Jak vzpomíná profesionální dyskžokej na 17. listopad 1989, který strávil v práci ve vinárně Bibita na Praze 1, si poslechněte v našem exkluzivním rozhovoru pro iPrima.cz níže.
Takto se podle Miloše Pecháčkana šířily informace o dění v ulicích v některých nočních podnicicích v samém centru Prahy - mezi zaměstnanci a taxikáři. A co se vlastně tenkrát na diskotékách hrálo za muziku?
Profesionálního diskžokeje a moderátora Miloše Pecháčka dnes pravidelně potkáváme například v zákulisí natáčení oblíbených show televize Prima. Co tam dělá? Roztleskává a hecuje publikum ve studiu.
Přestože se v případě Miloše Pecháčka nejedná o mediálně známého baviče, dav ho doslova miluje. Stačí, když pronese pár vtipů a hlášek, proloží to provařenými hity, kterými se dokáže přesně trefit do vkusu osazenstva show, a lidé se kácejí smíchy k zemi: na povel tleskají, mávají rukama, dělají mexické vlny a podobné skopičiny.
Dneska má takový DJ po ruce, na co si jen vzpomene. To tenkrát bylo mnohdy v nadlidských silách, sehnat LP desku interpreta, který byl v zahraničí zrovna oblíbený.
Později narození si už možná nedovedou představit, že LP desky s muzikou ze západu se před pádem železné opony sháněly všelijak. K mání byly například na ilegálních burzách, často je přes hranice převáželi řidiči kamionů. Cena nové desky se na černém trhu pohybovala cca kolem 400 Kčs - 800 Kčs, což byly s ohledem na tehdejší průměrný plat hodně vysoké částky.
V druhé půli 80. let se desky začaly jezdit nakupovat do Maďarka - do Budapešti a jejich cena šla dolů.
A ještě perlička k samotnému pojmu dyskžokej. Za totality se výraz diskžokej moc často nepoúžival. Některým soudruhům zněl moc kapitalisticky a tak se diskžokejům říkalo pouštěči desek nebo uvaděči diskotékových pořadů.
Zpět k panu Pecháčkovi. Málokdo tuší, že právě tento bezstarostně působící sympaťák byl první, kdo vystoupil (a roztleskal publikum) před patnácti lety v naší největší sportovní aréně. Bylo to v den jejího slavnostního otevření, který Miloš Pecháček moderoval spolu s Marcelou Augustovou. Tehdy v hledišti mohlo být až 18 000 lidí.
Tady malá ukázka práce profesionálního roztleskávače. Zdravice pro show Máme rádi Česko
