V dalším dílu Show Jana Krause se představí zpěvák Michal David, herečka Sabina Remundová a biolog Petr Ryšávka

Michal David

Zahájení příjemného večera v Show Jana Krause dnes připadne jedné z nejvýraznějších osobností populární české hudební scény, zpěváku a skladateli Michalu Davidovi, který letos v létě oslavil šedesáté narozeniny, zároveň pětačtyřicáté výročí svého působení – a nutno podotknout velice úspěšného – v showbyznysu a čtyřicáté výročí coby zpěvák. S tím měl být spojen velkolepý koncert, který se kvůli panující situaci ovšem zatím stále posunuje, aktuálně na červen příštího roku. Každopádně zavzpomínáme na jeho umělecké začátky a vystoupení s tehdy zcela nevídanými klávesami zavěšenými na řemenu přes rameno. „Když jsem se jako dítě začal učit hrát na piano, bylo mi sděleno, že mám krátké prsty,“ prozrazuje hudebník a s úsměvem vysvětluje, že právě proto se dal pak na jazz. „Liszta jsem hrát nemohl, tak jsem se pak dal na jazz. Tam to bylo lepší, ale i to bylo málo, protože tam jsem vzal jen jednu oktávu a dál jsem nemohl. No tak jsem se vrhnul na popík, kde to nevadilo.“ To, co mu prý chybělo na délce prstů, vždy zachraňoval hbitostí pohybů.

A navíc je podle svých slov celoživotní optimista. „Moje máti je z komediantské rodiny Kludských, což byli vždycky bohémové, a můj otec byl zase spíš z takové buržoazní rodiny, která vlastnila fabriku na výrobu harmonik, slavných kebrlovek. A oni se po třech týdnech známosti vzali, což dodnes nechápu. Pak se narodila moje sestra a po třech letech jsem se narodil já a pak už to prostě nedali a rozvedli se,“ poodhaluje příběh své rodiny. „V životě prostě přicházejí pády a vzestupy. To je ta krásná sinusoida, která dělá život zajímavý, vždyť by to jinak byla nuda,“ dodává s tím, že za úspěch, který člověk v životě má, musí být vděčný a pokorný. „Ale zároveň mít i zdravé sebevědomí.“ Tento neuvěřitelně pracovitý a plodný muzikant má podle svých slov na Ochrannému svazu autorském zaregistrovaných zhruba šest set písní. Na svém kontě má také deset muzikálů.

Sabina Remundová

Dalším hostem bude osobitá česká filmová a divadelní herečka Sabina Remundová, která se s Janem Krausem pracovně sešla v kultovním představení o čarodějce Saxaně a na niž moderátor prozradí, že je velice činorodá. „Tahle roztříštěnost je tak trochu mojí úchylkou,“ přiznává herečka, která nejen hraje, ale také občas režíruje, píše scénáře, fotí, vaří… „Ve vaření už jsem trochu vyhořela, to jsem předala synovi,“ upřesňuje Sabina, „ale jsem víkendová selka, což znamená, že o víkendu pracuju na chalupě a dělám tam všechno sama, protože dnes prostě nelze sehnat řemeslníka. Nikdo nechce pracovat. Jedině snad k elektřině jsem ještě sama nepřikročila.“ Krom toho je prý velkou pěstitelkou, což převzala po své mamince, mimochodem slavné české herečce Ivě Janžurové. „Dřív jsme pěstovali ještě chřest a čekanku, opravdu kdeco. Teď máme spíš už jen takové ty běžné věci, jako jsou rajčata, česnek a švestky. A mě to moc baví, protože je to pro mě relax.“ Navíc ji napadne, že sdílí s Janem Krausem ještě něco – a sice zálibu v paddleboardingu. „Já u toho tedy radši jen sedím a mistrně pádluju,“ popisuje a vzpomíná, že když její děti začaly hrát tenis, velice jí to chytlo a začala také trénovat. Pak ale měla hrát ve filmu, kde se jezdilo na koni, a tak musela tenisové lekce vyměnit za jezdectví. Sabina zkrátka umí žít naplno.

Petr Ryšávka

Na závěr se opět na chvíli přeneseme do tajů lidského těla, konkrétně do střev, kde nám tentokráte bude průvodcem náš třetí host, molekulární biolog Petr Ryšávka. Ten přinese jako dárek Janu Krausovi speciální set na odběr vzorků pro analýzu mikrobiomu. „Pokud byste našel v sobě odvahu a šel do toho, rádi vás vyšetříme, protože nás střeva zajímají, zvláště ta slavná,“ říká se smíchem vědec a prozrazuje, že v laboratoři přezdívají vzorkům stolice familiárně „bobky“. „Ve střevě má člověk zhruba jeden až jeden a půl kilogramu bakterií,“ vysvětluje odborník, proč je mikrobiom tak zásadní, že se poslední dobou s oblibou přirovnává k druhému mozku člověka. „To je ohromné množství bakterií, které produkují celou řadu látek, a tyto látky působí na náš nervový systém, potažmo na mozek. Ve střevě se mimo jiné nachází zhruba devadesát pět procent serotoninu, což je hormon štěstí, který produkují právě střevní bakterie.“ Odsud vysílá signály do mozku. „Když se například podíváte na mikrobiom lidí s depresí, zjistíte, že ho mají poškozený a jejich produkce serotoninu může být z tohoto důvodu snížená.“ V dnešní době zažíváme podle jeho slov tzv. genocidů mikrobů. Složení mikrobiomu je téměř u každého nějakým způsobem narušené, což se pak odráží v různých alergiích a intolerancích. „To znamená, že bakterie, které by dokázaly podpořit naši imunitu, zkrátka chybějí.“ Proč je nadužívání antibiotik pro nás tak nebezpečné? Může být pro náš mikrobiom nepříznivé i příliš časté používání dezinfekce? A co jsou cílená probiotika a jak se vyrábějí? To a mnohem více se dozvíte v dalším dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause již dnes večer na Primě!