Cítíte se ráno nevyspalí? Možná máte sociální jet lag

Škola, školka, práce. Naše povinnosti začínají většinou brzo ráno. Ne každému to tak ale vyhovuje. Vnitřní hodiny některých lidí proti časnému vstávání hlasitě protestují a na jejich výkonech je to znát. Vítejte ve světě tzv. sociálního jet lagu.
Cítíte se ráno nevyspalí? Možná máte sociální jet lag.
Cítíte se ráno nevyspalí? Možná máte sociální jet lag.
Unsplash

reklama

Už za dva roky si kalifornští školáci budou moct ráno konečně trochu přispat. Na podzim minulého roku tamní zákonodárci schválili, že výuka na středních školách smí začínat nejdříve v 8 ráno a na vysokých školách ne dříve než v 8.30. Kalifornie si od nového nařízení slibuje, že lépe odpočatí teenageři budou dosahovat lepších školních výsledků. Takový názor podporuje v současné době řada výzkumů. Teenageři zkrátka potřebují více spánku než ostatní lidé.

Z biologického hlediska mají teenageři oproti ostatním věkovým skupinám jiný cirkadiální rytmus. Jejich vnitřní hodiny, které jim říkají, kdy a jak dlouho spát, totiž nejsou úplně v souladu s tím, kdy začíná škola a ostatní aktivity. To, že musí ráno vstát dřív, než potřebují, ovlivňuje jejich fyzické a psychické zdraví, schopnost se učit a udržet pozornost.

Nejsou v tom ale zdaleka sami. Vstávání v čase, který našim vnitřním biologickým hodinám nevyhovuje, vede k tzv. "sociálnímu jet lagu".

Spát, spát, spát
Autor: Unslpash Spát, spát, spát

Co je sociální jet lag?

Podle Tilla Roenneberga, profesora chronobiologie na mnichovské Univerzitě Ludwiga Maximiliana, se vlastně jedná o nesoulad mezi sociálním a biologickým časem. Projevuje se v okamžiku, kdy naše biologicky daná potřeba spánku koliduje s našimi povinnostmi, kterým musíme dostát.

"Každý, kdo používá budík, jde vlastně proti svým vnitřním hodinám," říká Roenneberg. Když vaše vnitřní hodiny chtějí, abyste spali od půlnoci do 7.45 ráno, ale povinnosti velí vstávat každý den v 6.15, pak máte sociální jet lag.

Když nám například práce začíná ve stejnou hodinu, často zpětně počítáme, v kolik bychom měli vstát, abychom se ráno stihli připravit a dojeli včas do práce, případně ještě odvedli děti do školy. Podle toho se rozhodneme, na kolikátou si nařídíme budík, aniž bychom při tom brali v potaz naše skutečné potřeby. Naopak, v době volna chodí spousta lidí spát později, ráno spí déle a vstávají bez budíku. To je ukazatel toho, že tělo vyžaduje jiný režim, než k jakému je nuceno během pracovního týdne.

To ale současně neznamená, že o víkendech nebo v čase volna vstáváme v ideální hodinu. "Pozdní vstávání o víkendech svědčí o spánkové deprivaci z předešlého týdne," říká molekulární chronobioložka Martha Merrow z Univerzity Ludwiga Maximiliana.

Jak nás sociální jet lag ovlivňuje?

Lidé, kterým brzké vstávání nevadí, sociálním jet lagem netrpí. Sovy jsou na tom ale hůř. Stejně jako lidé, kteří pracují na směny. Ospalost ale není jediným důsledkem. Jsou tady i finanční dopady. Šťastlivci, jejichž vnitřní hodiny souzní s těmi sociálními, vydělávají o 4–5 % více než lidé, kterým vstávání dělá problém. Ranní typy jsou totiž produktivnější už od začátku pracovní doby, zatímco večerní typy mají pomalejší rozjezd. 

Sociální jet lag má také dopad na naše zdraví. Podle Roenneberga vede k mnoha chronickým chorobám, například k metabolickému syndromu. A zvyšuje pravěpodobnost obezity. V jednom okrese ve Virginii dokonce došlo ke snížení počtu účastníků dopravních nehod mezi teenagery, když vyučování začínalo o hodinu a půl později. 

Tenhle muž si asi moc nevydělá
Autor: Pixabay Tenhle muž si asi moc nevydělá

Co s tím?

Bohužel, rozhodnutí, v kolik budeme vstávat, většinou nezávisí na nás. Roenneberg podotýká, že v současné době se naše společnost nachází ve schizofrenní situaci. Chce, aby všechno šlapalo 24 hodin denně 7 dní v týdnu, ale když se někdo objeví v práci v 10 hodin, dívají se na něj jako na lenocha. Firmy by podle Roenneberga měly přizpůsobit začátek pracovní doby individuálním potřebám zaměstnanců: "Když se probudíte, jak potřebujete, tedy sami od sebe, budete mnohem produktivnější." 

Některé firmy už začaly experimentovat s tím, co se stane, když nechají zaměstnance organizovat si pracovní dobu po svém. Nespornou výhodu v tom samozřejmě mají zaměstnanci pracující na dálku nebo s pružnou pracovní dobou. U práce z domova například odpadá dlouhé dojíždění, kvůli kterému lidé vstávají dřív. Výzkum z roku 2015 ukázal, že lidé s pružnou pracovní dobou jsou vyspalejší, ale přitom stejně výkonní. 


Ve dne světlo, v noci tma

V moderní době ale všechno komplikuje ještě jeden faktor, a to jak moc jsme během dne vystaveni světlu. "Své světelné prostředí jsme drasticky pozměnili," říká Roenneberg. Dnes lidé tráví v kancelářích celé dny při minimu denního světla, zatímco dříve lidé trávili víc času venku. Právě denní světlo významně reguluje naše vnitřní biologické hodiny. Stejně jako jeho nedostatek v noci. 


Jak je vidět, vyhnout se sociálnímu jet lagu je dnes velmi obtížné. A pokud lidé budou vstávat na zazvonění budíku, problém rozhodně nezmizí. Podle chronobioložky Marthy Merrow se na našich vnitřních biologický hodinách podílejí 3 věci: genetické predispozice, věk a světlo. A jediné, co můžeme ovlivnit a s čím můžeme pracovat, je právě množství světla v určitých částech dne. Jenže při současném stylu života a uspořádání společnosti může být i tohle obrovský problém. 

Zdroj: BBC

reklama

reklama