Werich byl ve filmu Císařův pekař obklopený krásnými manekýnami

Co takhle oslavit státní svátek pěkným filmem? Veselohra Pekařův císař, v níž si hlavní dvojroli zahrál Jan Werich, je ideální volbou. Podívejte se na ni na Prima family ve středu 8. května od 16.45. Vzhledem k častému výskytu krásných žen se bude na co koukat!
Císařovy dvorní dámy.
Císařovy dvorní dámy.
Archiv Blanky Kovaříkové
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Kolem natáčení velkofilmu Císařův pekař a pekařův císař existuje mnoho příběhů a legend. Jednou z jeho zajímavostí je, že ho zdobila řada tehdejších předních pražských manekýn. Jan Werich tak byl jako císař Rudolf II. obklopen skutečně těmi nejkrásnějšími dvorními dámami, jaké se tehdy daly sehnat. K výběru manekýn došlo ještě z popudu původního režiséra Jiřího Krejčíka, kterého posléze nahradil Martin Frič. Ačkoli většinu ostatních rolí Frič přeobsadil, manekýny ponechal.

Jak si je muži vybírali?

Na výběru dvorních dam se podílel scenárista Jiří Brdečka s asistenty, ale také Ladislav Rychman, budoucí režisér slavného muzikálu Starci na chmelu, jenž si v Císařově pekaři zahrál malou roli Muže-stolečku. Chodili se dívat na tehdejší manekýny na jejich přehlídky i přímo do podniku Textilní tvorba, který je zaměstnával.

Tak se ve filmu ocitla například Dagmar Moulíková-Janečková, která na to vzpomíná: „Celkově nás tam bylo asi dvanáct a konečný výběr závisel na rozhodnutí pana režiséra Krejčíka. Z Brna přijela na konkurz Ida Lahodová a Věra Waldhansová. Věry Chytilové si všimli snad během přehlídky na Pražských vzorkových veletrzích. Mezi dvorními dámami nemohla chybět také Nany Pitašová, která se později objevila ještě v několika filmech, třeba v detektivce Kde alibi nestačí."

Proč Kačírkovou nahradila Gollová?

Zatímco režisér Krejčík chtěl dvorní dámy v ději více využít, pod vedením Friče se jejich působení scvrklo na kompars. Nicméně jejich přípravy byly velkolepé. Dobové róby jim navrhoval výtvarník Jiří Trnka a při kostýmních zkouškách dohlížel osobně na to, jak jejich nositelkám padnou.

SŠaty Jana Wericha, které nosil coby císař., Foto: Fundus Barrandovprávné chůzi je učil choreograf a v té době šéf baletu Národního divadla Saša Machov, jenž pak v červnu 1951 spáchal sebevraždu. Dodnes se neví, jestli nesouvisela s neshodami při vzniku filmu, ale zřejmě šlo o daleko závažnější problémy v Národním divadle, jimž neměl sílu čelit. Jan Werich si některé z dvorních dam velmi oblíbil, ale nakonec ho trumfnul filmový architekt Jan Zázvorka, který si jednu z nich – Idu Lahodovou – vzal za ženu.

Dodnes zůstávají rozpaky nad obsazením dvou velkých ženských rolí – hraběnky Stradové, kterou měla hrát Ljuba Hermanová, ale Werich ji dal přeobsadit přední tragédkou Národního divadla Marií Vášovou, ačkoli scénář této postavě předepisoval řadu komických situací. Také výměna Ireny Kačírkové za Natašu Gollovou, která v té době byla už dávno za zenitem, se zdá nepochopitelná. Chtěl jí snad Werich s Fričem pomoci získat zpátky ztracenou slávu?

(kov)

 

Foto: Šaty Jana Wericha, které nosil coby císař. Autor: Fundus Barrandov

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama