Vdova uložila urnu s ostatky manžela na cizí zahradě. Její majitelka byla v šoku

Policie v akci: Policie v akci V (51) - Urna na zahradě

Paní Chábová kontaktovala policejní dispečink s tím, že se po její zahradě potuluje neznámá starší žena. Co přesně na cizím pozemku pohledávala, šokovalo nejen jeho majitelku.

Než se přivolaná policejní hlídka na místo dostala, podivná postava už byla ta tam. Vystrašená paní Chábová vypověděla, že podezřelou ženu nezná a že nejspíš nešlo o zlodějku. Ze zahrady ani z domu jí totiž nic nezmizelo. Naopak. V křoví přibyla taška v dárkovém obalu.

Zvědavost paní Chábové nedala, do tašky nahlédla a nestačila se divit. Na dně stála plná urna. Policisté neztráceli další čas a vydali se prozkoumat okolí. Neznámá žena by ještě mohla být blízko, což se také potvrdilo.

Žena seniorského věku oblečená v černém se policistům nesnažila utéci. Nebránila se ani kontaktu. Hlídka ji tedy v klidu ztotožnila a čekala na vysvětlení. Proč se urny s ostatky manžela zbavila právě tímto způsobem?

Vdova nic nezastírala a rovnou zděšené majitelce pozemku i policistům vyklopila pravdu. Ta byla prostá. „Manžel tady v tom domě bydlel jako dítě a měl poslední přání – až umře, jestli bych ho tady někde rozprášila,“ odpověděla v dokureality Policie v akci bez dlouhého výslechu, jak „jen“ chtěla milovanému muži splnit poslední přání. Policisté sice měli pro nezákonný čin ženy lidské pochopení, důrazně ji však upozornili, že už nikdy nesmí vstupovat na cizí pozemek, natož na něm skrývat něčí ostatky.

Poslední přání se dá splnit, někdy stačí málo

K nejtradičnějšímu uložení urny u nás slouží hrob či kolumbárium, časté bývá i rozprášení popela na rozptylové loučce. Výjimečné nejsou ani případy, kdy si rodiny zpopelněného v urně vystaví doma. Ani tato varianta není při zachování piety nelegální.

A nelegální by nemuselo být ani počínání ženy z výše popsaného případu, inspirovaného skutečným přestupkem. Jen by se musela informovat o pravidlech, která opět určuje zákon o pohřebnictví. Při takovém zacházení s popelem zesnulého se musí konat v souladu s jeho přáním a samotný akt rozptýlení musí být dostatečně důstojný, což uložení urny do křoví na cizím pozemku rozhodně není.

A teď pozor! V případě rozptýlení popela na vlastním pozemku mají pozůstalí prakticky volnou ruku. Pro rozptýlení popela na cizím pozemku je však nezbytné předem si opatřit souhlas jeho majitele. To samé platí i v případech přání posmrtného splynutí s vodní plochou. Rozhodně se tedy nikdy nesnažte vyhovět zesnulému načerno a s vírou, že vás při činu nikdo neuvidí. Za porušení hygienického a pietního zacházení s lidským popelem nebo za nedodržení daných zákonů si pak můžete vysloužit pokutu až ve výši mnoha desítek tisíc korun.

Z drahého zesnulého osobní diamant

Poslední dobou se větší popularitě těší také důstojná přeměna popela či vlasů zesnulého na vzpomínkový diamant, který lze stále nosit u sebe v podobě šperku. Takové cenné minerály se vyrábějí z uhlíku extrahovaného z dodaných součástí nebožtíka.

Na jeden kamínek je podle jedné z firem působících na českém trhu potřeba 100 gramů kremačního popela (3/4 hrníčku) nebo dva gramy vlasů. Blyštivá vzpomínka je ale poněkud dražší záležitostí. Za osobní čirý diamant velikosti 1/4 karátu (7,0 mm) zaplatíte kolem 100 000 korun.