Jak se staví sen vměstná do skříní v garsonce postel pro otce i dceru

Této přestavbě budou dominovat barvy. Reprízu dalšího dílu „Jak se staví sen“ uvidíte ve čtvrtek 10. srpna v 17.40 na Primě.
Po proměně má Vladimír v bytě vše, co potřebuje
Po proměně má Vladimír v bytě vše, co potřebuje
FTV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Na designéry čeká garsonka opuštěného muže. Vladimír přenechal velký byt bývalé přítelkyni především kvůli dceři. Sám si našel garsonku v novostavbě. Peníze na koupi neměl, a tak si vzal hypotéku. Důležité pro něj bylo, že je garsonka kousek od bydliště dcery, takže to nemá daleko do školy. Garsonka je malá, ale Vladimír tady má vše, co k životu potřebuje. Sám náročný není. Co ho ale trápí, je, že stav, ve kterém se garsonka nachází, přestává vyhovovat soužití s dcerou, které je teď deset let.

Když dcera přijde, hodí si tašku s věcmi na celý týden na křeslo, a to pak slouží jako skříň. Nemá ani vlastní postel, a tak spí s tátou na manželské posteli. Vladimír se už cítí divně, že spí s dcerou v jedné posteli, ale místo na samostatnou postel v bytě nemůže vymyslet. Nábytek nad postelí je navíc až životu nebezpečný. Police je tak prohnutá, že musí každou chvíli spadnout. Postel ke všemu zabírá většinu pokoje a slouží nejen ke spaní, ale i jako gauč. Od proměny si Vladimír slibuje vyřešení prostoru garsonky – hlavně postele pro dceru a místa, kde by měla nějaké soukromí. Pomalu přichází do puberty a začíná mít před tátou tajnosti. Aby ji neslyšel, chodí skypovat do spíže. Vladimír sice vaří, ale spíše jednoduchá jídla. V kuchyni nemá ani myčku. Na ničem nelpí, nechal by si jenom počítač a televizi.

Vladimír má skvělý vztah se svojí maminkou. Když ho opustila přítelkyně, starala se o něj – prala mu a vařila. Další blízkou osobou je jeho sestra, která bydlí kousek od něj a u které bude v době proměny bydlet. Dcera má velký koníček – moderní tanec. Třikrát týdně chodí na tréninky a o víkendech má soutěže. Vladimír ji v tom hodně podporuje. Vladimír je prostě férový chlap, gentleman, který chce pro svoji dceru to nejlepší. Pracuje jako vedoucí skladu – v jedné práci je už jedenáct let. Pomůžou jim naši designéři vyřešit celý prostor a najít co nejvíce místa?

A jak se na proměnu dívají designéři Martina Pištěláková a Lukáš Lipert?

Martina: „Tato proměna byla pro nás, řekla bych, nejjednodušší, co se realizačního času a rozsahu týče. Stavebně šlo o malé práce a největší efekt proměny byl na truhláři, který celou garsonku, dá se říct, postavil. Hned od začátku jsem věděla, že se do prostoru musí vejít určitě dvojpostel a k ní jedno lůžko, a šla jsem za jasnou vizí, dát jim i sedačku, kterou původně vlastně vůbec neměli. Chtěla jsem také diváky pořadu inspirovat a ukázat jim, že když se interiér řeší dispozičně chytře, může vzniknout funkční uspořádání i v tak malé garsonce.

Celkové proměně jednoznačně prospěla právě lepší organizace celého prostoru, dali jsme jim vlastně postel navíc – samostatnou postel pro dceru, sedačku, kterou neměli, jídelní stůl v kuchyni, který zároveň volně proniká do chodby, kam si na něj můžou něco odložit, další stůl pro učení dcery, který ale můžou oba používat i jako jídelní a dá se polohovat a posunout díky kolečkům volně do prostoru. Vladimír má pak ,tajné‘ pracovní místo, a když ho zavře, nebude jeho pevný počítač rušit a ,kazit‘ interiér.

Předsíň. Vladimír evidentně miluje čepice
Autor: FTV Prima Předsíň. Vladimír evidentně miluje čepice

Zmenšili jsme, ale dovolila bych si říct, že i zefektivnili kuchyň. Vlastně celý interiér je navržený mobilně, a to včetně světel. Vše si můžou nastavit, posunout, vyklopit, otevřít, jak potřebují. Kvůli času jsme pracovali výhradně s laminem, kromě OSB dvířek na skříni a jídelního stolku. OSB skříň má působit, jako by byla dovezená odjinud, proto jiný materiál, a proto i jiné úchytky, které jsou originálně vymyšlené z černého lana. OSB je vcelku drsný masivní materiál, na dveře od skříně to nevadí, ale pro účely a použití jídelního stolu jsme museli desky zbrousit a nalakovat, aby byl stůl odolný a lehce udržovatelný.“

Lukáš: „Proměna pro nás byla osvěžením, byt byl v novostavbě a nebyl zničený. Proměna garsonky – tedy bytu o jedné obytné místnosti – je téměř vždycky jen o řešení nábytku, případně jeho dispozičních změnách – takže návrh byl o nábytku. Problémem původního stavu byla zbytečně velká kuchyňská linka, kterou Vladimír už s bytem koupil. Zabírala cenné místo a vlastně ji majitel moc nepoužíval. Výzvou při proměně bylo řešení, které by do vcelku malého prostoru obývacího pokoje umělo přinést hned několik funkcí najednou – obývací pokoj se sofa, ložnici pro Vláďu s partnerkou, ložnici pro Vláďu s dcerou a v neposlední řadě psací stůl na psaní domácích úkolů. Bytu prospěla velká nábytková skříň, která v sobě schovala výklopné postele, úložné místo a pracovní stůl s počítačem, takže když se skříň zavře, působí celý prostor čistě, uklizeně, a to je pro malé prostory vždycky dobré. Vzhledem k tomu, že v bytě zbyla bez našeho zásahu už jen koupelna, tak bych majiteli doporučil rekonstruovat právě ji.“

Reprízu dalšího dílu „Jak se staví sen“ uvidíte ve čtvrtek 10. srpna v 17.40 na Primě.

Reklama
Reklama