KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Co znamenal Putinův „placák“ s MbS na G20?

Američtí senátoři mohou ohrozit petrodolar, který drží Spojené státy v pozici, v níž se dnes nacházejí. Stačí aktuálně „hlavního Saúda“ naštvat, a otočí se plně k Číně, Rusku, k Indii…
Putin se saúdským princem na G20
Putin se saúdským princem na G20
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Senátoři z obou amerických politických stran se uprostřed týdne shodli na návrhu rezoluce, podle níž saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán „řídil bezpečnostní složky v době vraždy Džamála Chašúgdžího“, z čehož jaksi plyne, že za jeho smrt nese osobní odpovědnost. Návrh dokumentu Chašúgdžího vraždu odsuzuje a vyzývá Bílý dům i mezinárodní společenství, aby prince donutily se za vraždu zodpovídat. Současně s tím senátoři chtějí donutit Saúdy k ukončení agrese proti Jemenu, k urovnání jeho sporu s Katarem a k propuštění blíže neurčeného počtu politických vězňů.

Diskuse o dokumentu by měla začít v pondělí a jeho přijetí předcházelo hned několik událostí. V první řadě to už před pár týdny bylo prohlášení Donalda Trumpa, který se pokusil vyvinit korunního prince v zásadě neotřesitelným konstatováním, že v „našem brutálním světě“ se prostě i vraždí. MbS se mu odměnil okamžitou dohodou o nákupu amerického protiletadlového systému THAAD za 15 miliard dolarů. Následovalo neveřejné vystoupení šéfky CIA Haspelové před příslušným senátním výborem, po němž se prý už nedalo mluvit jen o „kouřící zbrani“, ale rovnou o „kouřící motorové pile“, se svými důkazy do Washingtonu posléze zavítal také šéf turecké tajné služby. Nicméně, svou roli nejspíš sehrál i víkendový summit G20… a Putin.

Putinův přítel

Saúdové na akce podobného typu až dosud vždy vysílali pouhé ministry, konkrétně ministra ropného průmyslu, ale nyní do Buenos Aires přiletěl korunní princ (a budoucí král) MbS osobně. A bylo to hluboce symbolické gesto – ukázal tak, že má situaci ve svém „paláci“ dál pevně pod kontrolou a že s ním svět proto musí počítat. Nebo jinak, že celou tu bouři kolem Chašúgdžího vraždy prostě ustál.

Západní státy tím dostal do nepříjemné situace – na jedné straně chtějí udržet své tradiční (převážně obchodní) vztahy se Saúdy, ale cenou jim je, že musejí akceptovat MbS, o němž „vědí, že je vrah“. A to je pro změnu píárová sebevražda. Trump se mu na summitu okázale vyhýbal, Mayová se mu snažila vysvětlit, jak se prý mají chovat slušní lidé, Macron si zase postěžoval, že ho princ vůbec neposlouchá… Po válkách proti Iráku, Libyi, Sýrii či Jemenu (a mnoha dalších konfliktech), v nichž umřely miliony lidí, jsou podobné tanečky ze strany Západu jen čirým pokrytectvím, ale budiž. Západ se totiž snaží zachránit, co se dá. Vedle USA také Německo, Francie nebo Kanada uvalily sankce na nějakých sedmnáct saúdských agentů, kteří prý Chašúgdžího měli fakticky zabít, přičemž ale západní vlády vždy důsledně obcházely osobu samotného MbS, byť Turecko rozdávalo odposlechy z vraždy komukoli, kdo projevil zájem. Nicméně vlastní ekonomické a geopolitické zájmy nakonec zabránily Západu jít rovnou „po krku“, který královstvím reálně hýbe.

Lídři Ruska, Číny a Indie

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Jak se na summitu G20 daly dohromady Rusko, Čína a Indie

Takového našlapování a takových ztracených tváří. A najednou si MbS na summitu G20 v Buenos Aires dává „placáka“ s Putinem. A Trump s kamenným výrazem jen přihlíží. Putinův mluvčí si pak už jen přihřál polívčičku konstatováním, že „dobré osobní vztahy jsou základem pro efektivní bilaterální spolupráci“. Sám ruský prezident pak ještě v Argentině prozradil, že se s MbS dohodl, že budou řídit světové ceny ropy i v roce 2019. Formát OPEC+ (tedy plus Rusko) vzápětí opravdu ve Vídni dojednal snížení produkce ropy a tím i zvýšení jejích světových cen, byť není zatím zcela jisté, o kolik. Jedná se dál. OPEC prý nesouhlasí, že by Rusko snížilo produkci jen o 150 tisíc barelů denně. Chce alespoň trojnásobek.

Příznačné ovšem je, že Trump zkoušel OPEC přesvědčit, aby vůbec produkci nesnižoval a ceny nezvyšoval, protože má obavy z reakcí FEDu i růstu inflace. Čili, z dopadů vysokých cen ropy na jeho „Ameriku především“. Nicméně, saúdský ministr ropného průmyslu Cháled Falíh mu vzkázal, že USA „nejsou v postavení, aby mohly komukoli diktovat, co má dělat“. „Nepotřebujeme od nikoho žádný souhlas se snížením těžby,“ prohlásil doslova. A Trump přitom toho „svého“ MbS už od nástupu do Bílého domu tolik hájil, tolik na něj sázel, tolik se kvůli němu i ztrapňoval…

Rozhodne pondělí?

A jsme u paradoxu současnosti: Západ se pokusil vyvinit „svého“ hlavního pachatele Chašúgdžího vraždy, jak jen to bylo možné, aby uchoval své národní či geopolitické zájmy. Nicméně namísto vděku se MbS s Putinem dohodl, že budou i příští rok spolu určovat světové ceny ropy a ovlivňovat tak úspěch či neúspěch i západních ekonomik. Jinými slovy, Saúdové vzkazují Západu, který si je během dekád rozmazlil až k jakési nedotknutelnosti, že už nejsou vazalové, naopak, že chápou své možností v multipolárním světě.   

Pokud americký Senát v pondělí opravdu odhlasuje navrhovanou rezoluci, zkomplikuje Trumpovi jeho pozici ještě víc. Je přitom samozřejmě v pořádku, že by Saúdové měli propustit politické vězně, přestat stínat hlavy na náměstích před hypermarkety, terorizovat ženy, sponzorovat islámské teroristy ve světě nebo ukončit agresi proti Jemenu. Ale současně všemi těmi požadavky mohou senátoři ohrozit i samotný petrodolar, který drží Spojené státy v pozici světové supervelmoci. Stačí se totiž aktuálně „hlavního Saúda“ byť jen trochu dotknout, a otočí se plně k Číně, Rusku, k Indii…

Putin (a nejen on) se směje. A pro USA jen nabývá na naléhavosti otázka, jak dlouho lze žít z prosté setrvačnosti. Čili, k čemu dnes opravdu potřebují Saúdy?

 

 

Tereza Spencerová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama