KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: ČR z Afghánistánu prý odejde s USA, říká Metnar… aneb Čert vzal Prahu

Řeči o „politické stabilitě“ v Afghánistánu nemají žádný obsah ani váhu. Jsou jen případnou záminkou k dalšímu pokračování ostudné války. Kterou Západ beztak nevyhraje…
Produkce heroinu v Afghánistánu láme rekordy
Produkce heroinu v Afghánistánu láme rekordy
groundreport
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Hlavní americký vyjednavač s Talibanem, zkušený diplomat a někdejší „místodržící“ Afghánistánu Zalmay Khalilzad, má za to, že čím dříve bude mírová dohoda uzavřena, tím lépe. A úplně ideální prý bude, když se to stihne ještě před červencovými prezidentskými volbami v Afghánistánu. Rámec míru s Talibanem je prý dojednán, byť údajně zůstávají jakési nespecifikované „velké těžkosti“, což prý znamená, že se americké jednotky nezačnou stahovat z Afghánistánu v dohledné době. Předchozí informace přitom uváděly, že odsun započne do 18 měsíců od podpisu smlouvy.      

Takřka současně poskytl Právu rozhovor český ministr obrany Lubomír Metnar. Prý že pokud „dopadne dobře politické jednání a povede k vnitropolitické stabilitě Afghánistánu, tak by se bezpečnostní situace nemusela zhoršit.“ A „pokud z Afghánistánu odejdou Američané, odejdeme také“.

Pryč jsou tedy všechny ty bojechtivé proklamace – čest nepočetným výjimkám typu pánů Zaorálka nebo Klause mladšího, kteří si samostatnost úsudku náležitě odskákali -- staré pouhých pár měsíců. Prezident Zeman je korunoval nepřekonatelným výrokem, že „u Kábulu se bojuje za Prahu, a že je to v hlubokém národním zájmu České republiky. V té akci Resolute Support bojuje více než třicet zemí, odejít z tohoto společenství by dokázal jenom srab.“ Ministr Metnar nyní jen přiznal realitu. Odejdeme, jakmile Američané zavelí. Čert vzal Prahu. A ano, jsme srabi.

Afghánistán odolal další invazi

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Odsun západních sil z Afghánistánu je zase o něco reálnější

Příznačné ovšem je, že si nyní zabájil i Metnar, když zahovořil o „politické stabilitě“ Afghánistánu, jako by ji určovala skutečná situace v zemi a ne politická rozhodnutí ve Washingtonu. I zde totiž bude platit, že „politická stabilita“ v Afghánistánu nastane, i kdyby trakaře sebevražedných talibů padaly. Stačí, když to oficiálně řeknou v Bílém domě.

Ale zajímavější obecně je, že má vůbec někdo tak málo soudnosti, aby dával pojmy „stabilita“ a „Afghánistán“ dohromady.

Válka stála americké daňové poplatníky přes bilion dolarů (ty české „jen“ desítky miliard korun), přičemž skutečné počty Afghánců, kteří v ní zahynuli, se nikdo ani neodvažuje počítat. Konflikt začal v roce 2001 vylhaným tvrzením, že Afghánci jsou nějak zodpovědní za teroristické útoky z 11. září. Dnes víme, že byly plánovány spíš v Evropě a i odtajněné americké dokumenty pachatele vidí spíš v saúdských extremistech, než v Afgháncích. USA ale tehdy ukázaly na Usámu bin Ládina, který se však k odpovědnosti za 11. září nikdy doložitelně nepřihlásil, byť by si tím mezi islámskými extremisty celého světa nepochybně zajistil roli světce. A byl zavražděn, namísto, aby stanul před soudem a mohl k věci říci své.

Kdo z toho tyl? Afghánci, kteří jsou čtyřicet let ve válce?

Než se dnešní talibové pro Západ proměnili v „teroristy“, jejich otcové se za Reagana honosili titulem „bojovníků za svobodu“, tedy proti sovětské okupaci. A nejen proti ní. Nikdy se nesnažili přenést svůj boj do zahraničí, ale bojovali by a bojují proti všem zahraničním silám doma, což je hlavní důvod, proč je Západ nálepkuje tím nejhorším. A bojovali mimo jiné i proti drogám, a to tak úspěšně, že si od prezidenta Bushe tehdy vysloužili „odměnu“ ve výši 40 milionů dolarů. Pak týž Bush ale vyslal armádu, ta se v boji proti Talibanu opřela o tádžickou Severní Alianci, která měla „v portfoliu“ nejen válečné zločiny, ale i pěstování máku a výrobu heroinu. A tak se z afghánských narkobaronů obratem ruky stali spojenci Ameriky. To může vysvětlit, proč západní oddíly běžně ochraňují maková pole a proč produkce drog v Afghánistánu během 18 let okupace láme rok za rokem rekordy. A nejspíš platí i předpoklad, že bez (tichého) souhlasu Západu by drogy z Afghánistánu nemohly putovat přes hranice do Pákistánu, Íránu či Ruska. Koneckonců, čím hůře v těchto zemích, tím lépe pro USA. Pokud tedy talibové znovu ovládnou Afghánistán, lze přepokládat, že produkce heroinu začne znovu klesat. Samozřejmě, pokud si USA nevymíní v mírové dohodě příslušnou „výjimku“.

KOMENTÁŘ: Proč USA spěchají uzavřít mír s Talibanem?

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Proč Spojené státy spěchají uzavřít mír s Talibanem?

Po dekády válčící Afghánistán byl už beztak jednou z nejchudších zemí světa, která nikdy nedostala šanci využít svého fantastického přírodního bohatství. Místo toho země ve válce dál chudla. Nálety amerických bombardérů srovnávaly se zemí i to málo, co v Afghánistánu vzniklo, bezpilotníky útočily a útočí skoro na vše, co se v Afghánistánu pohne, Západem placené afghánské loutky ve vládě či tamní armádě, z nichž mnohé do amerických služeb plavně přešly z někdejšího prokomunistického režimu, mají na svědomí rutinní mučení a vraždění. Výsledkem je jen osmnáctiletý zmar.

A proč okupace Afghánistánu neskončila už dávno? Na jedné straně je to skoro už zvyk, na straně druhé obrovský byznys pro vojensko-průmyslový komplex a jeho představitele v americkém establishmentu, na straně třetí je asi vcelku pochopitelné, že jen málokterý politik či generál bude mít chuť stát se tím, kdo oficiálně přizná porážku. Celá generace politiků i generálů před nimi přece získala na Afghánistánu majetek nebo frčky, tak „proč má ta ostuda padnout zrovna na mě“? A navrch je tu samozřejmě i strategická úvaha, že základnami v Afghánistánu USA – stejně jako heroinem -- destabilizují sousední Pákistán, Írán, Indii nebo Čínu. 

Jinými slovy, řeči o „politické stabilitě“ v Afghánistánu nemají žádný obsah ani váhu. Jsou jen případnou záminkou k dalšímu pokračování ostudné války. Kterou Západ beztak nevyhraje. Donald Trump ji chce ukončit, jeho odpůrci chtějí ničit Afghánistán dál. A naši počkají, jak to dopadne. Inu, jako správní „spojenci“.

Mimochodem, stará hinduistická modlitba prý moudře praví: Bože Šivo, ochraňuj nás před spárem tygra, jedovým zubem kobry a odplatou Afghánce…“

 

 

Tereza Spencerová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7