I když tento příběh vznikl za komunismu, nejedná se o žádnou agitku ve stylu majora Zemana, ale o skvělý film se špičkovými hereckými výkony pod režijní taktovkou Petra Schulhoffa.
Vrah skrývá tvář běží v sobotu ve 21.50 na Primě. Podívejte se na televizní upoutávku:
Ten debutoval v roce 1963 detektivním příběhem s dvojicí kriminalistů majorem Kalašem a nadporučíkem Vargou, jmenoval se Strach. O tři roky později se stejnou dvojicí natočil kriminální film Vrah skrývá tvář. Později následovaly ještě další detektivky, kterým diváci začali říkat „kalašovky“.
Majoru Kalašovi dal nezaměnitelnou podobu Rudolf Hrušínský. Přesto si jednou Kalaše zahrál i jiný výrazný herec – Jiří Sovák – v detektivce Na kolejích čeká vrah, kterou ovšem natočil také jiný režisér – Josef Mach.
Dnes už víme, že pro postavu majora Kalaše existoval reálný předobraz – Karel Kalivoda, šéf pražské kriminálky v 60. letech, jemuž kolegové říkali pražský Maigret podle geniálního detektiva z knížek belgického spisovatele George Simenona.
Rudolf Hrušínský měl v „popisu práce“ se s Kalivodou blíže seznámit. V jeho pracovně v Bartolomějské ulici byl několikrát přítomen při vyšetřování i při výsleších, absolvoval také výjezd do terénu. Pak už jen stačilo, aby svým minimalistickým herectvím ztvárnil postavu stoicky klidného, poněkud robustního detektiva s věčně zapálenou cigaretou a šálkem černého kafe v ruce. K němu filmaři přidali protipól – mužného a přitažlivého Vargu, kterého si s chutí zahrál Radoslav Brzobohatý.
Je dost možné, že Kalivoda také filmařům přihrál skutečný případ sedminásobného vraha Václava Mrázka, který policie nedokázala objasnit několik let. Mrázek v rozmezí let 1951–1956 minimálně sedmkrát vraždil a odhalen byl až při domovní prohlídce, vykonané původně kvůli krádeži. Vzrušoval ho pohled na neznámé mladé ženy, které zabíjel a poté se na nich sexuálně ukájel.
Režiséru Schulhoffovi se podařilo udržet po celých 94 minut dokonale ponurou atmosféru, kterou podtrhuje hudba i syrový obraz poničených starých fasád domů, oprýskaných omítek vesnických chalup a stájí, venkovských žen v šátcích a drsných mužů v holínkách a v těžkých kabátech. Některé scény se točily na zámku Hrubý Rohozec, který v té době vypadal rovněž zdevastovaně.
Kromě skvělých výkonů Rudolfa Hrušínského a Radoslava Brzobohatého vás jistě zaujme výrazná Zuzana Ondrouchová, která hraje šestnáctiletou Radku, jež nakonec nechtěně usvědčí vraha. V době natáčení jí bylo skutečně šestnáct. O rok později ji čekala její největší filmová role – Bobina v komedii Václava Kršky Dívka s třemi velbloudy. Zemřela předčasně v 28 letech.
Epizodní postavu venkovské matky vojáka si v detektivce zahrála nedávno zesnulá Věra Tichánková. Filmem se doslova mihne v té době třicetiletá Helena Růžičková jako jedna z pracovnic na statku a řekne jedinou větu: „Já věděla, že to takhle dopadne.“ Poněkud strojeně působí o něco větší part legendárního psychiatra Miloslava Plzáka, který se díky svým známostem s umělci již v roce 1964 stal odborným poradcem u Brynychova filmu … a pátý jezdec je strach a podobně radil i Schulhoffovi u jeho kriminálek. Tady si navíc mohl zahrát v podstatě sám sebe.
