Jak se vyhnout nákaze v letadle? Zamluvit si sedadlo u okna.

Česká republika zakázala kvůli koronaviru přímé lety z Číny. Spoje omezily i další státy a řada světových letišť zavedla povinný screening pasažérů na přítomnost koronaviru. Mezinárodní lety totiž virům usnadňují práci – pomáhají je šířit dál. Jaká je pravděpodobnost, že se během letu nakazíte infekční chorobou?
Jak se vyhnout nákaze v letadle? Zamluvit si sedadlo u okna.
Jak se vyhnout nákaze v letadle? Zamluvit si sedadlo u okna.
Unsplash

reklama

Světem obchází strach z koronaviru. Z toho, co o něm vědci zatím vědí, vyplývá, že se přenáší podobně jako ostatní respirační choroby, například chřipka. Tedy prostřednictvím kontaktu se slinami nebo hlenem nakaženého člověka. V roce 2018 provedli badatelé z Emory University v americké Atlantě studii zaměřenou na přenos virů v letadle. Zajímalo je, jestli je u některých cestujících větší pravděpodnost, že se nakazí, než u jiných. Zkoumali proto chování pasažérů a posádky letadla během deseti letů v délce od tří do pěti hodin. Došli při tom k závěru, že nejmenší šanci nakazit se infekčním virem mají cestující u okének. 

Světová zdravotnická organizace definuje jako kontakt s nakaženou osobou situaci, kdy zdroj infekce v letadle sedí dvě řady před nebo za vámi. Pokud se tedy taková osoba nachází během letu ve vaší bezprostřední blízkosti, jste v ohrožení. Potíž je ale v tom, že zvlášť při delších letech nesedí cestující celou dobu na svých místech. Chodí na toaletu, otevírají boxy s příručními zavazadly, protahují si nohy v uličkách apod. Potenciálně se tak mohou dostat do přímého styku s osobou přenášející nákazu nebo s předměty, na nichž ulpěly kapénky obsahující viry. 

U okna je nejbezpečněji
Autor: Unsplash U okna je nejbezpečněji

Tento fakt vzali v potaz i výzkumníci z Emory University a soustředili se na to, kolik blízkých kontaktů a v jaké délce je potřeba k tomu, aby se člověk nakazil. “Předpokládejme, že sedíte u uličky nebo na sedadle uprostřed a já jdu na toaletu," říká profesor matematiky a biologie Howard Weiss, který se na studii podílel. "Budeme v docela těsném kontaktu, do vzdálenosti jednoho metru. Jestliže jsem infekční, můžu to na vás přenést.”

Studie ukázala, že většina cestujících se během středně dlouhého letu ze sedadla zvedne. 38 % alespoň jednou a 24 % více než jednou. Dalších 38 % zůstane po celou dobu letu sedět. A právě míra aktivity pomáhá určit nejbezpečnější místo k sezení. Nejméně totiž vstávali lidé u okna – jen 43 % z nich. Oproti 80 % lidí z uliček.

Tím pádem se pasažéři na sedadlech u okna dostávali do menšího kontaktu s ostatními cestujícími. V průměru 12x oproti 58x, respektive 64x u lidí na sedladlech uprostřed nebo v uličce. Ani to ale neznamená, že se cestující z prostředních a krajních sedadel nakazí. Na to je podle Howarda Weisse kontakt příliš krátký.  

Něco jiného ale je, když je přenašečem infekce člen posádky. Ti tráví většinu času pohybem v uličce a kontaktem s cestujícími. Podle výše zmíněné studie dokáže nemocný člen posádky nakazit v průměru 4,6 pasažérů. Proto by také nemocná posádka neměla vůbec do letadla nastoupit. 

Unsplash
Unsplash

Ve výzkumu koronoviru je zatím ještě spousta neznámých. Nevíme například, jaké formě přenosu dává vir přednost. Jestli prostřednictvím kapének, přímým fyzickým kontaktem se slinami nebo stolicí, nebo dokonce aerosolem. V tom má uvedená studie své limity. Nicméně je možné vycházet z toho, co víme o již prozkoumaných koronavirech. Všechny předešlé se chovaly podobně a není moc pravděpodobné, že by tomu tentokrát mělo být jinak. Patří sem i SARS, který v letech 2002 a 2003 způsobil podobně rozsáhlou epidemii. SARS i nový koronavirus 2019-nCoV jsou zoonotické viry. Oba mají původ u zvířat (pravděpodobně netopýrů), která je přenesla na člověka. Lidé si je pak dál předávají mezi sebou. Navíc oba mají docela dlouhou inkubační dobu – až 14 dní. A to znamená, že lidé mohou nákazu šířit ještě před tím, než se u nich objeví první symptomy. 
 
Proto je dobré i v letadle dodržovat zvýšená hygienická opatření. Neboli mýt si ruce mýdlem nebo dezinfekcí s obsahem alkoholu. Koronaviry dokážou na povrchu předmětů přežít mezi 3 a 12 hodinami, chřipkové dokonce ještě déle. Nedotýkat se obličeje, a pokud možno se vyvarovat kontaktu s kašlající nebo kýchající osobou. Ale hlavně si zamluvit sedadlo u okna. 

Zdroj: National Geographic

reklama

reklama