Že experti na válečné filmy nejsou jen Američané, dokazuje režisér Sergej Mokrickij v poměrně nedávném snímku, kterým se rozhodl zmapovat život nejslavnější ruské snajperky. Ljudmila Pavličenková byla skutečnou historickou postavou, ženou, která se svůj náhodně objevený talent pro střílení rozhodla uplatnit v boji proti fašistům. V pouhých třiadvaceti letech se Ljudmila vydala na frontu a na konci válečného běsnění měla na svém kontě stovky životů.
Snímek se pohybuje ve dvou časových rovinách – jedna popisuje pobyt Ljudmily v Americe, její přátelství s první dámou Eleanor Roosevelt a lobování za otevření druhé válečné fronty, a v druhé se prolínají její vzpomínky na peklo prožité na bojovém poli.
Standardně dobré bojové scény, správný hudební podkres, propracovaný scénář a minimum patetických scén, to vše tvoří dohromady vyrovnaný celek. Režisér skvěle zachytil pochmurnou atmosféru a chlad války, které čiší i z nepatrných detailů, a všechno namíchal uměřeně a s jasnou představou, co chce sdělit.
Za úspěch snímek nepochybně vděčí i hlavní herecké protagonistce, mladé Juliji Pěresild, která byla nanejvýš přesvědčivá v akčních sekvencích a ty romantické zvládla s přesnou mírou vkusu, takže žádné spektrum diváckého publika neurazí. Nečekejte žádnou patetickou hrdinku, žádnou superženu, ale obyčejnou mladou holku, která má strach jako všichni ostatní.
Podceňování otcem, který si vždy přál syna, láska ke třem mužům, silný patriotismus, odvaha, tvrdost, strach, přátelství s americkou první dámou, to všechno byly aspekty života skutečné Ljudmily Pavličenkové a ty všechny tu najdeme.
