Ve vodě jako doma: Jak naučit dítě základní plavecké dovednosti

S plaveckými styly se spěchat nemusí, podstatné je udržet se cíleně nad nebo pod vodou a cítit při tom jistotou...
Nezacpávat nos, nezavírat oči!
Nezacpávat nos, nezavírat oči!
pixabay.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Většina dětí miluje vodu, je to v podstatě přirozené. A pod neustálým dohledem si v ní mohou hrát už od malička. Při mytí ve vaně, v bazénku na zahradě, na kurzech kojeneckého plavání nebo na břehu mělké řeky. Brouzdat se, hledat kamínky, házet je zpátky do vody, stavět si hráze, nabírat do kyblíku. To jsou aktivity, u kterých vydrží opravdu dlouho. Vodní hry jako takové jsou na seznámení s vodou ideální. Ale dříve nebo později přijde na řadu i větší hloubka. A tudíž větší riziko. Naučit se plavat je pak zásadní. To přitom není dovednost vhodná jen kvůli bezpečí člověka, ale i jako účinná prevence zdraví. Plavání otužuje a má dobrý vliv zejména na pohybový aparát.

Na stylu (zatím) nezáleží

Je jasné, že každého voda neláká a nepotřebuje k životu chodit do bazénu nebo k řece. Ale umět plavat se zkrátka hodí. Loni na podzim začali všichni žáci ve druhých či třetích třídách základních škol navštěvovat opět povinně kurz plavání. Právě to je podle odborníků nejefektivnější období na výuku. Děti v tomto věku vodu prý ještě dobře akceptují a jejich fyzická zdatnost tak akorát umožňuje zvládnout dané záběrové pohyby.

Nicméně dítě může umět plavat už třeba ve čtyřech letech. Předškolní věk je totiž naopak ideální na seznámení se s vodou. Plavání na začátku totiž nemusí být o dokonalém zvládnutí konkrétního stylu nebo dokonce všech – ten mohou děti vypilovat kdykoliv později a v podstatě během několika dní. Třeba až na zmiňovaných kurzech ve škole, kde se ale samozřejmě mohou octnout a zdokonalit i úplní začátečníci, pokud se do té doby ve vodě pohybovat nenaučili. Jistou nevýhodou společných kurzů je ale absence individuálního přístupu, což může třeba „pomalejší“ dítě nést hůř, proto je paradoxně vhodné, aby alespoň základní dovednosti před nástupem na kurz už žáci skutečně měli.

Pokud se dítě v hloubce okamžitě nekontrolovaně ponoří a loká vodu, je v danou chvíli zásadní naučit ho „plavat“ jakkoliv. Základní heslo zní – udržet se nad vodou, ale umět se i potopit, nebát se dýchat a nepanikařit. Jak na to?

Nespěchejte, netlačte

Odborníci radí určitě na dítě s výukou nespěchat, pokud se zatím nebude chtít učit, nechte ho jen si hrát na mělčině či v bazénu s menší hloubkou, které jsou snad v každém aquaparku a koupališti. Ale ideálně by se mělo pohybovat ve společností dětí, které už plavat umí, respektive se nad vodou bez problému udrží a větší hloubky se nebojí. Pro vaše dítě to může být motivace. Ale rozhodně ho s ostatními nesrovnávejte (ani pro sebe v duchu), aby se naopak „nezaseklo“ a neztratilo sebevědomí.

Nafukovací křidélka nejsou na výuku podle odborníků vhodná...
Nafukovací křidélka nejsou na výuku podle odborníků vhodná...
pixabay.com

Buďte ve vodě s dítětem

Je také vhodné, aby rodič či někdo jiný, kdo se výuky dítěte ujme, měl rád vodu, potápění, byl trpělivý a uměl dobře plavat. To jsou dobré předpoklady pro to, že dítě pozitivně inspiruje k různým hrám ve vodě. Vaše přítomnost, která představuje nejen motivaci, ale i jistotu v podobně „záchranného kruhu“, je velmi důležitá. Pokud ale vodu vy ani nikdo z blízkých rád moc nemá, vhodnější bude svěřit dítě skutečně do rukou zkušeného lektora s dobrými referencemi.

Bez nafukovacího kruhu i křidýlek, zato s hračkami

Odborníci doporučují na výuku plavání pomůcky, ale ne v podobně nafukovacího kruhu nebo křidýlek. Ta se mohou v nestřeženou chvíli vyfouknout nebo píchnout, ale také dítě omezují ve správném pohybu. Kruh navíc může být i nebezpečný v tom, že může obličej dítěte uvěznit pod vodou, když se pomůcka posune k nohám (dítě se převrátí), nebo z něj může dítě vyklouznout. Vhodnější je pěnová destička, případně speciální pásy s dílky z pěnové hmoty, jejichž části, jak se dítě zlepšuje, se mohou postupně odebírat.

Nezapomeňte ale na hračky v podobě míčků, kyblíčků či puku. „Velmi podnětná je pestrost a barevnost předmětů a jejich různá schopnost vznášet se ve vodním prostředí. Využití pomůcek zpestří výuku, motivuje děti k činnosti a u bojácnějších dětí odpoutává pozornost od negativních vjemů z vody,“ uvedla ve svém odborném textu Jitka Pokorná z Katedry plaveckých sportů FTVS UK.

Na začátku: Splývání a vznášení

Pro začátek úplně stačí, když se dítě naučí splývat, tedy plynule se pohybovat po hladině s hlavou v prodloužení - na zádech a/nebo na břiše. Je to základ pro výuku samotných stylů v budoucnu. Při splývání pomůže i destička, které se může držet. Lepší je ale, abyste pomáhali spíš vy. Třeba tak, že budete stát po boku dítěte, jednu ruku mít pod jeho boky a druhou pod rameny.

Ukažte dítěti, že ho voda udrží, že se může ve vodě „vznášet“. Jde o tzv. floating, sebezáchrannou polohu. V místech, kde ještě stačí, ale je trochu prostor, se může v klidu položit na hladinu například na záda, nadechnout se a zadržet dech, vy ho lehce podpírejte a vozte po vodě. Postupem času by se mělo začít libovolně pohybovat samo pomocí rukou i nohou.

Když už pomůcku, tak deska je jednou z nejlepších...
Když už pomůcku, tak deska je jednou z nejlepších...
pixabay.com

Pod hladinou. Jak na vodu v obličeji?

Pro děti je jednodušší pohyb a plavání pod vodou. Dříve nebo později by tak bylo vhodné, aby zvládly vodu v obličeji. „Nejprve děti učíme nabírat vodu dlaněmi a napodobovat mytí obličeje, polévat hlavu z kyblíku nebo stříkat se vodou při různých hříčkách. Můžeme využít i sprchování bez otírání očí. Důležité je spojit tyto činnosti s požadavkem na otevření očí, a to i pod hladinou s pozorováním svého těla, předmětů a kamarádů,“ radí Jitka Pokorná. Vyzkoušejte třeba osvědčenou hru Spadla lžička do kafíčka...

Dýchání a potápění hrou

V této souvislosti s ponořením obličeje by mělo dítě umět zadržet dech a nebát se do vody vydechnout. Ale i když se lépe plave pod vodou, natrénovat dýchání jednoduché být nemusí. A to kvůli nepříjemným pocitům, které jsou spojené s vniknutím vody do nosu a pusy, když se dýchá špatně. Jak to zvládnout? „Užitečný způsob je určitě ten, že je postavíte vzpřímeně na dno bazénu tak, aby jim ideálně trčela hlava na hladinou. Dítě se jenom pomalu potápí do vody. Nejdřív potopí pusu, pak nos a pusou fouká do vody,“ je uvedeno na webu plaveckého klubu Filia.cz.

A následuje rada: „Klidně pravidelně vymýšlejte různé závody pod vodou, kde bude cílem najít a vylovit „utopené“ předměty. Děti se obvykle dýchání pod vodou instinktivně naučí sami, což jim pomůže do budoucna. Ale pozor! Žádné zacpávání nosu či zavírání očí, to by byl krok zpátky!“ Dítě si může také hrát na delfína, kdy při pohybu vodou napodobuje jeho pohyby a tím se střídavě dostává pod vodu a nad vodu. Nebo může podplouvat vás, kdy budete ve vodě stát rozkročmo – vytvoříte jakýsi tunel.

Bezpečný prostor

Dítě by mělo vědět, že si může kdykoliv odpočinout na mělčině. I když půjdete do (trochu větší) hloubky trénovat, vždy se držte blízko místa, kde dosáhne dítě na dno nebo se bude moci něčeho chytit (okraj bazénu a podobně). Ani starší děti, které už pohyb ve vodě docela zvládají, by stejně jako malé děti, neměly nikdy zůstat bez dozoru dospělého.

Ivana Kropáčková

Zdroje: 
http://www.filia.cz/jednoduche-rady-jak-naucit-dite-plavat
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/35081/DPTX_2010_2__0_85178_0_100174.pdf?sequence=1
https://www.ftvs.cuni.cz/FTVS-898-version1-2_plavecke_zacatky.pdf

www.porovnej24.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama