chudé děti Zdroj: pexels.com
Ubytovny, azylové domy nebo jiné formy sociálního bydlení, ale i ulice. Přesně odtud pocházelo padesát brněnských rodin a pětašedesát jednotlivců, kteří se zapojili do projektu Rapid re-housing, jehož smyslem je pomoci lidem v tísni získat bydlení za snížený nájem v městských bytech. Celý projekt, který má svůj původ v USA, byl navíc pod drobnohledem a jak se ukázalo, úspěch by byl v případě dalšího financování téměř jistý.
Výzkumníci sledovali rodiny a jednotlivce po dobu jednoho roku a srovnávali je se skupinou, která v bytové nouzi zůstala. Podle expertů z Ostravské univerzity a Masarykovy Univerzity v Brně si většina z náhodně vybraných rodin byla schopna udržet bydlení. To potvrzuje i devětatřicetiletá Alena Horvátová, která v bytě vychovává svého dvouletého syna. Díky návazné podpoře zabydlených rodin programu Rapid Re-Housing jí i po skončení projektu dál pomáhají sociální pracovníci.
„Zavolali mi na telefon, že mě vylosovali a za pár dní už jsem bydlela. Jsem moc ráda, že tady mohu být, jsem spokojená," dodává Alena.
Projekt Rapid Re-Housing navíc ušetřil milion a půl z veřejných peněz.
„Dospěli jsme ke třem hlavním zjištěním. Projekt navrací děti do rodin, zlepšuje zdravotní stav dětí a rodičů a šetří peníze z veřejných rozpočtů. Díky projektu děti z rodin, které dostaly možnost bydlet v obecním domě, nestrávily 3894 dní v náhradní rodinné péči. Co se týče zdravotního stavu, je dvojnásobně nižší riziko návštěvy pohotovosti, čtyři a půl krát méně jízd sanitkou, třikrát méně hospitalizací, dvakrát méně antibiotik, čtyři a půl krát méně duševních onemocnění, dvakrát méně dětí ohrožených hladem," dodává Štěpán Ripka z fakulty sociálních studií Ostravské univerzity.
Odchovanci dětských domovů, matky - samoživitelky, ale třeba i senioři pod 65 let. Ti všichni dokázali okolí, že s pomocí druhých to zkrátka jde. Z 50 rodin si po dobu jednoho roku dokázalo udržet bydlení 48 z nich. Podobně vysoké úspěšnosti se podařilo dosáhnout i v případě jednotlivců. Navíc se díky projektu podařilo z veřejných rozpočtů uspořit jeden a půl milionu korun.
„Nejvíce jsme uspořili na ústavní péči a azylovém ubytování,“ uvedl Ripka.
Projekt narazil na nové radní
I když úspěšnost zabydlení šla po dalším roce a půl mírně dolů – na 80 procent, projekt Rapid Re-Housing je považován za úspěšný. Desetimilionové náklady navíc z valné části zaplatila Evropská unie. Přesto s projektem to do budoucna nevypadá příliš dobře. Podle Martina Freunda, který stál u zrodu projektu, není dnes v Brně politická vůle. Projekt Rapid Re-Housing v minulém volebním období za vlády ANO prosadilo v koalici hnutí Žít Brno, nynějším radním se v novém plánu sociálního bydlení příliš pokračovat nechce. Město v něm ponížilo žádost o dotaci právě na zabydlování bezdomovců z původně plánovaných 80 na 20 bytů.
„Provedli jsme sčítání rodin bez domova, počet byl kolem 550 a dá se předpokládat, že mírně narostl. A v Brně je mezi 1200 – 1800 dlouhodobě neobydlených bytů, o které se nikdo nestará a ve kterých by někdo mohl bydlet. Místo toho lidé bydlí v ubytovnách, které vypadají jako ghetta," dodává k tomu Freund.
S tím ale nesouhlasí zástupci brněnské radnice. Ti se hájí, že mají k dispozici výrazně méně bytů.
„Máme k dispozici šedesát bytů ročně, plus k tomu třicet bytů v rámci strategie bydlení. Dohromady jsme na devadesáti bytech, k dispozici máme ročně maximálně sedmdesát bytů. Na sociální záležitosti dáme ročně padesát z nich. Pouze dvacet nám zbude pro ostatní potřebné,“ řekl náměstek primátorky Robert Kerndl.
Podle zástupců brněnské radnice je ale potřeba prosadit i bydlení pro seniory a handicapované. Podle něj jsou právě tyto skupiny projektem Rapid Re-Housing opomíjeny.
„Potřebujeme se na to dívat zeširoka a situaci seniorů a handicapovaných dlouhodobě nikdo neřeší,“ dodal Kernd.
Zástupci projektu to ale vidí jinak. „Myslím si, že je to nepochopení, projekt nevylučuje seniory, případně handicapované, pouze to základní kritérium staví na bytové nouzi, na tom, jak moc ten člověk potřebuje bydlet, nikoli třeba na věku," upozorňuje Freund.
Teď na projekt zabydlování rodin bez domova Rapid Re-Housing navazuje druhá výzva (č. 108), ve které bude město žádat o další miliony i byty. Kolik peněz a bytů nakonec potřební získají, ukáže až jednání zastupitelstva v Brně, které proběhne 18. června.
„Rozhodli jsme se tlačit na současné vedení města, aby pokračovalo s nějakým signifikantním počtem bytů, 18. června na zastupitelstvo přijdeme a uvidíme. Politická situace je v tomto dost nejednoznačná," dodává Freund.
/Projekt Rychlé zabydlení (Rapid Re-housing) vychází z principů Housing First (Bydlení především), se kterým přišel v polovině 90. let Sam Tsemberis v New Yorku. Za svoji existenci už program pomohl tisícům lidí ze stovky především západních měst./
bytová nouze v ČR
bytová nouze v ČR
Adam Novotný
