RECENZE: Dymytry odpálili metalový ohňostroj

Kapelu Dymytry sledujeme už nějakou dobu a vidíme, že na sobě pánové makají. Posledním počinem, kterým si skupina udělala zářez do diskografie, je album Revolter. Společně s vámi se na něj podíváme.
DM3 se ukázali opět v tom nejlepším světle. 9/10.
DM3 se ukázali opět v tom nejlepším světle. 9/10.
instagram/@dymytry_cz_official
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nelze si nevšimnout, že Dymytry (dále DM3) s každým albem posunou svůj zvuk jinam. Někdo by v tom možná viděl stálé hledání se, ale na druhou stranu to voní záměrem a účelem. Hudba je drsnější, ale zjemňuje ji linka blízká elektronice. Bez klasických „skákaček“ se album neobejde, ačkoliv jich je méně, a je to i ten stavební kámen, který fanoušci (kapelou označováni jako Dymytry Rodina) očekávají. Společně s texty tvoří hudba podmanivý organismus lehce zapamatovatelných písní.

První a zároveň titulní písní je "Revolter", vybroušená skákačka s vtipnými vsuvkami. Příkladem za vše je: „A kdo nemá R, není Revolter,“ odkazující na píseň Královské reggae. Jinak ale píseň zastupuje názory na neměnné politické roviny nejen v naší zemi. Jak to chtějí DM3 změnit? Přeci revoltou! Tenhle song je prvním vrcholem alba.

"Zůstaň stejná" je přesně výše popsaný případ zhutněné hudební složky, která má lehké příchutě prvků elektroniky. Mohlo by se zdát, že jde o neslučitelné jevy, ale DM3 našli rovnováhu, která je nejen poslouchatelná, ale navíc zatraceně dobrá!

"Není cesty ven" je pak parádním a přímočarým metalovým flákem. Už samotný úvod bicích a záhrobní „odtikávání“ hodin naznačují pěknou nálož se zajímavým textem. Tento song se možná zdá být jedním z mnoha eko-songů, ale svou formou je spíše něčím jako Cameronův Avatar – tedy zdviženým ukazováčkem říkajícím, že máme ještě čas na změnu.

Dalším kusem využívajícím nějaký ten prvek elektroniky je "Komu zvoní hrana". Podobnost názvu s jistým knižním bestsellerem by mohla být náhodná, že? Inu, ano i ne. Opět jde o zdvižený ukazovák, tentokrát varující před přehnaným mamonem. Štěstí si přeci za peníze nekoupíte a pobyt v Nebi už vůbec: „Pomalu se krátí dech/království dáš za úspěch./Nikdy nepřijde nahoru pozvání,/hrana ti vyzvání.“

Hudebně možná méně výrazný (nikoliv méně hutný), zato textově hlubší je song "Volám jméno tvý". O čem vlastně píseň je? O hledání ztracené lásky, která zmizela? Utopila se? Je jen přeludem? Záleží na posluchači, co si z písně vezme.

DM3 měli vždy velmi pozitivní vztah ke svým fanouškům. "Pot a krev" je toho jasným důkazem. Velká Dymytry Rodina je pro kapelu hnacím motorem a páni muzikanti to umí náležitě ocenit – například písní oslavující společnou patnáctiletou cestu.

Sparťanská tématika (bavíme-li se o antické, nikoliv fotbalové Spartě) je poslední dobou u metalových kapel oblíbená a tak by se mohlo zdát, že je téma již vybrakované ze všech stran. Omyl! Pojetí v songu "300" je unikátní. Poctivý metalový flák a chytlavý refrén staví píseň na druhý vrchol desky.

Při poslechu "S nadějí" může některé posluchače s bohatší fantazií mrazit. Nemocniční prostředí, kapačky a všeobecná sterilita – to jsou jen některé střípky tvořící celkový obraz posledních chvil života i radostné rekonvalescence.

"Klub rváčů" je kvalitní mašina dunící do ušních bubínků. Každý z nás se setkal s někým, kdo měl drsné komentáře v anonymním chatu na internetu. Kolik z takových frajerů by se asi při osobní konfrontaci rozklepalo strachy?

Vzpomínáte na Vrchlického báseň Za trochu lásky? Píseň "Pravda a lež" vypráví podobný příběh. Cesta je tentokrát za pravdou, která by vnesla barvu do šedivého světa lží.

Celé album uzavírá třetí vrchol desky, "Chernobyl". Song dozajista ocení fanoušci nedávno uzavřeného seriálu i milovníci historie. Mrazivé jsou autentické televizní záznamy, které jsou v klipu přímo přehrané.

Celkové hodnocení desky je za nás 9/10. Jde o parádní nářez, který sleduje linku vývoje skupiny. Necháváme bod rezervu pro příští desku, která by po Revolteru měla být ještě vypilovanější. Možná skalní fanoušky může zamrzet menší počet právoplatných skákaček, ale srdcaři by si měli najít k desce svou cestu jako vždy. My se na další placku už těšíme!

Tento článek najdete v těchto speciálech
Reklama
Reklama