Jak se staví sen

1. srpna 2017 11:50

Markéta Zídková

Jak vidí proměnu na Vysočině designéři Andrea a Marek?

Dům u Žďáru nad Sázavou na Vysočině přestavovali designéři Andrea a Marek.

Andrea a Marek museli změnit dispoziční uspořádání společných prostor domu. Jak tuto proměnu hodnotí?

Andrea Hylmarová

Proměna to byla hodně emotivní, stejně jako paní Iveta. Není divu, protože její dosavadní život zatím ani nenaznačoval, že by se jednou mohla dočkat takového interiréru. Skvělé bylo vidět radost všech holčiček, kterým jsme splnili ještě několik bonusových přání.

Dispozičně bylo řešení hned nasnadě, koneckonců i Iveta ho měla rozmyšlené stejně. Prali jsme jen s umístěním sedačky a jídelního stolu. Místnost přece jen tak velká není; zvlášť když jsme si uvědomili, že tam potřebujeme dostat moderní plně vybavenou kuchyň s barovým pultem, jídelní stůl pro 6 osob a k tomu ještě rozumně velkou sedačku. Asi největší výzvou bylo dostat do prostoru všechny potřebné rozvody pro nově vznikající kuchyň. Vodu jsme museli přivést ze sklepa a velké problémy nastaly s elektroinstalacemi, které byly ve starém domě obecně v zoufalém stavu.

Zásadním problémem původního stavu bylo to, že v pokoji byla nesmyslně přidaná sádrokartonová příčka, která původně měla vymezit prostor malinké ložnice. Místo ložnice tu ale vzniklo jen odkladiště všeho možného. Prostor působil dost depresivně, protože vybavení bylo velmi staré, omšelé, mnohdy ne zcela funkční, zdi i nábytek byly silně pomalované. Chyběl jakýkoli náznak uceleného stylu.

Tahle rodina potřebovala společný prostor, centrum veškerého dění, kde budou všichni trávit společný čas. Místo oddělené kuchyně, kde byla po většinu času zavřená u plotny Iveta s babičkou, zatímco dcerky zpravidla sledovaly televizi, se nám podařilo dostat všechno a tím pádem snad i všechny do jednoho prostoru.

Vytvořili jsme poměrně moderní interiér, jehož styl dost určuje hlavně špičkově vybavená luxusní kuchyň. Dům se sice nachází na venkově, ale jeho ráz zas tak venkovsky nepůsobil, proto jsme se odvážili jít víc do moderny, která bude bližší i všem holčičkám. Abychom prostor více zútulnili, sáhli jsme po podlaze s výraznější strukturou dřeva a nádechem patiny, pořídili masivní jídelní stůl a ponechali i původní dřevěné dveře do dětského pokoje, které jsme pouze renovovali. Výrazným prvkem se stala barevná sedačka a polstrovamé obklady stěn ze stejného materiálu. Ty nám pomohly vnést do místnosti barvy, texturu a jistou hřejivost i bez toho, abychom museli barevně malovat nebo tapetovat. Z původního vybavení nezbylo kromě dveří do pokojíčku nic.

Mám radost z toho, že se podařilo do prostoru vnést vcelku citlivým a přesto výrazným způsobem barvy. S Markem vždy usilujeme spíš o nadčasové prostředí, které neomrzí po pár měsících, proto jsme se trochu zpočátku zalekli, když Iveta říkala, jak moc potřebuje okolo sebe barvy. Bylo navíc evidentní, že si oblíbila fialovou, růžovou, oranžovou či světle žlutou, které k našim oblíbencům moc nepatří.

Všechny ženy v tomto domě určitě ocení společný prostor, kde se nyní může odehrávat vše, co jim zabírá většinu času. Tedy vaření, stolování, psaní domácích úkolů a sledování televize, případně hraní. Radost udělá i barevné ladění, stejně jako fakt, že jsme nezapomněli ani na kočky.

Myslím, že přibydou záclony na oknech, kterých se Iveta asi nevzdá. Chtěli jsme jí ukázat i jiné řešení stínění oken, ale nejsem si jistá, že ho plně ocenila. Jinak doufejme velké změny nebudou. Byla bych ráda, kdyby všechno vybavení a stěny přestaly sloužit jako jedno velké malířské plátno pro děti a začalo se tu více uklízet.

A co dál?

Iveta se chystá vytvořit z původního prostoru kuchyně ložnici. V její původní ložnici by tak mohl vzniknout další dětský pokoj, což je podle mě to, co je potřeba co nejdříve změnit. Tři nejmenší dcery se tísní v naprosto nevyhovujícím malém pokojíčku, kde nemají ani pořádný psací stůl, chybí úložné prostory, o prostoru na hraní nemluvě. Tohle by nyní měla být priorita číslo jedna.

Kdo je to Andrea a Marek? Podívejte se na video:

Jak vidí proměnu Marek Povolný:

Proměna to byla zásadní. Zcela jsme změnili pobytové centrum rodiny v domě. Přesunuli jsme jej z původní kuchyně do nového prostoru obývacího pokoje s kuchyní. Od začátku bylo jasné, že musíme vybourat nesmyslnou příčku v obývacím pokoji a přesunout kuchyň. Následné ladění dispozice a umístění kuchyně vůči obýváku trvalo delší dobu. Největším problémem bylo to, že jsme se po celou dobu rekonstrukce potýkali se špatně udělanou elektrikou v domě.

Celý řešený prostor byl původně vymalován různými barvami vzájemně se k sobě nehodícími. Pochopili jsme, že paní domu holduje barvám a proto jsme dlouho řešili, jak barvy do interiéru dostat a zároveň, aby vše bylo decentní a nepřeplácané. To se myslím povedlo díky neutrálnějším barvám pozadí a velmi výrazné sedací soupravě s obklady stěn.

Přestavbou jsme konečně vytvořili místo v domě, kde se může rodina potkávat, vařit, jíst, relaxovat, dívat na televizi, číst. Není tam žádný vysoký nábytek, aby si všichni mohli povídat z každého místa a viděli při tom na sebe. A to platí i při vaření. Radost mám z toho, že se podle mě povedlo propojit moderní se starým. Standard vaření je úplně posunut jinam než byla rodina zvyklá. Mám i radost ze sezení, kde se povedlo opticky provázat vlastní sedačku se stěnou, kde jsme použili stejné materiály.

Styl proměny je kombinací moderního pojetí – zejména kuchyň a tradičnějšího rešení – jídelní stůl, původní dveře. Celé vše spojuje podlaha, která balancuje na hraně obou řešení. Je v zásadně tradiční, ale má v sobě i novodobý výraz. Kuchyň je kombinací matného bílého laku a výrazné šedohnědé pracovní desky. Zajímavostí je použití výrazných polstrovaných obkladů stěn, které používají stejné materiály, barvy i vzory jako sedačka. Dává to pocit přijemného útulného koutu a „zabydluje“ to celý obývák.

Stěna u jídelního stolu byla pojata klidněji, malbou v hnědavém odstínu. Stůl jsme udělali na míru z masivního dubu s finální šedou lazurou. Stejně jsme zrenovovali původní dveře, kde opět vynikl kontrast starého a nového použitím moderní kliky na starém dveřním křídle.

Původní nábytek v obýváku jsme veškerý odstranili. Byl velmi nevzhledný a do nového konceptu by nezapadl. Vše, co jsme odstranili, bylo nahrazeno novými kousky včetně nového „škrabadla“ pro kočky. Naopak nábytek v předsíni – věšák, skříně jsme vrátili na místo.

Majitelé jistě ocení nový komfort, především v kuchyni, která je zařízena poměrně luxusně. Jistě ocení i zvětšení prostoru, množství odkládacích prostorů u sedačky. Jsem přesvědčený, že přibydou záclonky do oken, protože to byl jeden z prvních dotazů rodiny, jak se k tomu stavíme. Nemyslím si, že je to nutné. My jsme samozřejmě stínění oken řešili, ale zřejmě kvůli zvyklostem bude ještě doplněno něčím novým.

Při rekonstrukci jsme vyčistili a vymalovali ještě původní kuchyni, aby byla připravena k nastěhování. Doporučil bych přestěhovat dětský pokoj do těchto míst a ložnici matky do pokoje, který nyní obývají tři děvčata.

Podívejte se, co designéři vytvořili.

Reprízy pořadu můžete sledovat každý všední den v 17.40 na Primě.


Přečtěte si také