TopStar

20. dubna 2019 03:10

ROZHOVOR: Marpo v tom má jasno – ve všem

Marpo & TroubleGang se 18. dubna v Lucerně urvali ze řetězu a předvedli velkolepou show. Fanoušci poskakovali tak, že by bylo vhodné zavolat statika. Rappeři diktovali jeden verš za druhým a muzikanti drtili své nástroje jako diví. Vážení, tohle vystoupení stálo za každou kapku potu, kterou tam hudebníci i fandové nechali. TroubleGang nebo nic!

Před vypuknutím samotného bengálu se nám podařilo uskutečnit rozhovor s frontmanem TroubleGangu, Otou Petřinou aka Marpem. Ptali jsme se na to, na co by se zeptal každý fanoušek:

V čem je Anarchy Tour inovativní? Na internetu se objevil příslib koncepčního vystoupení – v čem to tedy tkví?

Já bych neřekl, že je to nějak mega inovativní. Od doby Lone Survivor Show jsme začali dělat koncepční vystoupení v tom smyslu, že si s sebou vezeme kulisy. Jiný kapely mají třeba super LED techniku, všechno jim bliká, ale my k tomu máme kulisy. Je to „jak na muzikále“ – jen menší, samozřejmě. Lidi se snažíme vtáhnout i do 3D modelu pódia (k tomu slouží kromě postapokalyptických kulis i pódium ve tvaru T trčící do diváků). Snažíme se vytvořit rozbořený město – samozřejmě to úplně nešlo kvůli prostoru.

To se, hádám, změní, až nastane podzimní MarpoDrome, že?

Tam plánuju obří kulisy – třeba ve velikosti baráku. Samozřejmě to záleží na tom, jestli seženeme správný sponzory, ale ta vize tam je.

Tour se vydařilo i s těmi kulisami, které si aktuálně vozíte?

Sice ne vždy bylo vyprodáno, ale i tak bylo vesměs plno všude. První dva koncerty si to ještě úplně nesedlo, ale potom už to bylo něco. Je škoda, že to teď končí – my to stejně ještě zúročíme na letních festivalech, takže dobrý.

Kde se vzal nápad sestavit TroubleGang? Jiní rappeři si vystačí s DJem nebo s hudbou namixovanou v počítači, tak proč je tomu u vás jinak?

Jedna věc je vystoupit sám a s nikým se o nic nedělit, maximálně dát nějaký peníze DJovi. Nás je sedm a to prostě někdo nechce – dělit se s tolika lidmi. Mně to ale nevadí, naopak. Když za sebou při vystoupení máte bicí a basu, je to úplně jinej zážitek. Je to o tý energii a o tlaku, co dokážeme vytvořit.

S TroubleGangem „jenom“ vystupujete na živácích, nebo je berete i do studia při nahrávání?

Tím, že nahráváme v Anglii, tak by se to komplikovalo, kdybychom tam lítali všichni. Většinou lítám jenom já a Marcus Tran. Já nahraju bicí a zbytek nástrojů nahraje Marcus. Když tam je nějaký piáno, tak to třeba minule nahrávala Lenny. Pak už musí jenom dorazit rappeři (IronKap a MC Wohnout).

Plánujete si k nahrávání někoho přizvat – nějakého hosta?

Já nejsem úplně featuringovej typ, protože to je už takovej kalkuk: „Ty máš čísla, já mám čísla. Když to dáme dohromady, budeme mít velký čísla,“ a to já nemám rád. Člověk mi musí sedět lidsky. Moc bych si přál dostat na písničku Roberta Kodyma (Lucie, Wanastowi Vjecy). Jeho zpěv i kytaru bych chtěl zařadit na novou desku TroubleGangu. Když k tomu Robert svolí, tak by mi bylo samozřejmě ctí. Teď musíme připravit nějaký demo, který by mu sedělo, a pak ho oslovit.

Jaká je cílová skupina TroubleGangu, když nejste ani čistě rap nebo čistě rock, metal?

My jsme už od počátku, kdy to byl jenom rap, měli přesah mezi rockový a metalový fanoušky, tak to se drží. Co se týče věku, tak základnu máme mezi osmnácti a třiceti, ale když jsme naposledy obráželi fesťáky a majálesy, tak třeba vzadu u zvukařů bylo vidět šedesátiletýho chlapa, co se pohupuje do rytmu a pak třeba i tleská. Mladý umím rozskákat v pohodě, ale tohle mě vždycky mile překvapí.

Je tohle další část vrcholu slávy, který teď prožíváte?

Jestli to je vrchol, to nevím. Mně o slávu nejde a ani něco jako je sláva nemám moc rád. Chci dělat muziku, protože to mě baví. Jestli mě někdo pozná nebo nepozná na ulici, to neřeším. Teď to bylo docela náročný, protože jsme měli dost projektů, a třeba bych si chtěl i letos odpočinout, ale jde mi o to dělat dál. Samozřejmě, když se bude muzice dařit, budu šťastnej, a když ne, tak mě to možná bude trochu trápit. I tak to chci dělat dál – a ani ne proto, aby nás hrála rádia, stejně mě hrajou, tak je to jedno. Navíc nechceme dělat hudbu, co „se poslouchá“, ale co nás baví. Nemáme problém udělat track a na něj hodit sólo na bicí, to si dneska prostě nikdo jen tak nedovolí, protože by ho rádia nepouštěla. My si děláme, co chceme, dáváme do songů různý instrumentální pasáže a hrajeme si s tím. Tak to míval i můj táta (rockový kytarista, skladatel a zpěvák Otakar Petřina).

V tátovi máte velký vzor?

https://prima.iprima.cz/filter/tips

To jo. Spousta lidí má třeba Spider-Mana, Ramba nebo Rockyho. Já měl vždycky tátu – ať už hudebně, tak lidsky mi ukázal cestu životem s dobrým charakterem, aby ze mě nebyla lidská ku*va, když to teda přeženu. Nikdo jiný – jen táta

Sdílejte článek
Štítky rap metal Rock rozhovor Marpo Marpo & TroubleGang

Přečtěte si také