Napínejte své nervy v sobotu po obědě s detektivkou Kdo přichází před půlnocí

Předlohou pro krimi film Zdeňka Brynycha Kdo přichází před půlnocí se stala skutečná událost – loupež, při níž se sice podařilo v sedmdesátých letech ukrást milion korun, ale nikdo z aktérů si peníze neužil. Podívat se na něj můžete v sobotu po obědě, ve 12.35 na Primě.
Kdo přichází před půlnocí
Kdo přichází před půlnocí
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Do party recidivistů, kteří loupež provedli, patřil také Roman Kratochvíl, kterého si zahrál Josef Vinklář. Pikantní na tom je, že jeho milenkou byla ve filmu jeho skutečná žena – Ivanka Devátá. V té době prožívali svůj druhý pokus o manželství a divák musí cítit, že to mezi nimi skutečně jiskří a milostné scény hrají s potěšením.

I když spolu strávili celkem devatenáct bouřlivých let, nakonec se v roce 1983 rozvedli i podruhé. Zajímavé je, že v pauze mezi prvním a druhým manželstvím s Vinklářem si Ivanka Devátá prožila milostný románek s Ladislavem Mrkvičkou, který v detektivce rovněž hraje.

Pokus o nového Pěničku a Paraplíčko

Právě láska mezi Vinklářem a Devátou, přenesená částečně i do filmu, jakoby připomínala o pár let starší paralelu – vztah Jiřiny Bohdalové s Radoslavem Brzobohatým, když byli režisérem Jiřím Sequensem obsazeni do filmu z prostředí prvorepublikové galérky Pěnička a Paraplíčko. Prostitutka Paraplíčko nakonec svého milého zradí a udá polici a totéž provede i Ivanka Devátá svému Vinklářovi alias Kratochvílovi.

Dalším recidivistou ve snímku byl tehdy teprve osmadvacetiletý Tomáš Töpfer. V té době působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a role Zábojníka byla jednou z jeho prvních výraznějších ve filmu. Třetí člen party Jiří Bruder si za svou kariéru nezahrál žádnou větší roli snad kromě recidivisty Morávka v této detektivce.

Proč padla volba na Švorce?

České detektivky hýří poměrně zajímavou plejádou herců, kteří ztvárnili postavy kriminalistů. Po pravdě nutno říci, že volba Václava Švorce pro postavu majora Bárty patří k těm nejméně šťastným. Starší bratr Jiřiny Švorcové byl především významný komunistický funkcionář, ale o to horší herec. Jeho detektiv zůstává v celém ději nevýraznou figurou a podívanou na práci kriminalistů zachraňuje jeho podřízený kolega kapitán Moc v podání charismatického Ladislava Mrkvičky. Je dost možné, že režisér Zdeněk Brynych musel Švorce obsadit na nějaký stranický pokyn.

U Brynycha došlo v sedmdesátých letech k tomu, co potkalo i řadu dalších tvůrců. Snad z obavy, aby nepřišel o práci, začal točit dobově poplatné snímky, které se kvalitou nevyrovnaly jeho opusům z šedesátých let (Transport z ráje, …a pátý jezdec je strach).

Místo Jedové chýše výčep U Zeleného stromu

Při sledování Brynychovy detektivky může diváka napadnout ještě jedna paralela se Sequensovými Hříšnými lidmi města pražského: někdejší Jedovou chýši, kde se scházela galérka, tu supluje výčep U Zeleného stromu v Dlouhé ulici s podobnou pověstí. Kdysi o něm Ivan Hlas složil píseň, která začíná slovy: „V krčmě U Zelenýho stromu v Dlouhý třídě, kdo to nezná, vejdeš se k jedinýmu stolu, obsluha je tady hrozná. Tam s paní Baloghovou, mimochodem velmi vtipnou, a paní Horváthovou popíjíme svoji žitnou.“

Výčep mimochodem existuje dodnes a štamgasti tu chodí na svá piva a panáky na stojáka jako za časů, kdy sem ve filmu zašel major Bárta na kyselé rybičky za kapesním zlodějem (ve velmi zdařilém podání Jiřího Hálka), který policistům ochotně donášel na kumpány.

  • Rok výroby: 1979
  • Režie: Zdeněk Brynych
  • Scénář: Ivan Gariš
  • Kamera: Jan Němeček
  • Hudba: Ladislav Štaidl

(kov)

Reklama
Reklama