KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Bude Islámský stát poražen?

Terorismus samozřejmě nezmizí ani s konečným vítězstvím nad Islámským státem na východě Sýrie, nicméně alespoň ten fanatický chalífát zamíří na smetiště dějin...
Chalífát už prohrál
Chalífát už prohrál
twitter
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Syrští Kurdové z levicových Lidových obranných jednotek (YPG) v americkém žoldu a pod hlavičkou Syrských demokratických sil (SDF) na východě země dorážejí poslední zbytky Islámského státu a Donald Trump slibuje konečné vítězství už na tento týden. Svůj nesouhlas ale v posledních dnech vyjadřují například nejvyšší činitelé Německa nebo Francie, podle nichž se žádné vítězství konat nebude. Americké tajné služby navíc tvrdí, že Islámský stát bude s to do roka znovu zvednout hlavu, Pentagon dodává, že má v Sýrii a Iráku stále ještě nějakých až 30 tisíc mužů…

Je vcelku očividné, že přinejmenším některé „černé vize“ pocházejí z pera těch, kteří se zánikem Islámského státu „přijdou o chleba“, ať už bude řeč o Pentagonu, amerických špionážních agenturách nebo na ně navázaných thinktankistech. Když malují čerta na zeď, vědomě ignorují základní skutečnosti. V první řadě jsou tu peníze. Saúdové nebo Spojené arabské emiráty zatím neprozradili, kolik miliard věnovali Islámskému státu během skoro osmileté války v Sýrii, ale pro představu se nabízí přiznání Kataru, že do svržení Bašára Asada investoval přes 137 miliard dolarů. Dnes většina tmářských režimů z Perského zálivu už ale přijala realitu a namísto dalšího financování džihádu v Sýrii přehodila své dosud „věrné“ na hrb Turecku a sama raději obnovuje vztahy s Damaškem. Západ se sice hrozbami sankcí snaží tento proces zpomalit, ale návrat k financování Islámského státu, Al Kajdy a dalších skupin se už zdá být nemyslitelným. Tím spíš, že v mezidobí navíc konečně začaly fungovat kontrolní mechanismy, které jsou s to v mezinárodním bankovním provozu odhalit finance směřující k teroristům. Islámský stát vydělával také na prodeji ropy, výběru daní na „svých“ územích nebo v neposlední řadě na prostém drancování. Bez podpory z venku ale „své“ území už mít nebude, a tak mizejí i tyto zdroje příjmů.

Problém je i v tom, že hrůzovláda IS si na jeho územích získala jen málo přívrženců mezi místním obyvatelstvem, čili, předpoklad, že by se IS mohl do budoucna opřít o lokální síly, není reálná. Naopak, rychlost, s níž IS přišel o území vytvářející jeho „stát“, ukazuje, že žádnou místní podporu nikdy ani neměl. Vedení IS si sice nejspíš nahromadilo nemalé zásoby peněz i zbraní, ale bez území a poslušných „občanů“ jim to – z hlediska původních snů o vytvoření chalífátu --  vlastně bude k ničemu.

Pak je tu razantní cenzura, s níž platformy typu Facebooku či Twitteru omezují donedávna bezbřehou propagandu Islámského státu a džihádu obecně, takže už není vůbec jednoduché lákat nové rekruty, natož jim otevřeně radit, kudy a s čí pomocí mohou volně překračovat hranice do Sýrie nebo Iráku. Jinými slovy, moderní technologie Islámskému státu už přestaly sloužit tak, jak tomu bylo ještě třeba do roku 2016.    

Současně ale platí, že terorismus samozřejmě nezmizí ani s konečným vítězstvím nad Islámským státem na východě Sýrie. Nedávné útoky „zapomenuté“ Irské republikánské armády v Londonderry dokládají, že terorismus je svým způsobem nezničitelný. A věčný. Lze proto předpokládat, že po ztrátě posledních metrů území se zbytky IS pravděpodobně promění v gerilové skupiny, které budou dál útočit a zabíjet, a to nejen v Sýrii a Iráku. Třeba i v Evropě, kam už podle různých odhadů v uplynulých letech odjelo na pět tisíc členů Islámského státu a nyní čekají na příkazy. Hlavně, aby o sobě dávaly vědět, že stále „žijí“. A jistě „vstanou i noví bojovníci“ IS různě ve světě, od Alžírska přes egyptskou Sinaj až po Indonésii. Nicméně, ani evropské zpochybňování Trumpova „vítězství nad IS“ ve formě jeho chalífátu na faktu nemůže nic změnit.

V dnešním světě, který je rozdělený mezi pokračující americkou snahu o globální hegemonii a čínsko-ruskou snahu o reálnou protiváhu, pro IS fakticky nezbývá místo. Koneckonců, když na to přijde, na setnutí „zvedající se hlavy IS“ se za určitých okolností shodnou všichni.

 

 

Tereza Spencerová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7