Karel Vágner o vztahu s Hanou Zagorovou: Po rozchodu jsem jí kritizoval kluky

Skladatel, zpěvák a hudební producent Karel Vágner patřil k nejdůležitějším lidem v životě Hany Zagorové. Po jejím skonu za ni byl převzít státní vyznamenání v době, kdy vdovec Štefan Margita (66) pobýval v zahraničí. Ve speciální vánoční talkshow s moderátorem Honzou Dědkem zavzpomínal na to, co všechno s Haničkou Písničkou prožil.

Společně si prošli hrůzou na Sibiři

Ač to na sobě nikdy moc nedala znát, Hana Zagorová se celý život potýkala se zdravotními problémy, kterým musela podřizovat své pracovní i volnočasové aktivity. Zájezdy proto plánovala tak, aby se stihla vrátit na transfuze. Jednou se ale počítání poněkud nezdařilo a nutnost transfuze ji zavedla do nemocnice, odkud i s Karlem Vágnerem hodně rychle utíkala.

„Hanka měla každých devět neděl transfuzi. Měla ztrátu hemoglobinu. Vždycky jsme to spočítali, abychom se do toho se zájezdy vešli. Ale jednou jsme se přepočítali. To byl zájezd na Sibiř. Nejdřív jsme to zkusili v jedné ordinaci, jestli by to tam nešlo. Vešli jsme tam a doktor jednomu pánovi vytáhl ze zadnice injekci a Hanka říkala, že by potřebovala injekci. On řekl, že to není problém, vzal injekční stříkačku od toho pána, opláchl ji pod vodovodem a chtěl do ní natáhnout sérum od Hanky. Tak jsem řekl ‚Do svidanija‘ a odešli jsme,“ zavzpomínal hudebník na děsivý zážitek.

Čelili také výhrůžkám představitelů minulého režimu

Muzikant rovnou pokračoval dalším společným příběhem, v němž tentokrát hrály hlavní roli výhrůžky v době totality. „Přijeli pro mě 613, že naložíme Zagorovou a odvezli nás domů k Mirkovi Müllerovi, který tehdy absolutně vládl kulturou. Hanka měla zavázaný prst, protože měla vyndanou třísku. On byl veselý, byl tam se svým délesloužícím. Měl tam dopis a řekl jí, aby to podepsala, že ví, že se jenom zmýlila, že je naše holka. Strkal to k ní a ona to tím prstíkem strkala zpátky,“ popisoval jednu z pro něj nejstrašlivějších chvil před revolucí.

„Oni naštěstí popíjeli. Ten jeden byl brunátný a najednou to neustál a začal křičet: ‚My z tebe uděláme novou Kubišovou, do roka o tobě nebude nikdo vědět. Já osobně napíšu článek o tvé lásce k Sovětskému svazu a Karel bude rád s někým jiným.‘ Nevím, kde se to ve mně vzalo, protože jsem byl podělaný, ale řekl jsem: ‚Mě by to ale s nikým jiným nebavilo.‘ Vím, že mi to Hanka nikdy nezapomněla. V ten okamžik řekla, že ji bolí tprstík a odešla,“ prozradil Vágner ve speciálu 7 pádů s Písničkou, který uvidíte v úterý večer na Primě už ve 20:15.

Výhrůžky se nakonec nenaplnily, alespoň ne v takové míře, v jaké byly vyřčeny. Těžké časy navíc netrvaly tak dlouho, jak se Hana Zagorová a Karel Vágner obávali. Chvíli nato totiž došlo k sametové revoluci.

„Šel jsem za ní, šli jsme před barák, tam žádná 613 nebyla, jeli jsme tramvají. Nedostali jsme žádný zákaz, ale chodily telefony, tu že jim v kulturáku teče střecha, z Košic volali, že se to nějak nehodí… V rádiu nás taky nezakázali, ale když jsem tam šel za kamarády, byla tam cedulka v redakci: ‚Zagorovou nevysílat.‘ A najednou jsme byli bez práce. Naštěstí přišel listopad. Nebyla to ale legrace, protože když jsem si to spočítal, s manželkami a dětmi jsem živil 98 lidí,“ doplnil Vágner.

Měli tajný vztah a klidný rozchod

Celé desítky let spojovalo Hanu Zagorovou a Karla Vágnera až neuvěřitelně krásné a silné přátelství. Říká se, že muž a žena nikdy nemohou být jen kamarádi, a byť je spousta důkazů o opaku, u této dvojice to byla pravda. Než se stali přáteli na život a na smrt, sblížili se o něco více, a to kvůli tragické události.

„Z pozice člověka, kterému bude za dvacet let sto, moc nevěřím tomu, že spolu kluk a holka mohou být navždy kamarádi, aniž by mezi nimi něco bylo. Jsou výjimečné situace: krása, moře, hory nebo průšvih… My jsme se s Hankou sblížili roku 1973 tak, že jsme byli po koncertě, někdo měl lahvičku Becherovky, tak jsme si sedli celá kapela. Najednou se otevřely dveře, Vítězslav Hádl v nich stál úplně bílý a říkal: Kluci jsou mrtví,“ zavzpomínal Karel Vágner na moment, který mu zlomil srdce.

„Naše bývalá kapela. Dozvěděl jsem se, že spadli v Praze na letišti a tenkrát jsem potřeboval, aby mě někdo chytil za ruku. A za tu ruku mě chytila Hanka. Taky jsem si říkal, že co je v domě, není pro mě. Ale zaprvé to bylo krásné a za druhé, když to ti dva ustojí, může z toho vzniknout tak nádherné přátelství, které my jsme měli. Znali jsme se 50 let. To je neuvěřitelné. Rozešli jsme se rozumně. My jsme si potom i kritizovali svoje holky. Teda já jí kluky,“ zasmál se hudebník.

Koncert na rozloučenou na míru Zagorové

Téměř 40 let před skonem si Hana Zagorová vybrala, co by chtěla z nebe sledovat, kdyby se s ní někdy měli loučit ti, kteří ji měli rádi.

„Hanka byla v roce 1983 na sopotském festivalu. V té době se hrály v Polsku v rádiu tři písničky: Holky z naší školky, Duhová víla a Mistr basů. Kluci to odzpívali a já jsem najednou cítil, že jsou lidi naši. Hanka tam vlítla – a to si neumíte představit. Lidi s námi začali tancovat, zpívat, bylo to něco úžasného. Sešel jsem dolů, byla tam Hanka – zpocená a rozjetá – a řekla mi: ‚Kájo, takový koncert bych si přála na rozloučenou,‘“ dodal Vágner ke své zesnulé kamarádce.

O svátcích chce být Vágner hlavně s vnoučaty

A jak vůbec Karel Vágner plánuje strávit Vánoce? „Budou věnované mým vnukům, které miluju a zažívám s nimi úplně jiné věci. Když jsem měl děti, jezdil jsem po světě a nezažil jsem, když začaly chodit nebo mluvit. Byl jsem pryč. A teď to prožívám s vnoučaty. Prožívám ty kecy, které mají ve třech letech. Mám osm vnoučat,“ zaradoval se hudebník při myšlence na svátky.

Předvánoční shon v podobě bloudění po obchodech či brouzdání na internetu se ale oblíbenému muzikantovi vyhýbá. Do dárků sice investuje peníze, ovšem nenakupuje je, takže pod stromečkem může být sám překvapený, co komu dal.

„Dárky rád odfinancuju, ale pořizování nechávám na babičkách a na maminkách. To už mám několik let zařízené. Takovou zodpovědnost si na sebe nemůžu vzít. Rád se ale dívám na tu obrovskou dětskou radost, když dárky rozbalují,“ dodal.