17. května 2018 09:00
Ilona BlaškováBiatlonistka Veronika Zvařičová promluvila o tom, jak se podruhé narodila
Veronika Zvařičová
Biatlon se v posledních letech stal velmi populárním sportem. Hlavně díky úspěchům Gabriely Koukalové si tady v Česku vybudoval silnou fanouškovskou základnu. Aby také ne, když biatlonisté každoročně sklízí velké úspěchy. Kromě nich se v tomto sportu také píšou silné příběhy. Jako třeba ten Veroniky Zvařičové.
Biatlonistka Veronika Zvařičová okusila pocit držení flinty v ruce ve svých třinácti letech. Ještě donedávna patřila do české biatlonové reprezentace, stejně jako například Veronika Vítková. Když byla ale na vrcholu kariéry, měla v roce 2013 vážnou nehodu na kolečkových bruslích. Diagnóza: zlomená lýtková kost, kotník, přední křížový vaz, lopatka a rozbitá hlava. A výsledek? Dvanáct šroubků v obličeji, pět plíšků a rok strávený v nemocničním prostředí. „Chybělo mi 500m než bych sjela na střelnici a byl konec tréninku. V tu dobu byly zrovna závody o areál výš, které křížily cestu s tou naší. A jel tam zrovna v autě tatínek s holčičkami a zkřížili mi cestu. Já jsem v plný rychlosti jela z kopce a narazila jsem do toho jejich celého boku. A pak už devět dní nevím vůbec nic," popsala nám nešťastnou událost.
I když to ale s Veronikou vypadalo zpočátku velmi bledě, bojovnice se v ní zkrátka nezapře. Co to šlo, už zase stála zpět na lyžích. „Když jste takový polomrtvý, tak to utíká strašně rychle. To mi říkali, ať jsem ráda, že budu normálně fungovat a že budu ještě sportovat. Ono to všechno dopadlo a já jsem si nijak nepřipouštěla, že bych už neměla nikdy chodit. Já jsem měla cíl a to olympiádu. A povedlo se. Dostala jsem se na olympiádu. Sice jsem měla cíl, že tam chci vyhrát s Gabčou ve štafetě, ale půlka cíle byla splněna. Dostala jsem se na olympiádu, sice bez Gabči, ale přece,“ prozradila nám Veronika.
Krom toho, že jsou tyhle dvě velké kamarádky, letos učinily obě zásadní rozhodnutí. I Veronika totiž začátkem května oznámila konec své biatlonové kariéry. A tak se nabízela otázka: Proč takové rozhodnutí a jak dál naloží se svým životem? „Protože je mi dvacetdevět, řekla jsem si, že už chci od života víc, než se jen honit a huntovat si tělo. Když už nejsem schopná pracovat tak, jak jsem pracovala a nedávám to hlavou. A vlastně si budu dělat masérský kurz. A pak ještě podnikám. Tak uvidíme, jak se to rozjede," řekla Veronika. Rok 2018 je pro Veroniku zkrátka plný změn. Kromě toho, přišel i po sedmi a půl letech rozchod s jejím přítelem.
Autor článku
