V roce 1997 se kazašský prezident Nursultan Abišuly Nazarbajev rozhodl přesunout hlavní město z Almaty do dvanáct set kilometrů vzdálené Akmoly, která se nacházela uprostřed prašných kazašských stepí. Odůvodnil to tím, že Almaty nemá kam dál expandovat, leží v seizmicky aktivní oblasti a také moc blízko hranic s Kyrgystánem. Nazarbajev Almaty přejmenoval na Astanu, což v kazaštině znamená "hlavní město". Přivedl do něj mezinárodně uznávané architekty a ti začali z malého provinčního města budovat novou metropoli. V březnu 2019 byla Astana znovu přejmenována. Už popáté. Nyní se hlavní město Kazachstánu jmenuje Nursultan na počest prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který 19.3. 2019 na svou funkci rezignoval.
Do roku 1989 se Myanmar oficiálně nazýval Barma a hlavním městem byl Rangún. To už ale neplatí. V roce 2005 se novou metropolí stalo ze dne na den Neipyijto. Vybudováno bylo uprostřed tropického pralesa, asi 320 kilometrů severně od Rangúnu. Výstavba probíhala do velké míry tajně a vládní úředníci a jejich rodiny měli na přesun do nového sídla země jen dva dny. Nová metropole je rozlohou asi 4x větší než Londýn, počet obyvatel ale dosahuje sotva jednoho miliónu. Infrastruktura Neipyijta je naddimenzovaná, některé dálnice mají i dvacet jízdních pruhů. Nejezdí po nich ale takřka žádná auta a ulice města působí prázdně. Důvody pro přesun hlavního města zůstávají stále nejasné. Svou roli mohla sehrát strategičtější poloha. Neipyijto se nachází blízko třem potenciálně výbušným regionům a vojenská a vládní přítomnost by mohla situaci v oblasti zklidnit. Důvodem mohlo být i podnebí. Rangún byl poměrně zranitelný, jak ukázal tropický cyklón Nargis, který v Myanmaru v roce 2008 zabil 100 000 lidí.
Až do roku 1763 byl hlavním městem Brazílie přístav Salvador na východě země. Do té doby totiž byla ekonomika země závislá převážně na obchodu s cukrem a Salvador se nacházel blízko největších plantáží s cukrovou třtinou. Pak se ale veškerý kapitál přesunul na jih, do oblastí, kde se těžilo zlato. A s ním se přesunulo i hlavní město. V lednu 1763 se jím stalo Rio de Janeiro, které si status hlavního města užívalo až do roku 1960. Současná brazilská metropole Brasília byla vybudována až ve 20. století, leží ve vnitrozemí a její výstavba trvala jen 41 měsíců. Stavbu Brasílie nařídil v roce 1956 prezident Juscelino Kubitschek, vnuk českého emigranta Jana Nepomuka Kubíčka. Hlavním architkem byl Oscar Niemeyer a dnes je Brasília jediným městem světa postaveným ve 20. století, které je zapsané na seznam světového dědictví.
Když se v říjnu roku 1961 hlavním městem Belize prohnal hurikán Hattie, smetl polovinu Belize City prakticky ze zemského povrchu. Tehdy padlo zásadní rozhodnutí. Vznikne nové hlavní město a na bezpečnějším místě. V roce 1970 vyrostlo asi 80 kilometrů dál do vnitrozemí nové sídlo země - Belmopan. Se zhruba 20 tisíci obyvateli je to nejmenší hlavní město na americkém kontinentě.
Nové hlavní město má od roku 1991 také Nigérie. O jeho přesunutí rozhodly úřady nejlidnatější země Afriky už v roce 1976. Kapacita Lagosu totiž přestávala stačit. Zatímco v sedmdesátých letech minulého století v Lagosu žil zhruba jeden a půl miliónu obyvatel, dnes to je podle sčítání lidu více než 13 miliónů. Skutečná čísla jsou ale mnohem vyšší. Ke stěhování na nové působiště přispělo také zhoršení bezpečnostní situace - zahraniční úředníci začali z Lagosu utíkat. Odpovědí měla být Abuja. Nová metropole začala růst na zelené louce v osmdesátých letech. Dnes zde žijí asi tři milióny obyvatel, lidí ale rychle přibývá.
Zhruba ve stejné době, kdy Nigérie rozhodla, že přesune vládní úřady z Lagosu do vnitrozemí, došla ke stejnému závěru také Tanzánie. Stěhování z Dar es Salaamu do Dodomy začalo v roce 1996 a trvá dodnes. Mnoho vládních úřadů a ambasád totiž o přesunu na nové působiště nechce ani slyšet. A důvod stěhování? Lepší klima, více ekonomických příležitostí a strategická poloha.
