Platy vs. životní úroveň v EU: Česko patří k levnějším zemím

Kvůli vyšším platům Češi nemusí ani jezdit daleko. V porovnání platů a životních nákladů sousední Německo dlouhodobě Českou republiku poráží. „Průměrný plat v Česku se letos dostal na 26 480 korun, v Německu je to zhruba čtyřikrát tolik. Životní náklady Němců ale čtyřnásobku nedosahují – za nájem se tu platí zhruba dvojnásobek a služby ani zboží čtyřikrát dražší než v České republice nejsou. Řada zboží je v Německu dokonce levnější. Podle loňského testu Potravinářské komory se pod stejnou značkou v Německu nakoupí dvě třetiny potravin levněji než v Česku. Výrazně levnější jsou BIO potraviny. Zajímavé je, že i za některé produkty vyrobené v Česku zaplatí naši sousedé méně. Pokud se tedy člověk rozhodne za prací odejít do Německa, na konci měsíce by mu v peněžence mělo zůstat daleko víc peněz, než kdyby pracoval v České republice,“ popsala majitelka společnosti AC JOBS Olga Hyklová.

>>> Jak si udělat nezávisle přehled na trhu penzijního spoření ? Pro rychlou orientaci doporučujeme srovnat nabídky v online kalkulačce DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ.

Vyšší platy, vyšší platby za bydlení

Stotisícová měsíční výplata není například ani ve Švýcarsku, Dánsku, Lucembursku nebo Nizozemsku ničím výjimečným. Životní náklady jsou ale v těchto zemích výrazně vyšší než v České republice. V Dánsku a Švédsku ceny evropský průměr překračují o téměř dvě pětiny. „Porovnávat životní úroveň pouze podle průměrné mzdy je zavádějící. Pokud se člověk rozhodne odejít za lepším platem do zahraničí, musí počítat s tím, že bude za služby a zboží platit víc než v Česku. I život na Slovensku je nákladnější – bydlení, energie i voda vyjdou Slováky dráž,“ upozornila Olga Hyklová.

Zejména země severní a západní Evropy patří mezi nejdražší státy světa. Podle informací z AC JOBS patří průměrná čistá mzda ve Švýcarsku k nejvyšším na světě, zároveň výdaje na domácnost, jídlo nebo zábavu a v neposlední řadě na bydlení jsou také jedny z nejvyšších. Právě náklady na bydlení jsou v ostatních zemích výrazně vyšší než v Česku. Například za byt o 75 metrech čtverečních se v Londýně platí kolem 80 tisíc korun měsíčně, v Paříži je to přes 66 tisíc a v Helsinkách kolem 50 tisíc korun, v Praze je to zhruba 25 tisíc.

Jiný kraj, jiný mrav

Pokud se člověk rozhodne vyrazit za prací do zahraničí, musí se vedle vyšších životních nákladů připravit i na jiný způsob vyplácení mezd, vyšší daně nebo jiný systém pojištění. V řadě zemí, například v Austrálii, je prý běžné, že je mzda vyplácena týdně, zároveň se zde ale i nájemné platí týdně. Pokud se Čech rozhodne jít pracovat právě do Austrálie, bude se také muset připravit na výdaje spojené se zdravotním pojištěním, to státní totiž téměř nic nekryje. A pokud člověk chce, aby o něj bylo z tohoto pohledu postaráno, musí platit ze svého.

Různé systémy...

V mezinárodním srovnání je v Česku sice sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem a zaměstnanci vysoké, kryje ale vše potřebné. „V Dánsku, Rakousku, Belgii nebo ve Švédsku je zase třeba se připravit na vyšší daně. Obecně rozdíly v celkové míře zdanění jsou mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie poměrně značné, někde až dvojnásobné. Daňové zatížení v Česku se v rámci Evropské unie řadí k průměru. Vůbec nejvyšší daně odevzdávají lidé v Belgii, velmi nízké daně jsou naopak na Novém Zélandu,“ doplnila Marcela Vyskoková z výše uvedené personální agentury.

A co rodičovská?

Výrazné rozdíly jsou v Evropě v rodičovské dovolené. V zabezpečení rodičů je Česko na předních příčkách. V České republice matka nastupuje na rodičovskou dovolenou a pobírá po celou dobu rodičovský příspěvek. Ten se liší podle doby trvání, maximálně jsou to čtyři roky. To je podle zprávy personální agentury na evropské poměry luxus. V některých zemích totiž trvá rodičovská dovolená s příspěvkem pouze pár měsíců. Například v Belgii jsou to tři měsíce, v Portugalsku čtyři. Liší se také výše příspěvku. V Česku je to maximálně 70 procent z předchozí hrubé mzdy, na Slovensku 55 procent. Maximální možný měsíční příspěvek je ale v Česku 11 500 korun. Nejvyšší rodičovská je v Estonsku a ve Slovinsku, kde činí 100 procent předcházejícího příjmu, ve Švédsku a Dánsku se vyplácí 90 procent, v Lotyšsku, Maďarsku a ve Finsku 70 procent. Nejméně dostanou ženy v Itálii, počítat musí jen s 30 procenty. Je ale také řada zemí západní Evropy, jako například Španělsko, Řecko a Nizozemsko, kde rodiče už nemají nárok na žádné dávky.

České sociální jistoty

Na vysoké úrovni jsou v Česku také sociální jistoty v době nemoci, nezaměstnanosti nebo penze. Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě Evropské unie jinak velká a je poskytována po různě dlouhou dobu. „Podle průzkumů Česko nabízí nezaměstnaným sedmé nejlepší životní podmínky. Ve Velké Británii, v Estonsku, Lucembursku, Itálii, Irsku, na Slovensku i na Maltě jsou na tom nezaměstnaní nejhůř. Podpora v nezaměstnanosti v těchto zemích je srovnatelná s ostatními zeměmi, ovšem následné sociální dávky už takové výše nedosahují,“ uzavřela Olga Hyklová.

Chcete poradit, jak efektivně zhodnocovat peníze? Obraťte se na finanční odborníky Prima Rádce. Můžete je kontaktovat zde, případně napište na info@prima-radce.cz či volejte 810 811 812.

Novinky pro spotřebitele a spoustu tipů, jak ušetřit, najdete i na Facebooku Prima Rádce. Přidejte si nás...