Tribunál v Haagu rozhodl: Bývalý bosenskosrbský generál Ratko Mladić dostal doživotí

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nepravomocně odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995, včetně genocidy. Uznal ho vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Mladičův obhájce Dragan Ivetić uvedl, že se Mladić odvolá.
Bosenskosrbský generál Ratko Mladić byl odsouzen k doživotnímu trestu
Bosenskosrbský generál Ratko Mladić byl odsouzen k doživotnímu trestu
AP
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ve dvou bodech byl Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich, který se týkal genocidy v sedmi bosenských obcích, byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.

„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.

Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.

Ratko Mladić během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech
Autor: AP Ratko Mladić během války v Bosně a Hercegovině v 90. letech

Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.

Zasedání tribunálu bylo na desítky minut přerušeno kvůli údajné nevolnosti souzeného. Původně povolená pětiminutová přestávka se prodloužila na zhruba 50 minut a obhájci následně požádali o odklad vynášení verdiktu kvůli špatnému stavu svého mandanta. To ale soudce Orie odmítl s odvoláním na informaci lékařů, podle níž nejde o „krizi s vysokým tlakem“, jak tvrdí obhajoba.

Mladić byl po protestech vyveden ze soudní síně

Následně Mladić popuzeně zareagoval na soudcovo vyjádření k jeho zdravotnímu stavu a označil ho za lež. Poté ho Orie z jednací síně vykázal a Mladić si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.

Mladić trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění, aby mohl být léčen v zahraničí. K tomu poskytla záruky i srbská vláda, což ale tribunál zamítl, stejně jako nedávnou žádost obhájců o odklad vynesení rozsudku kvůli nedobrému zdraví souzeného.

Mladić podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.

Tribunál v Haagu odsoudil Mladiće na doživotí
Autor: AP Tribunál v Haagu odsoudil Mladiće na doživotí

Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.

Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.

Památník obětí ze Srebrenice
Autor: AP Památník obětí ze Srebrenice

Dnes šlo o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Obhajoba oznámila, že Mladić podá odvolání. Tím se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který zřídila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících bývalého generála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly měly v létě 1995 na konci války v Bosně postřílet až osm tisíc zajatých muslimských mužů.

Srbští politici: Je to protisrbský a politický verdikt

Odsuzující rozsudek, který nad Ratkem Mladičem vynesl haagský tribunál, byl podle současného srbského prezidenta Aleksandara Vučiće očekávaný.

„Abychom před nikým nevěšeli hlavu, ale šli směrem do budoucnosti, abychom přemýšleli o tom, kde a jak budeme žít my a naše děti, jak budeme chránit mír a budoucnost v regionu,“ citovala Vučiče televize B92. Srbové by se podle prezidenta neměli „utápět v slzách minulosti, ale v potu tváře budovat lepší společnou budoucnost“.

Podobně se vyjádřila i předsedkyně srbské vlády Ana Brnabičová, podle níž se vynesený verdikt předpokládal. „Musíme hledět do budoucna, abychom konečně měli stabilní stát,“ řekla podle agentury Reuters premiérka novinářům během návštěvy norské metropole Osla. „Musíme nechat minulost za sebou,“ dodala.

Bývalí srbští vojáci podpořili Ratka Mladiće
Autor: AP Bývalí srbští vojáci podpořili Ratka Mladiće

Proti rozhodnutí YCTY pak ostře vystoupil předseda Srbské radikální strany Vojislav Šešelj. „Ten verdikt je politický a je namířen proti srbskému lidu jak v Srbsku, tak v Republice srbské,“ uvedl Šešelj pro srbskou televizní stanici Pink. Podobně se vyjádřil také lídr opozičního hnutí Dveri, Boško Obradović. I podle něj je rozsudek protisrbský. Mladiće pak označil za hrdinu.

Verdikt vyvolal negativní reakce také mezi vedoucími představiteli bosenských Srbů, kteří vesměs nepovažují haagský tribunál za nestranný. Mladen Ivanić, srbský zástupce v tříčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny, dal podle agentury APA nad rozsudkem najevo zklamání. ICTY se podle něj nestaral o spravedlnost, ale o politiku. Tříčlenné předsednictvo je kolektivní hlavou státu Bosna a Hercegovina.

„Haagský tribunál posílil nedůvěru. Místo usmíření přijdou nové politické konflikty,“ řekl. Podobně jako další vedoucí bosenskosrbští představitelé poukázal na to, že ICTY odsoudil srbské obžalované k pěti doživotním trestům a k celkem 758 letům vězení, zatímco Chorvaté dostali dohromady 166 let a Muslimové (nyní Bosňáci) 41,5 roku.

 

Autor: Alexandr Božilov, ČTK

Reklama
Reklama