Co by se stalo, kdyby všechny stromy najednou zmizely?

Zatímco sibiřská tajga doutná a pralesy v Amazonii a v Africe pořád hoří, není možná úplně od věci položit si otázku: Jak by vlastně vypadal svět bez stromů?
Co by se stalo, kdyby všechny stromy najednou zmizely?
Co by se stalo, kdyby všechny stromy najednou zmizely?
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Čistí vzduch, chrání půdu, regulují vodní cyklus, poskytují potravu a domov řadě živočišných druhů. A je toho ještě mnohem víc, co stromy dělají pro naši planetu. My se k nim ale často chováme, jako kdybychom se bez nich dokázali obejít. Pokud stojí v cestě lidskému rozvoji, neváháme je pokácet. Od dob, kdy se lidstvo před 12 000 lety začalo věnovat zemědělství, jsme se zbavili poloviny z 5,8 trilionu všech stromů na zeměkouli.

K velkému odlesňování dochází hlavně v posledních letech. Na počátku průmyslové éry poklesla plocha lesů o 32 %. A to především v tropech. Podle studie uveřejněné v časopise Nature přijde planeta každý rok asi o 15 miliard stromů. Na mnoha místech se tempo odlesňování stále zrychluje. Jen v brazilské Amazonii došlo během letošního srpna k 84% nárůstu lesních požárů oproti loňsku. Podobná situace je i v Indonésii nebo na Madagaskaru.

Stromů sice ubývá závratnou rychlostí, ale není moc pravděpodobné, že by se nám je podařilo vykácet všechny. Přesto si to zkusme představit. Jen kvůli tomu, abychom docenili, jakou neocenitelnou službu nám prokazují. Jak by tedy vypadal svět bez stromů a měl by vůbec šanci přežít? 

Tak předně, kdyby všechny stromy jako zázrakem přes noc zmizely, zmizela by s nimi časem i většina druhů zvířat, rostlin, hub a dalších organismů. Jayme Prevedello, ekolog ze Státní univerzity v Rio de Janeiru se svými kolegy zjistil, že pokud někde roste byť jen jediný osamocený strom, zvyšuje se v dané oblasti biologická rozmanitost minimálně dvojnásobně. Strom totiž funguje pro živé organismy jako magnet.

Za druhé, ve světě bez stromů by se drasticky změnilo klima. Stromy regulují vodní cyklus a chovají se v podstatě jako jakési biologické pumpy. Z půdy nasávají vodu a vracejí ji do atmosféry v podobě vodních par. Tím přispívají k tvorbě mraků a vodních srážek.  Stromy rovněž zadržují vodu a zabraňují záplavám. Kořeny brání erozi půdy, kterou by jinak déšť odplavil. Ostrovy bez přirozené bariéry stromů by brzy spláchl oceán.

Kromě regulace vodního cyklu se lesy podílejí i na ochlazovaní životního prostředí. Poskytují chládek, pohlcují horko a pomocí energie ze slunečního záření přeměňují vodu na páru. Vymýcením 25 kilometrů čtverečních lesa by podle Prevedella a jeho kolegů stoupla teplota v dané lokalitě o 2 stupně Celsia v případě tropů a o jeden stupeň v mírném podnebném pásu.

V globálním měřítku lesy pomáhají bojovat s globálním oteplováním. Ve svých kmenech ukládají uhlík a z atmosféry odstraňují oxid uhličitý. Podle Thomase Crowthera, odborníka na globální ekologické systémy, by chybějící lesní porost způsobil uvolnění 450 gigatun uhlíku do atmosféry. To je dvakrát tolik, než kolik člověk dosud vyprodukoval. Na chvíli by sice tento efekt zbrzdily menší rostliny a tráva, ale protože pohlcují uhlík rychleji, tak ho také rychleji uvolňují. Za pár desítek let už by nebyly schopné globálnímu oteplování samy čelit. Planeta by se ohřála a oceán by byl překyselený. Kromě medúz by v něm těžko něco přežilo.   

A to není ještě zdaleka všechno. Ztráta veškerého lesního porostu by měla katastrofální dopad samozřejmě i na lidstvo. Horko, narušení vodního cyklu a ztráta přirozeného stínu by si vybrala daň na životech. Na lesích je dnes přímo závislých minimálně 1,6 miliardy lidí. Stromy jim poskytují živobytí, ale také potravu a léky.

Ušetřeno by přirozeně nezůstalo ani zemědělství. Drasticky by poklesla úroda plodin, které k růstu potřebují stín, například káva. Časem by se půda vyčerpala natolik, že by musela být masivně přihnojována, aby na ní vůbec něco vyrostlo.  

K tomu všemu je třeba přičíst zdravotní dopady. Stromy čistí vzduch – kmeny, větvemi a listy zachytávají škodliviny. Výzkumníci z Americké lesní služby spočítali, že jen stromy na území USA odstraní ze vzduchu každý rok 17, 4 miliónů tun škodlivin. Zachrání tím zhruba 850 životů a předejdou nejméně 670 000 případům akutních respiračních onemocnění.

Odlesňování může částečně přispět i k většímu šíření vzácných a vysoce nakažlivých chorob jako je ebola nebo západonilská horečka. Podle profesora environmentálních věd z Kalifornské univerzity v Berkeley Paola D'Odorica totiž právě kvůli úbytku lesního porostu přicházejí do kontaktu živočišné druhy, které by se za normálních okolností prakticky nepotkávaly. Přenos infekcí ze zvířat na lidi je tak snadnější.  

A to jsme ještě ani nezmínili, jak důležité jsou stromy pro naše duševní zdraví. Procházky lesem zmírňují stres, zlepšují náladu a spánek. Pobyt v přírodě pomáhat zmírnit příznaky hyperaktivity u dětí a podle jedné studie dokonce snižuje kriminalitu.   

Přežít ve světě zbaveném lesů by zkrátka bylo velmi náročné a kdo ví, jestli by to vůbec bylo možné. Ale hlavně, kdo by vůbec o takový život stál?

 

Zdroj: BBC 

Reklama
Reklama