Cestování letadlem si umí pohrát s našimi smysly i emocemi

V kině neuroníte ani slzu, ale jakmile sednete do letadla a pustíte si film, dřív nebo později se rozpláčete. Je to snad tím, že jste právě dali sbohem své rodině a stále vás přemáhají emoce? Nebo si prostě na palubě letadla vybíráte jen samé dojáky? I to je možné. Věda ale nabízí ještě jedno vysvětlení. Nižší tlak vzduchu v letadle má totiž vliv na to, jakou máme náladu, jak se chováme i jak nám to myslí.
Cestování letadlem si umí pohrát s našimi smysly i emocemi
Cestování letadlem si umí pohrát s našimi smysly i emocemi
Unsplash

reklama

Zíváte, pláčete, máte žízeň a všechno vás svědí. Prostě nejste ve své kůži. Není divu. Několikahodinový pobyt v hermeticky uzavřené plechové rouře deset kilometrů nad zemí umí s lidským tělem udělat své. Vždyť je tady stejný tlak vzduchu jako na vrcholu dvou a půl tisícové hory. Vlhkost se pohybuje tak nízko jako v některých nejsušších pouštích světa. A vzduch, který klimatizační jednotky vhánějí do kabiny, má pouhých 10°C. To aby vykompenzoval teplo, které vydávají lidská těla a elektrické přístroje.  

Nižší tlak vzduchu snižuje množství kyslíku v krvi o 6 až 25%. V nemocnici by vám lékaři ztracený kyslík už raději doplnili, organismus zdravého pasažéra se s tím ale docela dobře vyrovná. Potíže mohou pociťovat jen starší lidé a cestující s dýchacími problémy

Některé studie nicméně uvádějí, že už mírná hypoxie, tedy nedostatek kyslíku může lehce změnit naši schopnost jasně uvažovat. Při hladině kyslíku zhruba odpovídající nadmořské výšce 3,6 km, začínají dospělí zdraví lidé vykazovat měřitelné změny v oblasti paměti, výpočtů nebo rozhodování. 

Nechutná vám? Nemusí to být vina kuchaře.
Autor: Unsplash Nechutná vám? Nemusí to být vina kuchaře.

Mírná hypoxie, kterou při letu zažíváme, má na náš mozek ještě jeden, daleko viditelnější efekt - začínáme být unavení. Studie vedené v hypobarické komoře a na vojácích, kteří se před příchodem do vysokých hor nestihli aklimatizovat, ukázaly, že nadmořská výška okolo 3 km zvyšuje únavu.

A když posádka v letadle večer ztlumí světla, najednou v šeru nepatrně hůře vidíme. Ve tmě se ve výšce odpovídající 1,5 km nad mořem zhoršuje zrak o 5-10%. Fotoreceptory na sítnici jsou totiž velmi náročné na spotřebu kyslíku a když se jim ho nedostává, nepodávají odpovídající výkon.
  
Létání si pohrává i s našimi ostatními smysly. Kombinace nízkého tlaku vzduchu a jeho malé vlhkosti může snížit vnímání slané a sladké chuti až o 30%. Studie letecké společnosti Lufthansa například došla k tomu, že díky své pikantnosti chutná rajčatový džus v oblacích lépe. Naopak sladké limonády jsou tady trochu mdlé.

Suchý vzduch nás také částečně připravuje o čich. Proto mnoho aerolinek svá jídla více koření, aby byla chutnější. A možná je dobře, že nám čich na palubě letadla tolik neslouží, změny tlaku vzduchu mají totiž na některé cestující jeden neblahý efekt - vedou k větší plynatosti. Zabrat dostává také naše kůže. Během několikahodinového letu ztrátí až 37% své vlhkosti, takže může začít nepěkně svědit. 

Mírný pokles kyslíku v krvi má vliv rovněž na hladinu serotoninu a dopaminu, dvou hormonů, které regulují naši náladu. Takže pokud máte strach z létání, nižší tlak v letadle vaši úzkost ještě umocní. Stejně jako negativní emoce - napětí nebo schopnost zvládat stres. 

A všichni brečí...
Autor: Unsplash A všichni brečí...

 

V průzkumu, který v roce 2017 provedlo londýnské letiště Gatwick, uvedlo 15% mužů a 6% žen, že se u filmu v letadle spíše rozpláčou, než kdyby se na stejný film dívali na zemi. „Některé aspekty nálady se při tlaku v kabině odpovídající výšce 1,8 - 2,4 km mění,“ říká Stephen Legg, profesor ergonomie na novozélandské Massey University, který studuje dopad mírné hypoxie na lidi. To může vysvětlovat, proč pasažéři letadel někdy propukají u filmů v pláč. Mohou k tomu ale také přispívat neobvyklé podmínky při sledování filmu. Přítmí kabiny, i pocit uvědomění si, že až do přistání je člověk sám.

„Víme jen velmi málo o tom, jaký dopad na naši náladu a poznávací schopnosti má kombinace takového množství mírných stresorů, jakým jsme vystaveni na palubě letadla," dodává Stephen Legg.

Jiné výzkumy ale naopak uvádějí, že nadmořská výška může u lidí způsobovat pocity štěstí. Stephen Groening, profesor filmu a médií na Washingtonské univerzitě, tak nabízí vlastní výklad toho, proč lidé u filmu v letadlech pláčou. Je přesvědčený, že i štěstí se může projevit slzami. Podle něj úleva, jakou poskytuje sledování filmu v intimních podmínkách na vlastní obrazovce a se sluchátky na uších, vede spíše k slzám radosti než smutku.  

 

Zdroj: BBC Future

reklama

reklama