„Proč musí Evropská unie říkat nějaké světové zemi, kde už prezidentské volby proběhly, že se musí opakovat, protože je nevyhráli jejich pravicoví spojenci,“ uvedl Maduro v reakci na ultimátum některých zemí EU.
Podle nejnovějších informací vzhledem k nevypsání nových prezidentských voleb jako první země EU oficiálně uznala prezidentem Venezuely Juana Guaidóa Španělsko. Stejně tak reagovala ústy svých představitelů také Francie, Velká Británie a Švedsko. Na návrh českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka uznala protazimního przeidenta rovněž vláda České republiky.
Vláda ČR právě na návrh @TPetricek uznala Juana Guaidó za prozatímního prezidenta Venezuely...
— Jan Hamáček (@jhamacek) 4. února 2019
Server Russia Today přišel s informací, že Itálie toto rozhodnutí vetovala. Italové to měli oznámit na schůzce ministrů zahraničí zemí EU v Rumunsku, která probíhala od 31. ledna.
Nicolás Maduro vyzval dříve pětatřicetiletého Juana Guaidá k rozhovorům „tváří v tvář“, které však Guaidó odmítl. Stejně tak dle svých slov odmítl Madurovu žádost o schůzku americký prezident Donald Trump. Ten v neděli pro stanici CBS uvedl, že USA zvažují intervenci do jihoamerické země. „Určitě je to něco, co je na – co je jednou z možností,“ uvedl Trump podle agentury Reuters.
Napjatá situace ve Venezuele spojená s masovými demonstracemi tak nadále pokračuje. Prezidentem země se 23. ledna samozvaně jmenoval předseda Národního shromáždění Juan Guaidó, který zpochybnil právoplatnost prezidentských voleb.
Guaidóa proti Madurovi podpořila řada států, jako Kanada, Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru nebo Kostarika a také Evropská unie nebo Spojené státy. Za Madurem naopak stojí například Rusko, Čína, Írán, Turecko, Kuba, Bolívie nebo Mexiko a stěžejní část venezuelské armády.
Venezuela, ač bohatá na zásoby ropy, se zmítá v chudobě – trápí ji hyperinflace, nedostatek jídla a léků. Experti se domnívají, že k současné situaci, která nastala pod vedením Madura, přispěly právě klesající ceny ropy. Podle OSN navíc Venezuelu kvůli chudobě měly už opustit až tři miliony lidí.
