Rozhovor s vedoucí jídelny Ivanou Liškovou

Ne, zatím bylo vše hodnoceno spíš pozitivně.
Že nepoužíváme žádná dochucovadla, vaříme osvědčenými postupy, které by se měly používat. Líbilo se mu, jak je naše kuchyně vybavená a čistá. To jsme od něj slyšely, ale jestli se to potom objeví i v pořadu, to teda nevíme.
Samozřejmě. Nestojíme ale o žádný zkreslený pohled. Nechceme, abychom byly nakonec převálcovány soukromými firmami. Když se rodiče dozvědí i z obrazovky, že zdejší jídlo je kvalitní a dobré, tak to bude jenom fajn.
Až pro 450. Je tady ještě školka a připravujeme i svačiny a snídaně.
Sedm, nyní osm s jednou pracovnicí ve zkušební lhůtě. Vaříme od rána od půl osmé, u snídaní je výběr ze šesti druhů pečiva, tři druhy sladké, tři slané. Prodáváme dotované mléko, máme i jogurty. A připravujeme ještě svačiny.
Právě proto jsme najaly ještě další paní, abychom všechno zvládly. Uvažujeme o dalším rozšíření nabídky, ale nechceme nic uspěchat, kdyby to třeba nevyšlo.
Paní ředitelka chce, aby vás pan Pohlreich naučil nějaké saláty…
Ano, už se těším, jak se vejde do našich 25 korun za oběd.
V anketě zvítězily buchtičky, lívanečky, na vrcholu obliby se drží i krupičná kaše, svíčková, rajská dětem taky chutná.
Výjimečně smažený sýr, protože na smažení nejsme úplně zařízení. Děláme spíš plněné zeleniny, kuskusy a podobně.
Podáváme různé šťávy a děti také milují ochucené mléko. Menší zájem je o polévky, z domova na ně nejsou děti moc naučené. Snažíme se jim nalít do talíře třeba jen malou sběračku, kdyby je to náhodou zaujalo. Nechceme, aby byly o polévku ochuzeny. Je to přece jen tekutina. My je vlastně musíme vést i k novým, zdravým věcem. Existují rodiny, kde se vaří stále dokola totéž. Zdá se mi, že malé děti už mají jiné, lepší stravovací návyky, jsou přístupnější novým věcem. Prostě moderní generace.
Ne, není. Mluví slušně a ani mi nepřipadá, že by mu to dělalo potíže.
Dobře, neprotestoval. Nestěžoval si.