Fukušima: Nic není, jak bylo

Bývalý obyvatel a ředitel regionální televizní stanice s dojetím vzpomíná na fukušimském nádraží na dobu, kdy odsud jako student jezdil do školy. Kamera na budově TV stanice zachytila zemětřesení. Mezi alarmem a prvním otřesem nebyla žádná prodleva. Otřesy byly nezvykle silné. Lidé utíkali z budovy ven. Televize vysílala varování a výzvy, aby se lidé ukryli do bezpečí. Do odvolání nejezdí vlaky. Reportéři, kteří byli zrovna v ulicích, informovali z různých míst – z kadeřnictví, z nemocnice, kdekoli. Zemětřesení skončilo a pak dorazila vlna tsunami. Zatímco na pobřeží se s ní počítá, vlna 10 kilometrů od pobřeží všechny zaskočila. Reportéři vylezou na vnější schodiště u domu a nepřestávají dokumentovat situaci. Mezitím někdo u pobřeží natočí úder tsunami na jadernou elektrárnu Fukušima. Noc po zemětřesení nešel proud a byly cítit další otřesy. Ráno reportéři vyjeli natáčet škody. Lodě byly až 10 kilometrů od pobřeží. Při zkoumání natočených záběrů si reportér všimne, že se budova prvního reaktoru pod náporem vody zřítila. První dva dny po zemětřesení zůstali všichni zaměstnanci televizní stanice v práci. 14. března vybuchla budova reaktoru 3 – do 15. března vybuchly postupně celkem 4 ze 6 reaktorů. V následujících měsících reportéři několikrát navštívili budovy elektrárny, vše natáčeli a dokumentovali.

reklama