Život bez kyslíku? Vědci objevili rybu, která ho téměř nepotřebuje

Extrémofilové. To jsou organismy žijící v extrémních podmínkách. Ať už je to sucho, mráz, vysoký tlak nebo třeba nedostatek kyslíku. Až dosud vědci měli za to, že takovému životu se umí přizpůsobit většinou jen jednoduché mikroorganismy. Podle nedávno zveřejněného výzkumu ale v náročných podmínkách přežijí i některé ryby.
Život bez kyslíku? Vědci objevili rybu, která ho téměř nepotřebuje
Život bez kyslíku? Vědci objevili rybu, která ho téměř nepotřebuje
Pixabay

reklama

Pokaždé, když si myslíme, že jsme našli hranici, za kterou už život není možný, objeví se něco, co nás přesvědčí o opaku. Něco, co posune limity přežití ještě o kousek dál. Jako při expedici, kterou v roce 2015 podnikl tým mořských biologů v Kalifornském zálivu a jejíž výsledky nedávno zveřejnil v časopise Ecology.

Máčka hlavatá se obejde téměř bez kyslíku
Autor: Scripps Oceanography Máčka hlavatá se obejde téměř bez kyslíku

Biologové ze Scrippsova Institutu pro Oceánografii a z Výzkumného institutu Monterey Bay Aquarium při průzkumu mořského dna narazili na hejna ryb, která se pohybovala v prostředí s tak nízkými koncentracemi kyslíku, že to překvapilo i samotné vědce. Ryby jsou totiž na nedostatek kyslíku velmi citlivé a když ho nemají dost, rychle uhynou. Jenže dálkově ovládaný průzkumný robot objevil v kilometrové hloubce Kalifornského zálivu hned dva zástupce mořských živočichů, kterým to nevadilo: parybu máčku hlavatou a zástupce z řádu hrujovců, úhoři podobnou hlubokomořskou rybu Cherublemma emmelas. Plavali ve vodě se čtyřicetkrát nižší koncentrací kyslíku, než ve které jsou ostatní druhy ryb schopné přežít.

Většina mořských živočichů by se udusila, těmto rybám ale nejen že nedělala žádné potíže, ale dokonce se zdálo, že ji samy aktivně vyhledávají. Vědci totiž vypozorovali, že právě tady se nacházela nejpočetnější hejna, zatímco v místech, kde bylo kyslíku víc, se žádné ryby nepohybovaly. Výzkumníci to přisuzují jejich strategii přežití. Tam, kde by se většina ryb udusila, nemají tito zástupci mořských živočichů žádné konkurenty.  

 

Biologové stále netuší, jak je možné přežít v tak extrémních podmínkách, leccos by ale mohla napovědět stavba těla těchto ryb. Oba druhy mají některé shodné rysy. Jsou poměrně malé, méně než 30 cm na délku a jejich tělo je měkké, což jim pomáhá uchovávat energii. Oproti tomu hlava a žábry jsou poměrně velké, nejspíš kvůli co možná největšímu vstřebávání kyslíku.  

Překvapivý objev učinili biologové, když zkoumali, jak se mořský život dokáže přizpůsobit měnícím se podmínkám, které způsobuje klimatická změna. Kvůli ní totiž bude totiž mimo jiné docházet k oteplování oceánů a ve vodě bude méně kyslíku. Vypadá to, že někteří mořští živočichové jsou na ni připraveni už dnes.  

Zdroj: New Atlas

reklama

reklama