KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Odsun západních sil z Afghánistánu je zase o něco reálnější

O konec „dobrodružství“ usilují USA, ale také Číňané, Rusové, Íránci a v neposlední řadě především Pákistán, který vždy tahal za nitky vnitroafghánského vývoje.
Afghánistán odolal další invazi
Afghánistán odolal další invazi
cisanalysis
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Závěry z nejnovějších mírových rozhovorů mezi USA a Talibanem (nebo by přesnější bylo jmenovat obě strany v obráceném pořadí?) svědčí o tom, že už je to opravdu „vážné“. Měly diskutovat dva dny, nakonec to protáhly na dnů šest. Výsledkem je návrh mírové smlouvy, podle níž se USA zavazují, že do 18 měsíců od podpisu z Afghánistánu odejdou všichni zahraniční vojáci, tedy i ti čeští, zatímco Taliban slibuje, že zváží americký požadavek na zastavení palby a zahájení přímých kontaktů s Kábulem. Ale hlavně slibuje, že do budoucna neposkytne na svém území útočiště jakýmkoli zahraničním teroristům typu Islámského státu či Al Kajdy.

Hlavní americký vyjednavač, zkušený „bushovský“ diplomat afghánského původu Zalmay Khalilzad, k tomu připomněl, že jednání byla opravdu „produktivní“, nicméně dohoda nebude možná bez „vnitroafghánského“ dialogu. A k tomu Khalilzad  bude muset vládě v Kábulu, s níž Taliban coby s americkými loutkami odmítá vyjednávat, vysvětlit, jak se věci mají.

Faktický premiér kábulské vlády Abdulláh Abdulláh si nedávno postěžoval, že se s nimi nikdo nebaví, a že míru přece nelze dosáhnout prostřednictvím „rozhovorů v zastoupení“. Prezident Ašraf Ghání dokonce zaletěl mezi nejbohatší a nejvlivnější až do Davosu, aby oznámil, že jeho armáda za poslední dva roky v bojích s Talibanem ztratila 45 tisíc mužů. Je to skoro dvojnásobek obecně uváděného čísla a Ghání tím chtěl nejspíš ilustrovat, že to Afghánci bojují s Talibanem, a nikoli zahraniční okupační síly, včetně těch českých, neboť jejich ztráty se přece počítají v pouhých jednotkách. Na druhou stranu tím afghánský prezident ovšem současně přiznává, že jeho armáda s takovými ztrátami asi žádný moc „dobrý oddíl“, který by někdo měl brát vážně, nebude… Kdepak jsou asi ty miliardy, které do výzbroje a výcviku afghánských vládních sil Západ za těch více než 17 let nalil?

Nicméně, Ghání i se svým kábulským establishmentem, který bez americké ozbrojené ochrany - doslova - nepřežije ani týden, moc na výběr nemá. Nejenže o konec celého toho „dobrodružství“ usilují aktuálně USA, ale s Talibanem o míru vyjednávají také Číňané, Rusové, Íránci… A v neposlední řadě především Pákistán, který vždy tahal za nitky vnitroafghánského vývoje.

Právě Pákistán v poslední době s rozmachem umetá cestičku k obnovení míru v Afghánistánu. Nedávno prý v jakési tajemstvím zahalené „rozmíšce“ v pákistánském Péšávaru zahynul radikální mulla Jaghúb, syn kultovního zakladatele Talibanu mully Umara. Byl to prý fanatik, který měl nastoupit do čela hnutí po svém otci. A už není. K tomu si pákistánská armáda „na konzultace“ pozvala několik čelních radikálních velitelů Talibanu. A všechny je pozatýkala. Žijí ještě vůbec?

V každém případě vzniká dojem, že se Pákistán rozhodl do čela Talibanu vpustit „umírněnější“ osobnosti, ať už si pod tím bude kdokoli představovat cokoli. Právě proto loni na podzim z pákistánského vězení „zničehonic“, po osmi letech, vyšel i jeden ze spoluzakladatelů Talibanu mulla Baradár, který by měl nyní stanout v čele talibanské delegace, která s USA podepíše dohodu o míru. A posléze právě tito vytipovaní jedinci možná zaujmou i významné pozice v nové afghánské vládě. Nyní není jasné jen to, jestli to bude vláda Talibanu nebo jestli talibové ještě přiberou někoho k sobě.

Jistě, není zatím dohodnuté datum podpisu dohody, od něhož by se mělo začít odpočítávat oněch 18 měsíců na odsun západních okupačních jednotek. Důležitější ale je, že čas na rozetnutí gordického uzlu v Afghánistánu očividně nazrál. Po více než sedmnácti „nevítězných“ letech „budování demokracie“ v Afghánistánu je nynější odcházení beztak už dávno opožděné. Další půlrok nebo rok už na situaci nic nezmění.

 

 

Tereza Spencerová

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Tento článek najdete v těchto speciálech