vlajky Eu foto pixabay
Půlmiliardová část Evropy žije předvolební kampaní do Evropského parlamentu (EP). Politické strany brnkají na struny lidských emocí k zisku hlasů a v tom se pochopitelně daří extrémistickým nebo populistickým stranám.
Průzkum provedený ve dvanácti zemích EU na vzorku 23 725 oprávněných voličů poukazuje na to, že se lidé především rozhodují, proti komu bojují, než koho by podpořili.
Německá Nadace Bertelsman provedla předvolební průzkum, ze kterého vyplynulo, že kolem deseti procent voličů by volilo pravicovou nebo krajně pravicovou stranu. Dále studie poukazuje na to, že se lidé především rozhodují, proti komu bojují, než koho by podpořili. To průzkumníci komentují, že tento typ „negativního“ hlasování by mohl být přínosem pro politická hnutí na okrajích.
To ale ztěžuje vytvoření většiny v EP. V další studii k populistickým stranám to autoři Nadace Bertelsman interpretují, že populisté se sice shodnou ve dvou věcech - že jsou k Evropě skeptičtí a jsou nespokojeni s demokracií EU, ovšem když dojde na samotnou podstatu v politických otázkách, nedokáží levicoví a pravicoví populisté najít společný názorový průnik, jako je tomu u mainstreamových stran.
V řeči čísel toto vyhlíží tak, že ze sta voličů se pouze šest (6,3 %) identifikuje s určitou politickou formací, zatímco každý druhý volič (49 %) projevuje negativní postoj k politickým stranám a zavrhuje jednu nebo i několik politických stran naráz. Zvolí nakonec tu stranu, která skýtá největší ochranu proti stranám, které si volič nepřeje, aby zvítězily.
Pokračujme dále v číslech, která zobrazují určité voličské paradoxy. Přestože se na jedné straně voliči, až 52 procent, staví proti populistickým a extrémistickým stranám, tak přesto tyto strany mají na druhou stranu poměrně velké zastoupení u lidí ochotných je volit, a to až 10,3 procenta ve dvanácti evropských zemích, kde anketa probíhala.
Podíváme-li se na graf zobrazující situaci v Německu, vidíme, že negativní identifikace je u populistických stran a směrem ke středovým až ke straně Zelení a SPD klesá. Zatímco pozitivní identifikace je u krajní pravice a dále je celkem vyrovnaná, až na menší identifikaci u liberálních stran a Zelených.
GRAF:
Positivní_a_negativní_stranická identifikace Grafika_Bertelsmann
Positivní_a_negativní_stranická identifikace Grafika_Bertelsmann
Průzkum také zjistil, že dvě třetiny všech Evropanů (68 %) a tři čtvrtiny Němců (73 %) plánují účastnit se voleb, což by znamenalo vyšší účast než v minulých volbách.
Mirko Radušević
