KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Odsun západních sil z Afghánistánu je zase o něco reálnější

O konec „dobrodružství“ usilují USA, ale také Číňané, Rusové, Íránci a v neposlední řadě především Pákistán, který vždy tahal za nitky vnitroafghánského vývoje.
Afghánistán odolal další invazi
Afghánistán odolal další invazi
cisanalysis

reklama

Závěry z nejnovějších mírových rozhovorů mezi USA a Talibanem (nebo by přesnější bylo jmenovat obě strany v obráceném pořadí?) svědčí o tom, že už je to opravdu „vážné“. Měly diskutovat dva dny, nakonec to protáhly na dnů šest. Výsledkem je návrh mírové smlouvy, podle níž se USA zavazují, že do 18 měsíců od podpisu z Afghánistánu odejdou všichni zahraniční vojáci, tedy i ti čeští, zatímco Taliban slibuje, že zváží americký požadavek na zastavení palby a zahájení přímých kontaktů s Kábulem. Ale hlavně slibuje, že do budoucna neposkytne na svém území útočiště jakýmkoli zahraničním teroristům typu Islámského státu či Al Kajdy.

Hlavní americký vyjednavač, zkušený „bushovský“ diplomat afghánského původu Zalmay Khalilzad, k tomu připomněl, že jednání byla opravdu „produktivní“, nicméně dohoda nebude možná bez „vnitroafghánského“ dialogu. A k tomu Khalilzad  bude muset vládě v Kábulu, s níž Taliban coby s americkými loutkami odmítá vyjednávat, vysvětlit, jak se věci mají.

Faktický premiér kábulské vlády Abdulláh Abdulláh si nedávno postěžoval, že se s nimi nikdo nebaví, a že míru přece nelze dosáhnout prostřednictvím „rozhovorů v zastoupení“. Prezident Ašraf Ghání dokonce zaletěl mezi nejbohatší a nejvlivnější až do Davosu, aby oznámil, že jeho armáda za poslední dva roky v bojích s Talibanem ztratila 45 tisíc mužů. Je to skoro dvojnásobek obecně uváděného čísla a Ghání tím chtěl nejspíš ilustrovat, že to Afghánci bojují s Talibanem, a nikoli zahraniční okupační síly, včetně těch českých, neboť jejich ztráty se přece počítají v pouhých jednotkách. Na druhou stranu tím afghánský prezident ovšem současně přiznává, že jeho armáda s takovými ztrátami asi žádný moc „dobrý oddíl“, který by někdo měl brát vážně, nebude… Kdepak jsou asi ty miliardy, které do výzbroje a výcviku afghánských vládních sil Západ za těch více než 17 let nalil?

Nicméně, Ghání i se svým kábulským establishmentem, který bez americké ozbrojené ochrany - doslova - nepřežije ani týden, moc na výběr nemá. Nejenže o konec celého toho „dobrodružství“ usilují aktuálně USA, ale s Talibanem o míru vyjednávají také Číňané, Rusové, Íránci… A v neposlední řadě především Pákistán, který vždy tahal za nitky vnitroafghánského vývoje.

Právě Pákistán v poslední době s rozmachem umetá cestičku k obnovení míru v Afghánistánu. Nedávno prý v jakési tajemstvím zahalené „rozmíšce“ v pákistánském Péšávaru zahynul radikální mulla Jaghúb, syn kultovního zakladatele Talibanu mully Umara. Byl to prý fanatik, který měl nastoupit do čela hnutí po svém otci. A už není. K tomu si pákistánská armáda „na konzultace“ pozvala několik čelních radikálních velitelů Talibanu. A všechny je pozatýkala. Žijí ještě vůbec?

V každém případě vzniká dojem, že se Pákistán rozhodl do čela Talibanu vpustit „umírněnější“ osobnosti, ať už si pod tím bude kdokoli představovat cokoli. Právě proto loni na podzim z pákistánského vězení „zničehonic“, po osmi letech, vyšel i jeden ze spoluzakladatelů Talibanu mulla Baradár, který by měl nyní stanout v čele talibanské delegace, která s USA podepíše dohodu o míru. A posléze právě tito vytipovaní jedinci možná zaujmou i významné pozice v nové afghánské vládě. Nyní není jasné jen to, jestli to bude vláda Talibanu nebo jestli talibové ještě přiberou někoho k sobě.

Jistě, není zatím dohodnuté datum podpisu dohody, od něhož by se mělo začít odpočítávat oněch 18 měsíců na odsun západních okupačních jednotek. Důležitější ale je, že čas na rozetnutí gordického uzlu v Afghánistánu očividně nazrál. Po více než sedmnácti „nevítězných“ letech „budování demokracie“ v Afghánistánu je nynější odcházení beztak už dávno opožděné. Další půlrok nebo rok už na situaci nic nezmění.

 

 

Tereza Spencerová

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama