TopStar

23. dubna 2019 13:13

FILMOVÉ OKÉNKO: Jack staví dům a Trier si kope hrob

Režisér Lars von Trier je známý svou kontroverzností, kterou se snaží zakrýt jistou dávkou rafinovanosti. Ve výsledku z toho ale vzniká bizár, u kterého se za břicho popadáme. Jestliže jste tedy psychopati se všemi vlastnostmi tohoto termínu, milovníci násilí vůči ženám (obzvlášť těm hloupým), trháte kachničkám nožičky a z mrtvých dětiček si děláte panenky - ‚‚Jokery‘‘, gratulujeme! Tenhle film je o vás! A nebojte, u tohoto snímku se za své temné stránky

Dánský režisér Lars von Trier ve svém typickém duchu. Část publika nadšeně tleská, někteří znechuceně kroutí hlavou. Najdou se však i tací, kteří se neřadí nikam a jednoduše nevědí, co si o tomhle mástrpísu myslet. Jack si sice, jak již název vypovídá, dům staví, ovšem z metafor, symbolů a podob násilí všeho druhu. Zároveň je snímek velmi decentně propleten architektonickými skvosty, hledá si analogie v dozrávání vína s rozkladem tělesné schránky a rozebírá i tématiku pudu, podobně jako v Nymfomance (tam sexuální, zde agresivní). Režisér přemýšlí, kdo je vlastně oběť a kdo vrah. Je vinna oběť, která vyvolává v predátorovi provokativní touhu, nebo predátor, který se nechá touhou unést? Nebo je na vině ten, kdo je zkrátka zmanipulovatelný hlupák? No, hezky od začátku.

Sériový vrah Jack (Matt Dillon) působí ve své branži už 12 let, je závislý na uklízení a žije si se svým ubohým snem o něčem velkolepém. Jeho ‚‚kariéra‘‘ je divákovi představena v pěti oddělených kapitolách a epilogu. Nechybí ani filozofické úvahy Jacka s tajemným společníkem Vergem (Bruno Ganz). Jeho hlas nás sice provází celým filmem, spatříme ho ovšem až na samém konci. Nenechte se ale zmýlit, Jack nevraždí jen tak. Své brutální činy považuje za nejvyšší formu uměleckých děl. Navíc si vytváří vlastní estetickou teorii, která je podnícena jeho obsedantně - kompulzivní poruchou. Tak třeba scéna, kdy Jack bere matku se dvěma syny na romantický výlet - sice je posléze všechny vystřílí jako na lovu, z celé akcičky ale vzejde umělecké dílo, které dle hlavního protagonisty nemá obdoby. Jack je tak asympatický, že mu nefandíme, ani když ho přehnaný perfekcionismus zrazuje.

Kdo by si myslel, že je alter ego Triera (Jack je prý vizualizací režisérových nejděsivějších tužeb a obav) pouhým psychopatem, je na omylu. Hlavní hrdina nechce narušovat společenské normy a morálku, chce být jen ve stejné rovině jako renesanční umělci, kteří věnovali svá díla Bohu. Anglický filozof z 19. století Thomas de Quincey si pokládá otázku totožnou - může být vražda předmětem umění? A jak na to nahlíží sám Trier? Ačkoli považuje Jack mrtvá těla svých obětí za stavební materiál, Lars von Trier se mu ve filmu vysmívá.

Režisér rád odkazuje na svou tvorbu. Stejně jako v Nymfomance, poukazuje na mnohá díla svá i napříč historií, takže pokud má divák v Trierově filmografii či v umění mezery, nemá šanci proniknout do snímku naplno. Tak třeba promluvy Verga a mezery, které odkazují na různá umělecká díla a historické momenty jsou vlastně návazností na Dantovu Božskou komedii. Celé vyprávění je retrospektivou. Jack prochází peklem a očistcem spolu s básníkem Vergiliem (jak je to najednou pochopitelné, že?). Nejeden divák ovšem jistě zaznamenal, že ani černý humor není tvůrci cizí. Jednotlivé scény vražd jsou poukázáním na nejklišoidnější scény z rozličných hororů a děsivých filmů - stopařka s rozbitým automobilem, osamělá vdova, kterou navštíví falešný policista atd.

Divák by si mohl samozřejmě říci, že 155 minut takové strategie je příliš mnoho a snímek tak nemá u typického diváka šanci na úspěch. Festival v Cannes film kvůli mnoha násilným scénám zavrhnul, podobně naladěni byli kritici snad jen v 70. letech u snímku Saló aneb 120 dnů Sodomy. Trier byl obviněn z prázdné exhibice, nechutné onanie a sebevykrádání. Neměla by je ale přesvědčit koncovka, kdy Jack skutečně končí v pekle? A úplný konec aka skočná hudba, která má podprahově nabudit pozitivní emoce? Má film poukázat na to, že jsou ženy hloupé slepice, které zaslouží jen vraždu? Pro někoho prvoplánová dekadentní nuda, pro jiného groteska, která poukazuje na svou stránku - ač s humorem, tak s hrůzností a hnusem. Za nás 6 hvězd z 10.

Sdílejte článek

Přečtěte si také