud se odhady potvrdí, bude to pro CDU/CSU znamenat doposud nejhorší volební výsledek.

Francie

Prohra Macrona! Televizi France 2 zveřejnila průzkum exit polls, který maznačuje, že strana Le Penové může vyhrát s 23,2%, což je o 9,9% více než strana prezidenta Emannuela Macrona "Na pochod" (En marche).Prohra je to proto, neboť Macrom má ambice se stát vůdcem Evropy. Navíc hlas pro Macrona se měl stát výzvou existenčního boje mezi proevropskými progresivními silami a euroskeptickými. nacionalisty.

Macron označil volby „za nejdůležitější od roku 1979“. Varoval, že EU čelí „riziku“ a hrozbě nacionalistů usilujících o rozdělení společnosti.

Le Penová postavila svoji kampaň jako definitvní úder protestního hlasu, a to s hlavním poselstvím její strany „Stop Macron"!

Francie má nečekaně vysokou účast odhadovanou na více než 50% - nejvyšší za posledních desetiletí - a vyšší než v posledních parlamentních volbách.

Finsko

Ve Finsku zvítězila středo-pravicová a proevropská „Národní koalice“ s třemi křesly. Zelení, sociální demokraté a euroskeptičtí „Praví Finové“ potom skončili s dvěma křesly.

 

Portugalsko

Poprvé v historii se za Portugalsko zřejmě dostane do Evropského parlamentu Strana environmentalistů a podporující blahobyt zvířat. První podle skončila nicméně socialistická strana. Druhou v pořadí je sociálně demokratická strana, která je navzdory svému jménu ideově středo-pravicovou stranou. Levicový blok a komunisté potom skončili s odstupem na třetím a čtvrtém místě. Konzervativci za CDS byli pátí. 

 

 

Dánsko

Dánsko má největší volební účast v historii voleb do Evropského parlamentu, podle serveru Europe Elects dosáhla 63,2%. Nejvíce křesel v Evropském parlamentu by měly získat sociální demokraté, v závěsu je středo-pravicová Venstre a euroskeptická DF. 

 

 

 

Řecko 

V Řecku vyhrála podle odhadů opoziční Nová demokracie. Odhady naznačují, že konzervativní strana porazila vládní levicovou stranu SYRIZA.

Švédsko

Největší změnou ve Švédsku je propad zelených a feministek. Feministky dokonce ztratily jediné křeslo v Evropském parlamentu. Podle posledních průzkumů vyhráli v severské zemi sociální demokraté, kteří si ovšem polepšili jen o jedno procento. Druhá skončila liberálně konzervativní strana a třetí skončili euroskeptičtí Švédští demokraté.

 

Rakousko  

Podle exit polls by měla v Rakousku zvítězit Kurzova konzervativní strana ÖVP s 34,5% hlasů, což je o 7,5% více než v předchozích volbách. Druhé místo by obsadila SPÖ s 23,5%, což je o něco méně než v roce 2014. Rakouská strana svobodných (FPÖ) dopadne údajně lépe než se očekávalo a má ztratit pouhého 2,2 procentního bodu a měla by mít 17,5%.

Po skandálu šéfa rakouské strany svobodných (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho, který jednal s údajnou neteří ruského oligarchy o politické podpoře výměnou za zajištění státních zakázek se zdá, že tato strana jde do voleb otřesená. Podle prvních odhadů obsadí až třetí místo. Volby by pak měli s velkým náskokem vyhrát lidovci kancléře Sebastiana Kurze před sociálními demokraty.

Maďarsko 

Maďarský premiér Viktor Orbán drtivě zvítězil, s více jak 52 procenty budou mít 13 křesel až s velkým odstupem jsou socialisté s pěti křesly. Orbán se zatím odmítl vyjdářit, zda v případě vítězství se jeho strana připojí k alianci s Matteo Salvinim Do EP by se ještě měli dostat liberálové a Jobbik.

 

 

 

Španělsko 

Španělským volbám do Evropského parlamentu dominovali Socialisté, kteří získali skoro 33 procent. Jedná se o jednu z mála zemí, kde byli sociálisté tak silní. Druhá skončila středo-pravicová lidová strana, třetí liberálové, čtvrtá byla levice a pátá protiimigrantská strana VOX.

 

Belgie  

Země s jedenácti miliony obyvateli patří k těm nejrozdělenějším v EU, což je důvod napjatého očekávání výsledku voleb. Napětí zvyšuje souběžně se konající federální a regionální volby. Zatím se dává velká šance posilování vlámské krajní pravice.

Předvolební průzkumy hovoří o tom, že ve Valonsku by měli zvítězit socialisté a šanci na řadu míst v EP mají rovněž Zelení. Ve vlámské části Belgie se tipuje vítězství krajně pravicové a separatistické strany Vlaams Belang (Vlámský zájem; VB a tato strana soupeří s nacionalistickou stranou Nová vlámská aliance.

Chorvatsko

V Chorvatsku, kde se hlasovalo dnes, byly publikovány předběžné výsledky. Nepřekvapuje první místo pravicové strany HDZ a druhé místo socialistů. Ovšem nový trend představuje třetí strana právníka-soudce Nezavisna lista Mislava Kolakušića. Ten má krédo: "Nepředstavujeme hrdost! Objeví se Američané a podřizujeme se, přijdou Rusové opět se  podbízíme, pak se objeví Číňané a my jim lezeme kamsi. Nastal čas stát se suverénním státem. Garantuji, že se jim staneme."

Předběžné výsledky v Chorvatsku

exit polls Chorvatsko
exit polls Chorvatsko

Polsko 

Polský premiér Mateusz Morawiecki  uvedl, že jeho vládnoucí strana PiS je v novém Evropském parlamentu připravená jednat s italskou Ligou Severu, španělskou pravicovou stranou VOX a dalšími stranami, nikoli však s francouzskou Národní frontou.

Itálie 

V Itálii vyhrál Salvini s 30%. Jeho proti evropské rétorika sklidila velký úspěch nejen na severu země odkud LEGA vzešla. Dva dny před italskými volbami do EP prohlásil italský ministr vnitra a vůdce strany Liga Severu Matteo Salvini pro deník La Stampa, že po volbách rozhodně nedojde k rozpadu koalice. Uvedl, že pokud jeho strana překročí 30 procent, nebude měnit vládu, ale zasadí se za změnu hospodářské politiky EU. Druzí v pořadí skončí asi sociálisté až třetí by mělo skončit protestní hnutí "Pěti hvězd" s 20 procenty. V Evropském parlamentu opět zasedne matador Silvio Berlusconi za Forza Italia.

Salvini poděkoval voličům: "Jsme první v Itálii, děkuji."

 

 

Lotyšsko 

Agentury píší, že v Lotyšsku po osmé ráno odvolil tamní prezident a na jeho twitteru se objevila fotografie. V této zemi je možnost volit online a tak se počítá, že díky tomu zde volby proběhnou velmi rychle.

lotyšský prezident volí foto twitter
lotyšský prezident volí foto twitter

Slovensko 

Premiér Peter Pellegrini (Smer) je rád, že nenaplnila hrozba nízké účasti ve volbách: Melámali jsme sice rekordy, ale přišlo volit více voličů, než minule a to považuji za úspěch. Jsem rád, že důvěru voličů získaly především proevropské síly. Jejích célem je udržet Slovensko v ve společném evropské domě."

Nově zvolená prezidentka Zuzana Čaputová volila v Pezinku a uvedla: "Stojíme na křižovatce, co se týče budoucnosti a podoby EU, zda bude silnější a integrovanější, nebo naopak začne proces jejího oslabení." 

graf-Slovensko -eu-volby
graf-Slovensko -eu-volby

 

Zastoupení Evropské komise - Maroš Ševčovič na Slovensku vzkazuje: " Nedržte hubu a vyjadrite svoj názor".

Slovensko-Evropská-komise--Šefčovič
Slovensko-Evropská-komise--Šefčovič

 

Předseda slovenského parlamentu (Slovenská národná rada) Andrej Danko (SNS) burcuje Slováky, aby šli volit: "Nedovolme, abychom měli v EU nejnižší účast." V minulých volbách, před pěti lety, skončilo Slovensko, co se týče počtu voličů na posledním místě.

Slovensko steně jako Irsko má 13 křesel v EP, čtrnácté křeslo obsadí v případě brexitu. Zajímavostí je, že kandiduje syn Alexandra Dubčeka - sedmdesátiletý bratislavský lékař Pavol Dubček za Slovenskou národní stranu. Za malé opoziční hnutí Jsme rodina-Boris Kollár kandiduje bývalý kosmonaut Ivan Bella. Mezi kandidáty je rovněž Miroslav Radačovský, kontroverzní soudce, který vyzval prezidenta Kisku, aby odešel z politiky i ze Slovenska. Kandiduje za stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Volby se zde konají pouze v sobotu.

Malta 

Malá ostrovní země je stejně názorově rozdělená jako mnohé další státy EU. To je důvod, proč je ve velkém očekávání, kolik hlasů získá opoziční Nacionální strana. Vůdce této strany Adrian Delia již ráno odvolil a ještě před volbami vzkázal: "Máme premiéra, který stále říká, že Malta je bezpečná jako nikdy dříve. Nebudu nikoho děsit nebo agitovat, ale zeptete se sami sebe: je Malta stejná jako před pár lety?"

Malta vedle Rakouska se stala druhou evropskou zemí, kde lze volit již od šestnácti let. Volby do EP jsou první, kdy šestnáctiletí mohou k urnám.

Irsko

Aktualizace: neděle 26.5. V Irsku jsou již přesnější výsledky exit polls, které potvzují vedení současného premiéra Leo Varadkara a jeho strany Fine Gael, která podle průzkumu dostala 29%.

Aktualzace: Dnes 25.5. byly zveřejněny výsledky tzv. exit polls. Irové mimo voleb do EP hlasovali rovněž o rozvodovém zákonu a průzkum mluví o tom, že zvítězil v tomto ohledu liberální názor. Referendum bylo dalším krokem k liberálním hodnotám bývalé římskokatolické společnosti, která v posledních čtyřech letech legalizovala manželství stejného pohlaví a potrat. Co se týče voleb do EP mluví se o velké šanci Green party, která podle průzkumu například v Dublinu by měla vyhrát. Rovněž se hovoří o velké volební účasti, neuvěřitelných 87procentech.

Starší zpráva:

Stejně jako u nás se v Irsku konají v pátek volby do EP, a to v atmosféře obav vyvolané rezignací britské premiérky Mayové o budoucnost tzv. irské pojistky - to je neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem. To je jedním z hlavních bodů vyjednávání mezi EU a Británií.

Ze 751 křesel v Evropském parlamentu, mají Irové 13 křesel. V případě, že dojde k brexitu získají další dvě místa. Irové volí pouze dnes do 22 hodin.

Velká Británie 

Daniel Hannan, zástupce konzervativní strany v EP prohlásil pro deník The Telegraph, že se konzervativci ve 185leté historii hlasování mohou dočkat nejhoršího výsledku. Ukázalo se, že se nemýlil.

Konzervativci vyšlou do Evropského parlamnetu pouze dva reprezentanty(!). Drtivé vítězství zažil Nigel Farage, který s úplně novou stranou Brexit získal 21 křesel v EP. Naopak liberálové, kteří odmítají Brexit získali 10 křesel. Naprostý propad kromě konzervativců zažili i Corbynovo Labouristé.

 

------------

V souvislosti s Británií nelze opomenout dnešní oznámení Theresy Mayové, že 7.června končí jako premiérka. V slzách přiznala, že nebylo v jejích silách, což je jí líto, realizovat brexit.

 

 

Nizozemsko 

AKTUALIZACE:

Podle šetření agentury GeenPeil účast v Nizozemsku na volbách do EU měla sice stoupající trend a v tomto roce hlasovalo 41,2% lidí, což je nárůst o 4% oproti posledním volbám v roce 2014, ale ve srovnání s „běžnými“ holandskými volbami na parlamentních volbách, které normálně činí kolem 75–80%.

Holanďané nechtějí opustit EU. Pouze 15% voličů chtělo opustit EU (hlasováním pro stranu Nexit). Proti imigrační PVV Geerta Wilderse a Socialistická strana mohou ztratit své zastoupení v EP, pokud se prokáží průzkumová agenturní exit-polls čísla na základě skutečných výsledků. PVV získala podle exit-polls  pouze 4,1% hlasů, přičemž v roce 2014 měla strana zhruba trojnásobek. To znamená, že strana Geerta Wilderse bude mít pouze jedno místo, nebo dokonce vůbec žádné, což se ukáže v neděli.

Zatím nejvíce podle exit-polls makí labouristé(PvdA), Lidová strana pro svobodu a demokracii(VVD), Křesťansko demokratická strana(CDA), Fórum pro demokracii(FvD) a Zelení(GL).

Nizozemsko-exit-polls-EP
Nizozemsko-exit-polls-EP

Původní páteční zpráva:

Aktuální výsledky výzkumu veřejného mínění, které publikovala nizozemská národní televize NOS, naznačují, že v Nizozemsku by volby do Evropského parlamentu mohla vyhrát Labouristická strana.

Podle výsledků společnosti Ipsos uveřejněných krátce po čtvrtečním uzavření volebních místností by měla Labouristická strana získat 5 z 26 možných míst v Evropském parlamentu. Liberální strana VVD ministerského předsedy Marka Rutteho by měla obdržet čtyři křesla.

Čtyři místa by měly dohromady získat dvě holandské populistické strany, nové Fórum pro demokracii, vedené charismatickým intelektuálem Thierry Baudetem by ve svých prvních evropských volbách dle odhadu mělo získat tři místa, zatímco antiislámská Strana pro svobodu by měla o tři křesla přijít a získat pouze jedno.

Kypr

První odhady ukazují, že na Kypru zvítězilo vládnoucí Demokratické shromáždění (DISY). Získat by mělo mezi 28 a 31 procenty. Na vítězství ale může dosáhnout i komunistická Pokroková strana pracujícího lidu (AKEL), která má 27 až 30 procent hlasů. 

 

Očekávejte zde další zprávy.

Online redakce TV Prima

Reklama
Reklama