KOMENTÁŘ TEREZY SPENCEROVÉ: Trumpova aféra „Russiagate“ končí. A co přijde místo ní?

Obraz nepřítele nutně potřebujeme. Bez něj by se totiž spousta věcí, ať už je řeč o cenzuře, špiclování nebo zbrojení, dělala mnohem hůř.
Donald Trump ustál jeden souboj...
Donald Trump ustál jeden souboj...
personalliberty
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

„Pokud bych měl vydat zprávu založenou na faktech, která máme, tak nemáme nic, co by naznačovalo, že by existovala tajná spolupráce mezi Trumpovou kampaní a Ruskem,“ prohlásil pro CBS šéf amerického senátního výboru pro tajné služby Richard Burr. „Demokraté a další Trumpovi oponenti dlouho věřili, že zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller a kongresoví vyšetřovatelé odhalí nové a výbušnější důkazy toho, že Trumpova kampaň koordinovala svou činnost s Rusy,“ shrnuje CBS. „Mueller to sice ještě udělat může, ale zdroje ministerstva spravedlnosti a Kongresu tvrdí, že svou činnost brzy zabalí také.“ Jinými slovy, dva roky trvající skandál zvaný také „Russiagate“ končí.

A co ony dva roky přinesly Spojeným státům i světu? Vymyšlené „ruské vměšování“ umožnilo Hillary Clintonové snadno vysvětlit svou volební prohru, přičemž její tým vyšetřovatelům aktivně dodával na Trumpa falešné dokumenty, které prosluly jako Steeleova složka. Běžné obchody i špinavé kšefty mezi lidmi z Trumpova okolí a oligarchy z Ukrajiny i Ruska byly oficiálně vydávány za důkaz globálního spiknutí, byť ve skutečnosti jen odhalují principy globálního kapitalismu. Trumpobijci se snažili světu namluvit, že ruští trollové prostřednictvím obrázků roztomilých štěňátek zmanipulovali americké volby. A nejen ty americké, protože Rusko manipuluje (nejen) volbami po celém Západu, jak ví „přece každý“. Ve svém důsledku manipulace, která neexistovala, vedla k cenzuře sociálních sítí, k označení všech názorových odpůrců za „ruské agenty“. A k uvěznění několika Trumpových spolupracovníků, ale nikoli pro spiknutí s Rusy, nýbrž za daňové a jiné nesouvisející prohřešky. Byl mezi nimi například i generál Mike Flynn, který ještě coby šéf tajné služby amerických ozbrojených sil už v roce 2012 jako jeden z prvních promluvil o vazbách mezi Obamovou administrativou a Islámským státem. Náhoda, že demokraté „sestřelili“ právě jeho (nebo nedávné zatčení Trumpova spolupracovníka Rogera Stonea. „Jeho obvinění jasně prokazuje, že činitelé Trumpovy kampaně vědomě a koordinovaně ovlivňovali volby v roce 2016,“ prohlásila aktuální šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová. Mohla vůbec říci větší hloupost a prokázat tak naprostou prázdnotu „honu na Trumpa“?)? Vojensko-průmyslový komplex využil vymyšlené aféry k navýšení prodeje zbraní a agresivity NATO vůči Rusku. A třeba taková Maria Butinová, Ruska, která má ráda zbraně a Ameriku, po týdnech na samotce v americkém vězení a vycházkách jen mezi druhou a čtvrtou v noci, raději podepsala, že se podílela na jakémsi spiknutí… Miliony vysílacích hodin a stovky terrabitů písmenek v médiích se vrhaly na jakoukoli fámu s tím, že je to onen vytoužený „konečný důkaz“ Trumpova spojení s Putinem, jako kdyby nikdo nebyl s to vnímat, že právě za Trumpovy vlády se vztahy s Ruskem propadají znovu k bodu, u něhož začíná studená válka…

Takže nic. Jedna velká nula. Aféra „Russiagate“ končí, ale je vcelku jasné, že její protagonisté, ať už dobrovolní nebo dobře placení profesionálové, do ní investovali příliš mnoho psychických a fyzických sil i peněz na to, aby opravdu jen tak skončili. A navíc poraženi. Ti pohodlnější mohou svůj surrealismus obhájit třeba tezí, že absence důkazů jen dokládá, jak sofistikované to spiknutí ve skutečnosti je. Ti aktivnější si vymyslí něco jiného a začnou od čistého stolu, protože obraz nepřítele nutně potřebujeme. Bez něj by se totiž spousta věcí, ať už je řeč o cenzuře, špiclování nebo zbrojení, dělala mnohem hůř.    

 

 

Tereza Spencerová

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama