TopStar

27. ledna 2020 19:55

Sabaton, Apocalyptica a Amaranthe: Seveřané si podmanili O2 arenu

Psalo se 26. ledna a po půdu napěchovaná O2 arena praskala ve švech, když hudebníci rozbalili své show. Sjednoceni pod skandinávským křížem předvedli, že na severu Evropy žijí jen kovaní muzikanti.

Drsný začátek rozproudil každého

Jako první se na pódium vyřitila kapela Amaranthe. Poněkud nevšední pěvecké trio doprovázené hrubými a na nic nečekajícími tóny hudebníků v mžiku probralo fanoušky z večerní pohody. Moře vztyčených rukou se neustále vlnilo do úderného rytmu udávaného bubeníkem i basákem.

Bohužel, kvůli horšímu nazvučení zanikala v dunění basové linky elektrická kytara, což nejeden posluchač okomentoval s nevrlým tónem v hlase. Podobný problém postihl i zpěváky. Ti jsou charakterističtí prolínáním ženských a mužských vokálů, jež doplňuje hrubý řev posledního z pěvců. Ač tato kombinace dává tvář i tvar celému vyznění kapely, posluchači si chvílemi museli domyslet pasáže textů, které pohltily basy.

To ovšem neubíralo nic energii, kterou Švédové předali širokému publiku v dunící aréně. Doposud totiž české metalisty nezklamali, takže se jeden nedotažený zvuk snad promine.

Finové s violoncelly slibovali zklidnění, ale...

Po rozjetých Amaranthe se zdálo, že si pařící dav na chvíli odpočine při poslechu violoncellistů z finského uskupení Apocalyptica. Copak je možné udělat s violoncellem řádný randál? Ano, je!

Apocalyptica nezůstala své povesti nic dlužna a nevšední aranže metalových skladeb na smyčcové nástroje vlily novou krev do žil i těm, kteří ze sebe v kotli vypotili duši. Zvučení bylo již o něco lepší než u Amaranthe, takže bylo možné užít si i jemnější pasáže skladeb.

A nebyli by to pánové z Apocalypticy, aby neukázali i něžnější stránku možnosti hry na violoncella a nezahráli všemi milovaný cover Metallicy Nothing Else Matters. ​​​​​​

Pak už se pódium zahalilo do obří opony s logem tahouna metalem nabitého večera, kapely Sabaton.

Švédové se pustili do nejlepšího výkladu dějepisu, jaký může být aneb Česká krev jde s tou švédskou dobře dohromady

Severští válečníci v maskáčích v čele s polovičním Čechem mají několik jasných linek, kterých se drží od nepaměti:

  • Každá píseň je malým výkladem dějepisu.
  • Do každé písně vloží maximum energie, které mají k dispozici... a někdy i o kousek víc.
  • Sbory v refrénech by udělaly dojem i na husity pějící bojový chorál Ktož jsú boží bojovníci.
  • ​​​​​​Při každém koncertě v Česku zazní píseň Far From The Fame pojednávající o českém leteckém maršálovi ve službách RAF Karlu Janouškovi. Tuzemské publikum si prakticky pokaždé vydupe a vykřičí píseň Swedish Pagans, která je o vikinzích.
  • Na povel „Ještě jedno pivo“ většinou zpěvák Joakim Brodén vypije kelímek piva.
  • Brodén miluje Krtečka. Nezřídka se na pódiu objeví několik těchto plyšových hmyzožravců v lacláčích, jež zpěvákovi do (kulis) zákopů hází fanoušci.

Hvězda večera, mašinérie jménem Sabaton nastartovala svou část vystoupení klasickou písní Ghost Division, která tradičně otevírá většinu koncertů skupiny. Po chvilkovém oslepení září reflektorů a pyrotechniky se i méně bystrému oku naskytl pohled přenášející představivost až na bitevní frontu – pódium bylo stylizované do podoby zákopu, nechyběly ani pytle s pískem. K tomu, jak je již zvykem, byla bicí souprava umístěna na maketě tanku. A aby toho nebylo málo, klávesy užité při skladbě The Red Baron měly podobu červeně natřeného trojplošníku Fokker Dr.I, jehož vrtule se skutečně točila.

Kulisy navíc rozšiřoval i fakt, že Sabaton byl nejlépe nazvučenou kapelou večera. Hudba drsného švédského metalu Sabatonu se v několika písních navíc dokonale snoubila s o něco jemnějšími finskými violoncelly. Sabaton si totiž přizval na pódium Apocalypticu.

Jistá teatrálnost není Sabatonu cizí, takže nechyběl ani pohled na frontmana Joakima Brodéna navlečeného v kabátci, s plynovou maskou na obličeji a s bombou "jedovatého plynu" – to vše kvůli písni The Attack Of The Dead Men. Kde jinde – než na koncertě Sabatonu – uvidíte zpěváka zpívajícího naživo v plynovo masce?

V průběhu koncertu se vzduch pozvolna zaplňoval odérem hořlaviny a teplota citelně vzrůstala – oboje díky pyrotechnické show, která umocňovala pocity přenášející fanoušky na bojiště. To navíc podtrhovala promítaná animace na pozadí, na níž se s "klipy" prolínaly i záběry z pódia. V prvních řadách musely plamenomety způsobovat lehké ogrilování dovádějících metalistů, protože teplo sálalo až k nejvzdálenějším tribunám.

„Jsem hrdý na to, že můžu být v této zemi, v tomto městě, v této aréně. Však víte... jsem napůl Čech, takže sem jezdím domů,“ prohodil ve volné chvíli mezi písněmi Brodén, jehož matka skutečně pochází z Československa. Dokonce je vlastníkem českého pasu, jímž se rád chlubí, aby dokázal své dvojité občanství a původ.

Zajímavost: V roce 2016 se zpěvák Brodén umístil na páté příčce ankety Český slavík s 9 826 body. O rok později došlo k jeho neohlášenému vyškrtnutí z hlasování přibližně dva týdny před uzavřením ankety. Pořadatelé odstranění Brodénova jména odůvodnili tím, že umělec musí působit na české scéně jako na mateřské. Postup pořadatelů tehdy rozpoutal velkou vlnu nevole z řad metalových fanoušků.

Sdílejte článek

Přečtěte si také