KOMENTÁŘ TOMÁŠE VYORALA: Přemýšlivý generál, skvělý diplomat i drzý chlápek, píší o Petru Pavlovi. A co kariérní komunista?

„Přemýšlivý generál, skvělý diplomat i drzý chlápek. Petr Pavel odchází do civilu," píše se v titulku oslavného článku na Aktuálně o známém generálovi. Zajímavé, že Bakalovu letku najednou vůbec nepálí Pavlova komunistická minulost, která je jinak tak ožehavým tématem. Ten než se stal nejvyšší osobou NATO, byl věrný táboru opačnému. A aby za minulého režimu mohl postupovat, vstoupil do KSČ, z níž v prosinci 1989 s „čistým svědomím“ vystoupil," píše dnes v komentáři Tomáš Vyoral.
Petr Pavel
Petr Pavel
@EvropskeHodnoty / Facebook

reklama

Převlékání kabátů, oportunismus, pokrytectví, kariérismus…  Jak chcete. Nikomu nevyčítám, že byl za minulého režimu ve straně. Nedovoluji si soudit motivy ani příčiny jednání druhých. Nicméně je zajímavé, že u někoho komunistická minulost vadí a u někoho nikoliv.

Chápu, že řada zastánců pravdy a lásky a liberálně-levicových médií by ráda Petra Pavla v prezidentském úřadě, a proto se jim některé historické skutečnosti nehodí do krámu – zejména když za to stejné kritizují své nenáviděné oponenty.

Generál NATO Petr Pavel dříve kariérním komunistou

Sám Petr Pavel v rozhovoru pro server reportermagazin z roku 2014 přiznává, že vstup do KSČ pro něj byl oportunistickým krokem. Přečtěte si ostatně „inkriminovanou“ pasáž sami.

Redaktor: „Během služby v armádě jste vstoupil do KSČ. Řešil jste v sobě nějak, zda je to správné?“

Pavel: „V tom prostředí jsem se narodil, byl vychován a nepoznal jsem žádnou alternativu. Vysokou školu jsem dokončil s červeným diplomem, tak jsem měl na konci možnost si vybrat, kam chci jít sloužit, protože jen první tři čtyři měli šanci dostat se do Prostějova.“

R: „To byla vysněná destinace?“

P: „To byl vrchol veškerého snažení. A když jsem v roce 1983 dokončoval diplomku, zavolal si mě vedoucí ročníku − podplukovník, který měl problém z roku 1968... a řekl mi, že by bylo dobré, abych uvažoval aspoň o kandidátství, abych si nezavřel cestu do Prostějova. Já jsem měl tehdy jen jedinou myšlenku, abych šel sloužit právě tam. A jestli v cestě stálo jen to, abych podal přihlášku do KSČ, nemohlo mě to nijak zastavit...“

Tomáš Halík

KOMENTÁŘ: Povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé, že pane Halíku?

Chtěl zkrátka jen pomoci (režimu?)

„Málokdo, a já vůbec ne, si tehdy asi uměl představit, že by mohl celý režim zkolabovat. Já jsem si spíš představoval, že se bude méně partajničit a bude se více dbát na to, aby věci fungovaly. A i proto, když potom po dvouletém kandidátském období za mnou přišli se vstupem do strany, tak jsem v tom viděl i šanci, jak těmto věcem pomoci. Proto jsem to nevnímal špatně, když jsem to v roce 1985 podepsal.“

R: „Po listopadu 1989 jste zase vystoupil?“

P: „Ano, v prosinci jsem šel s klidným svědomím vrátit knížku. A neviděl jsem ani tohle jako nějaké oportunistické gesto. Prostě jsem si řekl fajn, tak tohle už máme z krku, teď budou věci jinak.“

Tož tak, dámy a pánové. Nemám v úmyslu nikoho odsuzovat, jelikož sám nedokáži zodpovědně říci, jak bych se byl býval zachoval. Nicméně taková minulost u nejvýše postaveného generála v rámci NATO, který neustále straší Ruskem, mi přijde malinko „nepatřičná“.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama