SOBOTNÍ ROZHOVORY: „Tohle byl jen takový strečink, jedeme dál! Potřebujeme dostat ještě víc na pr**l,“ říká jeden z aktérů originálního snímku 500 Oprav na Balkáně

„Chtěli jsme před problémy utéct, ale nekonečné opravy nás donutily začít problémy řešit,“ říkají hlavní aktéři snímku 500 Oprav na Balkáně a také vůbec první vyzpovídaní pro SOBOTNÍ ROZHOVORY.

Představuji si to asi takhle. Sobota. Celá rodina už je na nohou, děti pobíhají po bytě, ani náhodou nemají v úmyslu začít s generálním úklidem pokojíčku, kde stejně ještě spí starší brácha, který přišel domů až k ránu. Maminka u plotny kontroluje, jestli už jí vyplavaly noky a hlava rodiny na internetu projíždí, co je doma i v zahraničí nového. Když vtom, světe div se, narazí na SOBOTNÍ ROZHOVORY. Rozhovory s obyčejně neobyčejnými lidmi, kteří mají co říct, i když nezdobí titulní stránky magazínů. Ženy a muži z oblasti umění, divadla, hudby, módy, designu. Neznámí tatéři, začínající návrhářky, průvodci světovou kulturou nebo kluci, co chtěli zažít dobrodružství a nakonec z toho vznikl film.

Právě s nimi jsem se pustila do prvního, celkém punkového rozhovoru. Poslouchat čtyři kluky - Dominika, Jirku, Michala a Dana, když vypráví o nápadu vyjet poznat Balkán se svými vozy značky Fiat 500 s roky výroby 1964 a 1970, byl zážitek. Protože podle mě je to sen snad každého malého kluka. Zažít dobrodružství na pánské jízdě, hrabat se v motorech, smát se i vztekat, když ten „křáp“ prostě nechce jet…

Tahle parta má za sebou téměř čtyři tisíce najetých kilometrů, nezapomenutelné zážitky a především film, který z celého putování po Balkáně vznikl. A stojí za to vidět. Pro hezký kluky, nekonečné opravy i kopce srandy… Rozhovor nejen pro tátu a synátora, který se v poledne konečně probral z večírku. Na své si přijdou určitě i holky a prozíravé maminky, které se alespoň připraví na to, co je v budoucnu čeká.

Hezkou sobotu!

Kdo přišel s nápadem podniknout cestu na Balkán?

Jirka: Byl to Dominikův nápad. Jakožto nejzkušenější člen našeho týmu, který měl za sebou už čtyři podobné expedice, přišel s tím, že bychom mohli vyrazit na Balkán. Tentokrát jsme vyrazili ve dvou podobných autech, protože i já jsem si koupil Fiata 500 a ještě společně s Danem a „Koblajzem“ jsme vyrazili. Teď zpětně musím říct, že to byla dost „random“ akce, ale s kluky jsme si sedli a nakonec z toho byl skvělý trip.

Ve filmu jsme viděli nesčetné množství oprav, které vás během cesty zastihly a překazily mnoho plánů. Ani na malou chvíli jste si na samém začátku nepřipustili, že by těch problémů mohlo nastat tolik?

Jirka: Vůbec. Já jsem celou dobu věřil Dominikovi, který byl ústřední postavou nejen filmu, ale hlavně cesty. Já jsem měl to auto sotva čtvrt roku a věděl jsem o něm úplné h**no a nebýt Dominika, tak by se tahle expedice nemohla ani uskutečnit.

Co vás během expedice nejvíce překvapilo?

Jirka: Dominika asi úplně všechno :D Ten to auto zná do posledního šroubku, protože si ho sám „postavil“ a najednou přišlo mnohem víc oprav, než jsme předpokládali. Mě osobně toho zas až tolik nepřekvapilo, protože já jsem byl ten, co jen podával gola sadu. :D

Tvorba a střih filmu trvaly čtyři měsíce - jaké to bylo se zpětně vracet zpátky „do auta a na cestu“?

Dan: Tím, že jsem se opravdu většinu času soustředil, abych natočil kvalitní záběry, a většinu času jsem opravdu koukal jen do kamery, takže jsem si vlastně moc nepamatoval, co všechno se tam dělo a zjistil jsem to vážně až zpětně doma, když jsem to stříhal. Já jsem ten výlet vlastně zažil až potom. Musíme říct, že ten film je vlastně pohled jednoho z nás, a to Dana, který celou cestu zachytil na kameru. Každý z nás máme jiný pohled na přírodu, život a kulturu různých národů a Dan na filmu ukázal vlastně tu svojí vizi, o čem náš trip byl. A to byly právě opravy.

Už v prvopočátku jste věděli, že chcete o této cestě na Balkán natočit film?

Dan: Kluci mě vlastně na cestu „přibalili“ až když jsem se nabídnul, že bych mohl tuhle expedici zdokumentovat a sestříhat z toho film. :D

Celý výlet byl podporován řadou sponzorů, tím hlavním byl Vans. Věděli jste už od začátku, že máte za zády takovou podporu?

Jirka: Primární myšlenkou bylo jet si užít s partou kámošů cestu ve starých autech. To, že se na celou akci „nabalili“ sponzoři takových jmen, bylo nečekaný, ale zároveň příjemný. Každý z nás měl nějaké kontakty a nakonec z toho vyšla akce ku prospěchu všem zúčastněným.

Zatímco Dominikovo auto se objevilo i na samotné premiéře filmu 500 Oprav na Balkáně v holešovickém Klasic Wheelsu, tvoje auto tu, Jirko, nevidím. Co s ním je a máš ho ještě vůbec?

Jirka: Moje auto přestalo jet už na samém začátku tripu, což ve filmu nejde vidět, ale bylo to tak. Takže já s tím autem mám problémy už od samého začátku, ale teď momentálně už se zase dává do kupy a připravuje se na sezónu 2019.

Takže vás opravy neodradily a chcete jezdit dál?

Všichni: Neodradilo nás to a chceme jet určitě zas, ale musí u toho vždycky být Dominik, jinak jsme v háji! :D

Dominiku, ty jako hlavní aktér a vlastně i hnací motor celého filmu i cesty, jak expedici hodnotíš? Byl to úlet, nebo by sis takový výlet klidně znovu zopakoval?

Dominik: Tohle byl jen takový strečink, jedeme dál! :D Potřebujeme dostat ještě víc na pr**l, sáhnout si ještě víc na dno, a proto to vlastně děláme. Spát pod širákem, mýt se v potoce nám dělá strašně dobře, protože žijeme v Praze, jsme zmlsaní, takže potřebujeme pořádnou bídu, a to tě pak strašně srovná a vážíš si života.

Řekni nám, když jsi měl téměř každý den cesty ruce v motoru, neměl jsi někdy chuť s tím seknout?

Dominik: Když si sáhneš na dno, tak ucítíš pokoru a v dnešním světě, kdy málokdo má nějakou pokoru, je dobré si uvědomit, že o ni nesmíme přijít. Takže proto to asi dělám.

Posádka čtyř kluků - ani na chvíli vás nenapadlo, že do tohoto dobrodružství nezapojíte i holky?

Dominik: Hele, bylo by to dobrý, ale radši ani ne :D Zůstaneme u pánské jízdy :D