Za závislostí se skrývá nízké sebevědomí a málo lásky

Miluj bližního svého jako sebe sama - tak zní biblické přikázání. Tento příběh nám ukázal, jak hluboká je to pravda.
Tak tady mě Soňo máš
Tak tady mě Soňo máš
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Vykročení do samostatného života je pro všechny mladé lidi klíčovým okamžikem v jejich životě. Osamostatnění a opuštění „rodinného hnízda“, a to třeba jen přechodem na internát, studentskou ubytovnu, nebo kolej je určitou zátěží pro psychiku mladého člověka.

Soňa je mladá a krásná dívka, která začíná žít na koleji a při svém studiu si i vydělává, aby se jí lépe dařilo. Tyto změny jsou pro mladou dívku nezbytné, protože ve svém dosavadním domově nenacházela pochopení od své matky a docházelo zde k častým sporům. Kristýna - matka Soni je totiž alkoholička.

Jedním ze spouštěcích momentů jejího alkoholismu mohl být rozchod s přítelem. V příběhu sice není uvedeno, jak jejich vztah vypadal, ale je zcela zjevné, že Kristýna byla na svém partnerovi závislá.

Její partnerská závislost se přetransformovala do závislosti na alkoholu. Všechny závislosti jsou si podobné, protože člověk ztrácí postupně sám sebe. Přichází o identitu, svobodu, přátele a stává se otrokem své závislosti.

Za závislostí se skrývá nedostatek sebevědomí a touha naplnit se láskou, která byla v dětství nenaplněna. Citově závislí lidé byli v dětství o lásku připraveni, nebo jí byli nadměrně zahrnuti. Někdy mohou tento vzorec tito lidé okoukat ve své původní rodině. To může být do budoucna i problém u Soni a malé Jiřiny, které od své matky nedostávaly dostatek lásky a pozornosti.

Kristýna - matka Soni si svoji závislost na alkoholu nepřiznává a nechce si ji přiznat, a to i přesto, že ztrácí obě své dcery a domov, který ji vyhořel. Popírá a potlačuje svoje pocity, protože kdyby si naplno uvědomila své zoufalého postavení, byla by ještě nešťastnější. Prostě jak se obrazně říká, strká hlavu do písku - tedy před realitou se chrání alkoholem.

Její chování je nedůstojné a Soňa se za svoji matku stydí. V současné situaci je Sonina reakce zcela normální. V pozdějším věku si však Soňa musí najít pevnou půdu pod nohama, což znamená, že pozná sama sebe - naučí se znát vlastní pozitivní i negativní vlastnosti. V té chvíli dokáže unést to, že matka je zcela jiná než ona sama. Následně tuto odlišnost přestane brát tolik vážně a osobně. Naprosté odmítnutí matky však není zcela vhodné, protože tím by odmítla i sama sebe.

Jak se odrazí chování matky na vývoji jejich dcer? Podívejme se na mladší, devítiletou Jiřinu. Kristýna svoji dceru využívala, vlastně se Jiřina musela starat o svou matku. Vnitřní model vztahu se vytváří v nejútlejším dětství a ovlivňuje naše chování ve vztazích. Důvěrný a láskyplný vztah s nejbližší rodinou je pro zdravý duševní vývoj zcela zásadní.

Pokud nás rodiče ignorují, dojde nakonec k potlačení našich pocitů a emocí. Dítě bez emocí plní přání rodičů a své vlastní vlastně žádné nemá. V budoucnosti si najdeme právě takový protějšek, který nám bude dávat najevo, že naše pocity a emoce nejsou důležité. Navíc budeme žít v partnerství, kde ten druhý bude mít potřebu nás ovládat.

Na malou Jiřinu byly kladeny nároky jako na dospělou ženu. To může vést k tomu, že v dospělosti bude potlačovat vlastní pocity a bude upřednostňovat požadavky svého okolí. Tento stav provází silný pocit, že člověk je zodpovědný za celé své okolí a utíká před stálým pocitem viny.

Kristýna se snaží manipulovat i svoji starší dceru Soňu, kterou citově vydírá a snaží se v ní vyvolat pocity viny. Oprostit se od vlivu manipulativní matky bude pro Soňu velice těžké, protože matka se jí snaží činit zodpovědnou za svou situaci a za to, jak se cítí. Je nutné, aby si uvědomila, že je matkou manipulována a i když pocítí vztek, tak své matce odpustila. Pokud se nedaří rodičům odpustit a stále cítíme vztek, je důležité zaměřit se především na to, jak přestat tento vztek cítit.

Nedílnou součástí musí být uvědomění si, že se k sobě budu chovat jinak, než se choval můj nespokojený rodič. Znamená to vyloučení sebekritiky, vysokých nároků na sebe sama, trestání se za každou maličkost, nevšímavost vůči svým pocitům. Nesmíme zapomenout na projevy lásky k sobě samé, které se nám v dětství nedostávalo.

Šárka Vávrová

 

Podívejte se na epizodu:

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama