2. října 2013 11:53
Markéta ZídkováNejslavnější psychologické experimenty. Odolali byste nacistické ideologii?
Co se honí v hlavě člověka, který porcuje lidi? To zjišťují experti seriálu Myšlenky zločince
Najít klíč k lidským myšlenkám znamená odkrýt pravou podstatu člověka. Vědí to kriminalisté seriálu Myšlenky zločince, kteří sestavením psychologického profilu pachatele dostávají za mříže patalogické vrahy. A vědí to i odborníci, kteří se snaží zjistit, kde se bere zlo v lidském jednání.
Přesvědčte se o tom v úterý ve 22.50 na Primě v seriálu Myšlenky zločince.
Pod svícnem bývá největší tma. Pátráme po záhadách v hlubinách oceánů, přitom nejzáhadnější je naše vlastní myšlení. Myslíme si, že se známe, že určité ohavné věci bychom nikdy neudělali. Experimenty psychologů ale ukazují, že stačí změnit podmínky, ve kterých se pohybujeme, a jsme schopní páchat věci, které nám do té doby přišly nemyslitelné.
Kromě slavného Stanfordského vězeňského experimentu, který ukázal, jak snadno se člověk dostane do role krutého bachaře, vrhl světlo na lehkou manipulativnost člověka i experiment Třetí vlna.
Experiment proběhl během jednoho týdne roku 1967 na Cubberly High School v kalifornském Palo Alto. Nevedl ho ani psycholog či psychiatr – ale učitel historie Ron Jones.
Ten chtěl studentům druhého ročníku přiblížit situaci při nástupu nacismu v Německu. První den experimentu museli studenti pouze vzorně sedět, komunikovat ve stoje, své odpovědi vměstnat maximálně do tří slov a začínat je oslovením „Pane Jonesi.“ Učitel jim také zdůrazňoval sílu disciplíny a jednoty.
Nazítří Jones pojmenoval osazenstvo třídy hnutím Třetí vlna a stanovil speciální pozdrav, jímž se „členové hnutí“ museli zdravit i mimo třídu.
Třetí den začal žít experiment svým vlastním životem, k hnutí přibyli další studenti, Jones jim rozdal karty se speciálními úkoly, též je instruoval, jak „lovit“ nové členy, třem studentům pak dal speciální průkazky – měli donášet na ty, jež pravidla nedodržovali. Jenže dobrovolně donášelo i dalších 20 studentů. Na konci třetího dne mělo hnutí na 60 účastníků a někteří studenti dokonce těm spolužákům, kteří nedodržovali pravidla, vyhrožovali.
Čtvrtý den se experiment vymkl kontrole, studenti se do experimentu zcela ponořili a jejich loajalita byla perfektní, přibyli i další noví členové. Jones oznámil, že jejich buňka je součástí celonárodního hnutí, které má změnit americkou společnost, a v pátek v poledne bude jeho existence a síla demonstrována v televizi.
Další den přišlo do stanovené místnosti na 200 lidí, nechyběly transparenty, studenti skandovali oficiální heslo. Žádné televizní prohlášení se však nekonalo. Naopak jim Jones oznámil, že absolvovali experiment, při němž se chovali stejně jako přívrženci nacismu v Německu, a že všechno, co jim řekl, byla lež. Studenty to zdrtilo.
Tak, co, jak byste obstáli? Podlehli byste? Hlasujte!
Můžeme ovládnout vlastní myšlenky?
Můžeme ovládnout vlastní myšlenky?
Experiment nebyl ve své době příliš zdokumentován, vyšly o něm pouze dvě zprávy ve školním časopise Cubberley Catamount. Až o devět let později ho detailně popsal sám Jones a poté byly vydány další články, v některých se vyjadřovali i studenti, kteří se experimentu zúčastnili. Popsané chování pak psychologové našli například v ganzích mladistvých delikventů nebo u mládeže v teroristických organizacích v Africe či na Blízkém Východě, podobné procesy samozřejmě probíhaly i v Hitlerjugend.
Jonesův experiment se dostal i na filmová a divadelní prkna. Vycházejí z něj například tvůrci krátkého televizního snímku The Wave z roku 1981, známější je pak pět let starý německý film Die Welle (obojí v češtině Vlna), který podobný experiment, s tragičtějšími důsledky, „přenesl“ do současného Německa.
Loni Wings Cultural Society v Novém Dillí představila hru The Wave a před třemi lety Jones představil stejnojmenný muzikál nastudovaný s několika studenty. Každopádně se původní experiment zařadil mezi ty nejpozoruhodnější, jež ve 20. století proběhly, na rozdíl od jiných však měl celkem šťastný konec. A ukázal, že za hroznými činy, v jakémkoliv prostředí, nestojí jen bandy psychopatů.
Řekni mi, co si myslíš, a já ti řeknu, kdo jsi
Řekni mi, co si myslíš, a já ti řeknu, kdo jsi
Co všechno může způsobit scestné myšlení, ať už podlehnutí kolektivní myšlence, nebo chybě softwaru, který každý z nás nosí v hlavě, ukáže seriál Myšlenky zločince v úterý ve 22.50 na Primě.
Autor článku
Markéta Zídková
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
