KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Bublina Russiagate splaskla, ale jede se dál, jako by nic…

Velmoci vždy ovlivňovaly vývoj ve světě, tak jak je možné, že právě na takové „banalitě“ nyní kdosi už tři roky „objevuje Ameriku“?
Donald Trump
Donald Trump
archiv
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Podle amerického portálu Axios bylo jen od května 2017 o Rusku a Trumpovi (a Muellerovi) publikováno v amerických internetových médiích 533 074 článků a na sociálních sítích se tématu věnovalo 245 milionů interakcí. Televize ABC, CBS a NBC Trumpově spolupráci s Ruskem za tutéž dobu věnovaly celkem 2284 minut vysílacího času, přičemž většinu odvysílaly po Muellerově jmenování do čela vyšetřovací komise. A všechny ty články a reportáže vznikly bez jediného důkazu. Čili, na vodě. Někdo by rovnou řekl, že byly vylhané.

Svůj význam ale měly. Průzkum veřejného mínění těsně před zveřejněním všech čtyř set (byť místy začerněných) stran Muellerova vyšetřování údajné spolupráce Donalda Trumpa s Ruskem je pro současné Spojené státy příznačný. Ačkoli Robert Mueller žádnou spolupráci s Ruskem ani po dvou letech snažení neodhalil, v průzkumu agentury AP a NORC 53 procent Američanů chce, aby Kongres vyšetřoval Trumpa dál, 58 procent je přesvědčeno, že Trump „bránil vyšetřování“, i když právníci se dál přou o to, zda je to vůbec možné, když se žádný zločin nestal, a 53 procent by chtělo, aby Kongres podnikl kroky vedoucí k Trumpovu impeachmentu. A co víc, celkem 69 procent věří, že Trump buď spáchal cosi ilegálního, nebo se alespoň v souvislosti se svými ruskými kontakty choval neeticky, přičemž 44 procent „má obavy“, že s Rusy během kampaně v roce 2016 opravdu spolupracoval. Po dvouleté politické a mediální megamasáži si tak jen 29 procent myslí, že americký prezident opravdu neudělal nic špatného…

Není bez zajímavosti, že 62 procent Američanů si současně myslí, že se USA obecně ubírají špatným směrem, zatímco aktuální politické směřování jich schvaluje jen 37 procent. Čili, vůči realitě, na jejímž utváření se významně podílejí i Trumpovi odpůrci, jsou Američané ještě tvrdší než vůči Trumpovi. Koneckonců, americké elity se dál zabývají třeba vývojem na akciích trzích, zatímco polovina všech Američanů žádné akcie nevlastní, a tak jim starosti „těch nahoře“ připadají mimoběžné. Celých 60 procent mileniálů nemá našetřeno ani 500 dolarů, s nimiž by v případě ztráty zaměstnání mohli další měsíc zaplatit nájem nebo si koupit jídlo. A za připomínku stojí třebas i fakt, že za celý loňský rok ukončilo v USA provoz 5864 maloobchodů, ale letos jen do dubna už bylo podle Coresight Research oznámeno uzavření 5994 obchodů… Jak asi bude tato statistika vypadat na konci roku? Rozvoj internetového obchodování sice může obraz lehce vylepšit, ale zachránit nikoli. Zkrátka, většina pracujících Američanů po ekonomickém krachu z roku 2008 ztratila celou dekádu a ještě se nevzpamatovala. A má svých vlastních problémů víc než dost. Těch z vysoké politiky jim už netřeba.

Je příznačné, že v Demokratické straně už nadšení pro impeachment prezidenta podle všeho „chladne“; volby prý budou už za 18 měsíců, tak ať už to celé „rozhodne lid“. Přitom se ale nikdo jako by o „lid“ ani nezajímal, a „nejtěžší váhy“ Demokratické strany se budou v rámci boje proti Trumpovi raději vrhat do dalších (do značné míry) fantazijních (nebo konspiračních, chcete-li) světů, než aby napadali Trumpovu konkrétní, „každodenní“ domácí politiku. Jako by se ani nechtěli vracet do reality a bojovat proti Trumpovi tam, kde to logicky stojí za to.

 

 

Tak se Rusové alespoň vměšovali…

Místo toho se dál točí třeba na Trumpových daňových přiznáních, které jim ale Bílý dům odmítá vydat, nebo z Muellerovy zprávy zdůrazňují „ruské vměšování“ do amerických prezidentských voleb. Přitom je ale přece jasné, že Rusko (nebo dříve Sovětský svaz) se vždy snažily „ovlivňovat“ americké volby, a světe, div se, Spojené státy se vždy snažily a snaží ovlivňovat volby v Rusku (nebo dříve v Sovětském svazu). A vůbec, obecně přece platí, že (nejen) velmoci vždy ovlivňovaly vývoj ve světě. Tak jak je možné, že právě na takové „banalitě“ nyní kdosi už tři roky „objevuje Ameriku“, svrhává Trumpa, rozhazuje sankce po tunách, posouvá NATO k Rusku a snaží se (možná) vyprovokovat válku? A hlavně, otázka by přece správně měla znít, zda Rusko v roce 2016 udělalo něco, co opravdu kvalitativně ovlivnilo výsledek prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. Všechny odpovědi, i s učtením všech možných ruských hackerů, reklam a trollů na Facebooku, jasně říkají, že nikoli.

Mimochodem, bazírování na ruském vměšování může být pro Trumpovy nepřátele ošidné. Muellerova zpráva totiž vágně konstatuje, že Rusko se svým vměšováním do americké demokracie začalo už v roce 2014, tedy už za Baracka Obamy. Michael Isikoff a David Corn ve své knize Russian Roulette: The Inside Story of Putin's War on America and the Election of Donald Trump tvrdí, že když s poznatky o vměšujících se Rusech přišli podřízení za Obamovou poradkyní pro národní bezpečnost Susan Riceovou, prý jim řekla, ať to nechají být… „Bývalý prezident Obama b tomto případě vypadá dost špatně,“ konstatuje CNN. „Během jeho služby Rusové zasahovali do naší demokracie, zatímco jeho administrativa nic neudělala.“

Pokud už ale taková hra na „ruské vměšování“ může samotným hráčům jen a jen ublížit, jak potom vnímat ministra zahraničí Mika Pompea, který po zveřejnění Muellerovy zprávy hrozí Rusku kvůli vměšování (nejen) v USA „těžkými důsledky“. Ponechme stranou předpoklad, na němž se shodne celý Washington, tedy že jen USA mají právo vměšovat se kdekoli podle libosti. Pompeo totiž nyní hrozí Rusku kvůli vměšování, které přece mělo teoreticky vynést k moci Trumpa a následně do funkce i samotného Pompea. Někde „ve stroji“, který řídí americkou supervelmoc, je už opravdu hodně velká „výrobní vada“… 

A mimochodem, chaos v nejvyšších patrech washingtonského establishmentu se podle všeho v nejbližších měsících ještě prohloubí, neboť se bude -- po Muellerově zprávě – čekat na zprávu Michaela Horowitze, generálního inspektora ministerstva spravedlnosti. Jeho úkolem je totiž ukázat jmenovitě na lidi, kteří stáli za celou tou dezinformační kampaní zvanou „Russiagate“. Očekává se, že začnou padat i žaloby. A chaos v řadách amerických elit se bude jen prohlubovat…

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama