Zajímavá otázka. Myslím, že v Londýně jsem se naučila omluvit i když někdo vrazí do mě. Ano, to oni vážně dělají. „Sorry“ je na denním pořádku. Taky se pořád ptát, jak se kdo má a odpovídat, že já se mám vždycky skvěle. Paradoxně od té doby, co tohle dělám, se vážně cítím tak nějak lépe. Síla sugesce zjevně funguje.
Téma přátelství jsem už zmínila. Ve své podstatě jsem se na fakt, že jsem Češka, setkala se dvěma typy reakcí. První – tvář dané osoby se rozjasní a okamžitě prohlásí, že „Prague is such a beautiful city“ (Praha je krásné město, pozn. red.) a od té chvíle jste jeho člověk. Druhý typ, většinou rodilý Londýňan, vás sice zdvořile respektuje, ale tak nějak neví, kam vás zařadit.
Nevypadáte anglicky, máte zvláštní přízvuk a většinou se nezpijete až do bezvědomí, a to je minimálně podezřelé. Celkově ale myslím, že Angličané mají k Čechům velmi pozitivní přístup. Holky mají pověst krásek a Praha města zaslíbeného. A pokud zmíníte české pivo, i ten nejzatvrzelejší Angličan roztaje.
Přečtěte si také:
Musím upřímně říci, že v Londýně jsem se nikdy jako doma necítila. Říká se, že domov je tam, kde je váš partner. Ale mně Londýn i navzdory mému příteli (budoucímu manželovi) k srdci nikdy úplně nepřirostl. Zhruba po roce jsem si začala zvykat na všudypřítomný hluk, masy lidí a vytvořila si i pár dobrých přátel, kteří mi můj pobyt velmi zpříjemnili. V kontaktu s domovem jsem ale byla neustále a do Čech jezdila pravidelně, abych ten pocit domova načerpala.
Nad touhle otázkou se musím hodně dlouho zamyslet. Spontánně mě nic nenapadá. Možná úroveň služeb. Lidé jsou příjemní, v obchodech se na vás usmívají a většinou nic není problém. Tady se má Česká republika ještě co učit.
Tak tady mě naopak napadá věcí hodně moc. Úroveň bydlení, dostupnost služeb, hlavně v restauracích. Doprava je v Praze neporovnatelně lepší než v Londýně a v neposlední řadě samozřejmě počasí a celkově zdravější způsob života.
Obecně mi chyběly hovory s mými kamarády, kdy bychom se mohli všem těm britským „manýrům“ od srdce zasmát. Pak mi taky chyběly klobásy z českého stánku, český chleba a pivo a český humor.
Domů jsem jezdila alespoň jednou za měsíc.
Živobytí v Londýně je nepoměrně dražší než v Praze. Především na vlastní bydlení dosáhne v Londýně jen nejvyšší třída. Služby jsou všeobecně velmi drahé, zejména stravování v restauracích a doprava.
Z Londýna jsem se vrátila před rokem a půl. Můj přítel se rozhodl mě následovat, takže se usazujeme v Česku, letos chystáme svatbu a kupujeme vlastní domek, takže plánů máme až až. Musím říct, že po Londýně se mi občas zasteskne, ale jsem šťastná, že jsem skončila „doma“.
