KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Jaké možnosti zůstaly syrským Kurdům (bez USA v zádech)?

Význam kurdských oddílů na bojišti prudce klesá. Význam kurdské politické karty rovněž. Sny o nezávislém syrském Kurdistánu se rozplývají. Možná příště. Pokud nějaké „příště“ ale vůbec někdy nastane.
Syrské YPG se hlásí k radikálnímu Ocalanovu odkazu
Syrské YPG se hlásí k radikálnímu Ocalanovu odkazu
afspanel
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Donald Trump jako správný Grinch svým oznámením o odsunu vojáků syrským kurdským Lidovým obranným silám (YPG) jednoznačně ukradl vánoční klid. Místo něj jim vnutil existenciální otázku, co dál, když ztratily americkou vojenskou podporu.

Musí se nechat, že Kurdové jednají rychle. Zástupci YPG i jejich kádrově spjatých Syrských demokratických sil (SDF), které v americkém žoldu bojovaly proti Islámskému státu, už míří do Paříže. Francouzská vláda se totiž rozhodla, že v „boji proti IS“ v Sýrii vytrvá, byť i její jednotky, stejně jako ty americké, jsou v zemi ilegálně. SDF tvrdí, že bude proti teroristům bojovat dál, nicméně bez americké letecké podpory to může být boj víc než marný. A představa, že by americké stíhačky mohly snad být nahrazeny těmi francouzskými, vypadá rovnou podivně. Francie není všemocná Amerika, a tak by Emmanuel Macron musel požádat o svolení s bombardováním nejen Sýrii, ale i Rusy. Syrské vládní zdroje dokonce zmiňují jakousi možnost rusko-francouzské koalice, ale výsledek by mohl Kurdům nadělat víc škody než užitku. Přinejmenším od chvíle, kdy by se v Evropě rozezněl „řev“, že to právě kvůli Kurdům a jejich politickým snům proniká Putin až k Macronovi, rovnou do Elysejského paláce, do špiček EU i NATO a kdesi cosi.    

V Damašku už se také jedná

Současně se na sociálních sítích objevily záběry vrtulníků, které prý z kurdského Kámišlí do Damašku k rozhovorům dopravily jinou část kurdského vedení. Jaké šance mají Kurdové u Asada?

Obecně platí, že YPG/SDF s Asadovou vládou během let války žádnou „velkou“ dohodu sice neuzavřely, ale obě strany čas od času vojensky spolupracovaly a zcela určitě udržovaly i komunikační kanály. Je dnes očividně v zájmu Damašku dospět s Kurdy k nějaké - byť i jen předběžné - dohodě, a to dřív, než Turecko naplní své sliby a zaútočí na severovýchod Sýrie.

Vysoká míra porozumění přitom není žádnou iluzí, protože Damašek se s vedením levicových YPG domluví teoreticky jistě snáz než s Erdoganovou Ankarou. Tím spíš, že silně zideologizované YPG/SDF příliš mnoho možností na výběr nemají – buď se dohodnou s Damaškem, nebo uprchnou do iráckého Kurdistánu, kde také nemusejí být nijak nadšeně vítáni, nebo začnou za „svou věc“, tedy nezávislost, bojovat. A budou poraženi, protože jejich protivníků je až příliš. 

Trump s Erdoganem aktuálně diktují vývoj války v Sýrii

KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Proč tedy Trump stahuje vojáky ze Sýrie?

Možná tak nějak vypadal i dlouhodobý kalkul Damašku: Jakmile se Barack Obama rozhodl v Sýrii „bojovat proti Islámskému státu“, bylo zřejmé, že tato fáze musí dříve nebo později skončit, načež musí logicky dříve či později následovat i americký odsun. (Koneckonců, Sýrie si mohla své teorie v praxi ověřovat i na modelovém chování USA v Iráku.) Tím lze vysvětlit, proč Damašek nikdy Kurdům nenabízel žádné zásadní ústupky a vyčkával, zatímco Kurdové rozhovory často rovnou sabotovali, nejspíš v přesvědčení, že jim Spojené státy zůstanou v zádech ne-li navždy, tak alespoň dlouho.

Jak to při rozhovorech v Damašku asi vypadá? S vysokou mírou pravděpodobnosti si lze tipnout, že kurdští lídři nyní nejspíš požadují, aby syrská armáda převzala ochranu hranic s Tureckem a zabránila tak avizované turecké ofenzívě. A Damašek to nejspíš odmítá, protože by tím chránil nejen hranici, ale i faktickou autonomní zónu YPG, rozkládající se hned za hranicemi. Je sice ochotný vyslat armádu na hranice, ale jen v těch kurdských oblastech, které se rozhodnou pro opětovnou integraci do syrského státu, jejich lokální vedení složí zbraně a vrátí se k čistě politickým „metodám boje“. Takové řešení by ostatně uspokojilo i Ankaru, která by si „ušetřila“ jednu ofenzívu.

Damašek to vše opakuje už několik let, nyní ale situace vybízí kurdské lídry k pozornějšímu naslouchání. Je ovšem otázkou, zda se po letech snění i bojů o nezávislý Kurdistán dokážou opravdu rychle vrátit do reality. 

Možná příště?

Kdyby se do reality rychle vracet nechtěli, je tu pořád ona „hrozba Turkem“. „Uznáváme národní zájmy tureckého národa,“ prohlásil například na své obří tiskové konferenci Vladimir Putin k otázce Sýrie. V Erdoganově podání je totiž jedním z „národních zájmů“ likvidace jakýchkoli kurdských nezávislých územních entit, přičemž se v tomto bodě plně shodne také s Irákem, Sýrií i Íránem, tedy hlavními státy s kurdskými menšinami. Pro většinu Kurdů to přitom není žádný problém, neboť například syrské YPG představují jen malou část kurdské politické reprezentace i etnika jako takového – v Damašku nebo Aleppu žijí stovky tisíc Kurdů, jež se považují za Syřany a pro žádnou nezávislost nikdy nijak nehorovali. 

Není ovšem bez zajímavosti, že Donald Trump o svém úmyslu stáhnout vojáky ze Sýrie informoval Erdogana už 17. prosince. Lze předpokládat, že Ankara poslala zprávu dál, přinejmenším při jednání ministrů zahraničí Turecka, Ruska a Íránu 19. prosince, tedy stále ještě předtím, než Trump oznámil odsun oficiálně. Americký prezident si prý Erdoganovi výslovně řekl o ujištění, že Turecko „dorazí“ Islámský stát na východě Sýrie i bez Američanů, nebo lépe, místo nich. Společné prohlášení Turecka, Ruska a Íránu přitom naznačuje, že tuto věc „za svou“ vzali – i se Sýrií - všichni. Je to i odpověď na množící se „strachy“, že po odchodu USA Islámský stát v Sýrii znovu ožije. Mimochodem, odkdy je okupace cizí země tím jediným možným způsobem boje proti terorismu?

Jinými slovy, význam kurdských oddílů na bojišti prudce klesá. Význam kurdské politické karty rovněž. Sny o nezávislém syrském Kurdistánu se rozplývají. Možná příště. Pokud nějaké „příště“ ale vůbec někdy nastane.

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama