Politolog: Pouze je otázkou, do jaké míry mainstream vstřebá populismus

Euroskeptici mění taktiku, která vyústila v brexit. Nyní tvrdí: zůstaneme v EU a zreformujeme ji zevnitř. Myslí si to Matthew Goodwin, britský profesor politologie a autor knihy National Populism.
Brexit party Nagel Farage foto AFP
Brexit party Nagel Farage foto AFP

„Chtějí se stát rušivou silou Evropského parlamentu a budou pravděpodobně prosazovat: Návrat k národním státům, bezpečnější hranice, větší spolupráci v řešení problémů kolem uprchlíků a demokratičtější a transparentnější evropské instituce,“ to tvrdí o současné politice euroskeptiků pro CNN Matthew Goodwin.

Podle britského politologa bitva mezi evropským mainstreamem a populisty bude stále intenzivnější a jak uvádí, nic nenasvědčuje tomu, že se jedná o krátkodobou záležitost. Vyjmenovává příčiny, kterými jsou ekonomické důvody, vysoká míra přistěhovalectví, ztráta pozic domácích dělníků, oslabení vazeb voličů s tradičními politickými stranami. „Zdá se, že populismus má mnohem silnější kořeny v naší společnosti, než jsou mnozí z nás ochotni přiznat,“ říká Matthew Goodwin a dodává, že volby do EP mohou vést k akutním problémům. Na co dnes voliči podle Goodwina slyší, to je zavedený vzor středopravicové strany, která jen aplikuje určité populistické názory, aby si udržela voliče. Jako příklad uvádí situaci v Británii. Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage se stala v Británii v roce 2014 jasným vítězem evropských voleb. V dalším roce ve zdejších parlamentních volbách zvítězili konzervativci a jejich poučení znělo ústy jejich lídra Davida Camerona: „Dostojím předvolebním slibům a vypíši referendum o setrvání Spojeného království v Evropské unii.“

Z nedávného dubnového průzkumu agentury YouGov ve Velké Británii vyplývá, že volby do Evropského parlamentu by vyhrála Strana pro brexit protiunijního europoslance Nigela Farage, před labouristy a konzervativci.

Podle Goodwina si mainstream stále více propůjčuje myšlenky z okraje politického spektra, než se tyto extrémní myšlenky stanou normálem. Důležité je Goodwinovo připomenutí, že patnáct let po přijetí deseti nových zemí ztrácí unie svůj lesk a „je možné, že proces ´méně EU´ se rozjel. Je jen otázkou, nakolik se mainstream vydá vstříc populismu“.

Britský politolog uzavírá úvahu s tím, že euroskepticismus ve Velké Británii vyvolal brexit, ale stejným způsobem může vyvolat podobnou tendenci v jiných zemích EU se snahou reformovat ji. Pokud by se EU měla udržet pohromadě, tak její vůdci by měli být moudří a přijmout skutečnost, že nyní existuje nová realita.

Mirko Radušević

reklama