Jak se staví sen

11. dubna 2015 18:20

Markéta Zídková

Jak vidí proměnu v Týnci designéři Martina a Lukáš?

Proměnu dětského pokoje a ložnice pro Jitku a Romana navrhli designéři Martina Pištěláková a Ing. arch. Lukáš Lipert.

Martina s Lukášem proměnili domov Romanovi s Jitkou, kteří žijí v Týnci nad Sázavou. Během pěti dnů museli prohodit ložnici a dětský pokoj, protože původní rodičovská ložnice je prostornější. Jako bonus částečně vylepšili koupelnu, kde přibyla nová pračka se sušičkou a umyvadlo, a vylepšili i předsíň.

Jak vnímají proměnu?

Designérka Martina Pištěláková:

Na tuto proměnu jsem se těšila, protože tvořit dětský pokoj, to je vždycky trošku dobrodružství. Za to proměna ložnice, to jsem si říkala, že bude větší oříšek - jak ji udělat hezkou v takovém bytě a v takovém prostoru, který ji byl určen. Když jsme poprvé byt viděli a slyšeli zadání Šimkových, tedy že chtějí vyměnit dětský pokoj za ložnici a naopak, tak jsem byla v prvním momentě proti. Říkala jsem si, že by stávající pokoj pro děti mohl stačit a chtěla jsem dopřát velkou ložnici manželům, protože bylo hned jasné, že do původního dětského pokoje se pohodlně nevejde manželská postel. Po naměření obou pokojů a poradě s Lukášem jsme se podívali na dispozice a rozhodnutí vyměnit pokoje padlo jako souhlas za obě strany.

Zásadní problém původního stavu bylo situování pokojů a jejich velikost. Původní dětský pokoj nestačil výhledově oběma dětem. Dále nás při proměně trápily nerovné zdi, se kterými jsme si ale poradili. Z původního zařízení bytu vyzařoval takový pocitový nesoulad, nábytek byl po půvdních majitelích, takže k němu Šimkovi neměli vztah a nelíbil se jim. A žijte v bytě, který se vám zařízením nelíbí.

Největší výzvou byla pro mě osobně zejména reakce rodičů a dětí na nový pokojíček. Přeci jen mohli čekat něco jiného a nemuselo se jim líbit naše pojetí „dětského pohádkového pokojíčku“. Proto mi potom největší úsměv na rtech vykouzlila spontánní radost dětí, které se po vpuštění do pokojíčku okamžitě rozběhly a byly vyloženě veselé z prostředí, do kterého se dostaly. Johanka začala čmárat na tabulovou zeď a Mireček si zalézal pod postýlku nebo různě pobíhal po pokoji. Myslím, že kdyby byl pokojíček nezajímavý, děti by tak nereagovaly. A samozřejmě moc mě těšila reakce Šimkových, ze které bylo znát, že mají opravdu radost.

Styl proměny v Týnci nad Sázavou

Jsem moc ráda, že jsme do takového stylu pokojíčku s Lukášem šli a že jsme to dotáhli. Strávili jsme nad grafikou pokojíčku opravdu spoustu času a bez skvělé grafičky, lepiče a samozřejmě i tiskárny by se návrh a naše myšlenka nepřenesla do reality. Mám opravdu radost z dnešní doby, kdy je nepřeberné možností, materiálů, barev a technologií a mohli jsme si i jako tzv. „perličku na dortu“ nechat vyrobit na míru vlastní koberce s vlastním motivem.

Princip pokojíčku je bez polepů vcelku jednoduchý, převažuje opět bílá barva, která v kombinaci s původní dubovou parketovou podlahou bude působit ještě hodně dlouho nadčasově…Pokud děti a rodiče polepy přestanou bavit, z nábytku by mělo být jednoduché je sundat, ze zdí to půjde taky, ale budou se muset lokálně opravit a zdi vymalovat – není to však renovace velkého rázu. Dispozice a rozmístění nábytku je vymyšlené tak, aby fungoval pokoj i do školního a dalšího věku…

Vše o pořadu najdete na stránce Jak se staví sen.

Abych ale pořád jen nemluvila o pokojíčku, tak jsme samozřejmě řešili také intenzivně podobu ložnice, která je záměrně hodně světlá, protože místnost na ni je velmi malá. Jsme si vědomi úzkého průchodu u postele a okna, ale lépe dispozičně ložnice vyřešit nešla. Mysleli jsme i na úložné prostory, které jsme umístili v maximálním možném a příjemném rozsahu. O to víc mě vlastně překvapilo nadšení, které Šimkovi z nové ložnice měli.

Šimkovi nám už z videa přišli hrozně sympatičtí, milí a líbilo se nám, že jde o mladou rodinu. O to víc se nám líbili při osobním setkání. Myslím si, že Šimkovi velmi ocenili ztvárnění a podobu dětského pokojíčku a prohození obou pokojů, které si i oni sami přáli. Dále také novou sušičku, pračku, kterou jsme jim pořídili. Určitě měli radost také z nového nábytku v koupelně, nových baterií i nové chodby, kde mají více prostoru na uložení bot pro celou rodinu.

Věřím podle reakce při předání a po něm, že si ložnici a pokojíček zabydlí a že do aktuální podoby nebudou muset ani chtít nějak zasahovat. Možná jen ložnice, tam si třeba dají nějaké obrázky na stěny, prostor na ně mají. Dětský pokojíček bude procházet pozvolna „zátěžovým testem“ ze strany dětí, ale vše jsme řešili tak, aby jim to fungovalo, takže v tomto pokoji by, myslím si, mohlo vše zůstat, jak bylo navrženo.

Určitě bych Šimkovým doporučila jako další krok ke zvelebování jejich bytu rekonstrukci kuchyně, která je hned u vstupu do bytu.

Podívejte se, jak jsou Lukáš s Martinou sehraní. Společně tvoří i mimo pořad Jak se staví sen:

Ing. arch. Lukáš Lipert:

Proměna pro mladý pár a děti byla velmi příjemná, nebyla to práce ale zábava. V nové ložnici bylo jasné, že dispozice neumožní lepší využití místa než jediné možné a realizované řešení s postelí proti francouzskému oknu. Omezený prostor v ložnici a okna ve dvou stěnách, která značně omezila varianty řešení využití místnosti, tak byly největším problém přestavby. V dětském pokoji problémy nebyly, byl dostatečně velký a příjemně prosluněný, prostě skvělý pro děti.

Výzvou pro nás bylo navrhnout spíše dětský svět než pokoj pro děti. V ložnici pro nás bylo důležité, aby řešení bylo vzdušné lehké, snové, aby nezmenšovalo prostor.

Bytu nejvíce prospěla úprava podlahy a nábytku v chodbě, která z chodby udělala reprezentativnější prostor. V ložnici jsou to podle mne rozhodně kokedamyzavěšené květiny v mechové kouli – ty prostoru dodaly snovou atmosféru levitující zahrady. Grafika v dětském pokoji udělala z pokoje jedinečný prostor tvořený výhradně pro své malé obyvatele. Největší radost mi tak udělaly grafika v dětském pokoji a kokedamy v ložnici.

Styl proměny v Týnci nad Sázavou

Proměna je svěží, vzdušná, postě pro mladý pár s malými dětmi v malém bytě. Pokoj pro děti jsme chtěli proměnit v dětské království fantazie, chtěli jsme, aby všechen nábytek byl zapojen do poetiky ilustrované pohádky, proto jsme řezanou grafiku lepili i na šatní skříně, kterým jsme tak vdechli náladu spíše pohádkové truhly než jen obyčejné bílé skříně, pak už byl jen krůček k tomu aby ilustrace přeskočily i na zeď a dotvořily dětský svět zvířátek a mašinek. Stěnu u psacího stolu jsme natřeli tabulovou černí, stěnu si tak děti mohou počmárat křídami, nebo nacvičit dokreslování obtahovačky ve tvaru králíka, který dětem ochotně „drží“ roli papíru na kreslení.

Nový nábytek byl zpracován na míru tak, aby v malé ložnici optimálně využil stísněný prostor, v dětském pokoji jsme nechali vyrobit na míru pracovní lavici a pracovní desku stolu společně s dětskou postýlkou, v pokoji tak zůstalo hodně místa uprostřed pro dostatečné řádění obou dětí Johanky a Mirka.

Jitka s Romanem ocení velký a barevný dětský pokoj, který si oba pro děti moc přáli. Určitě přivítají i oživení chodby, která nyní více „zve“ k návštěvě. Celá rodina podřídila výběr bytu v Týnci právě potřebě prostoru pro děti, Týnec byl optimální volbou mezi cenou a velikostí bytu. Myslím, že byt po proměně takhle zůstane. Změnu by si zasloužila kuchyň a wc, mnoho prostoru na zásadní úpravy kuchyně není, ale šikovné moderní řešení by jí mohlo pomoct i v lepším využití i tak malého prostoru.

Inspirovali jsme vás? Spočítejte si, kolik by vás stála rekonstrukce?

Vše o pořadu najdete na stránce Jak se staví sen.

Pořad můžete sledovat vždy v sobotu v 17.35 na Primě. Po odvysílání ho najdete na Prima Play.

(mar)

Mohlo by vás zajímat:


Přečtěte si také