Chcete být novinářem? Raději nikoli. V prestiži jsou novináři skoro u dna

Nedávno Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) publikovalo výsledky svého průzkumu popularity profesí. S novináři to nedopadlo nejlépe, poslanci dopadli nejhůře, zato lékaři a vědci jsou na tom stále nejlépe.

„Prestiž povolání je jedním z nejfrekventovanějších a nejtradičnějších témat v sociologii, které se těší značné popularitě a zájmu i ze strany širší veřejnosti.“ To je citace z jiného výzkumu Kvalita pracovního života 2018 realizovaného v květnu 2018 a provedeného CVVM pro Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Definice jen potvrzuje pravidlo, že prestiž je považována za základní dimenzi sociálního rozdělení společnosti. Navíc existuje takzvaná Treimanova mezinárodní škála prestiže (Standard International Occupational Prestige Scale – SIOPS), která nám umožňuje se srovnat se zahraničím. Pravidelně se výzkumem prestiže na dvaceti šesti povoláních zabývá Sociologický ústav Akademie věd ČR, Centrum pro výzkum veřejného. Výzkumy nám zobrazují, jak se v čase vlivem sociálně-ekonomických podmínek mění prestiže jednotlivých povolání, a to již od roku 2004.

Zajímavé je rovněž zkoumání sebehodnocení, ke kterému v jednom svém výzkumu přikročilo CVVM a ke svým výsledkům podotklo, že „výsledky odpovědí na toto otázku nepřinesly v kontextu dosavadních výzkumů prestiže povolání žádné výrazné překvapení“. Výzkum uvádí, že na přední příčku je „nejčastěji řazen lékař (41 %), následován vědcem (9 %), zdravotní sestrou (6,5 %), vysokoškolským učitelem a učitelem na ZŠ (obdobně 5,5 %)“. Na opačné straně mezi nejméně vážené profese byli nejčastěji řazeni ministr (16,5 %), uklízečka (15 %) a kněz (13 %). Tento výzkum jen o něco lépe hodnotí profese novinář, profesionální sportovec, voják z povolání, prodavač, stavební dělník, sekretářka, policista, manažer a bankovní úředník.

Z průzkumu je zajímavé, že přestože některé profese nejsou nejlépe finančně hodnoceny, mají prestiž. Ostatně to svého času tvrdil v Českém rozhlase Petr Nečas, když byl ještě ministrem práce a sociálních věcí: „Celá řada profesí tradičně nejenom v Česku, ale v západoevropském kontextu nepatří mezi nejvíce honorované, a přesto je to profese velmi prestižní. Mám na mysli především vysokoškolské učitele, vědecké pracovníky.“

K mezinárodnímu srovnání lze podle poznatků CVVM konstatovat, že po roce 1990 jsme se přiblížili a skoro se shodujeme s trendem západních zemí. Lze zde shledat jen určité výjimky jako je povolání kněz nebo tajemník. Sociologové to vysvětlují tím, že u nás má tajemník nechvalnou pověst z dob socialismu a kněz „přežíváním socialistických postojů, ale i celkovou sekularizací naší společnosti“.

Žebříček popularity profesí za socialismu

Důvody našeho rozhodování

Důležité je vysvětlit, jak se lidé rozhodují v sociologickém šetření, které povolání je jinému nadřazeno. K tomu posloužil jiný výzkum (ÚFS ČSAV ve spolupráci s Ústavem teorie a historie vědy ČSAV z roku 2003) o důležitosti kritérií pro hodnocení prestiže, ze kterého vyplynulo toto pořadí, jak se rozhodujeme (poznamenejme, že výzkum byl porovnán v čase s dřívějším výzkumem a kritéria se o mnoho nelišila):

Důležitost pro společnost 30,3

Důležité vzdělání 27,4

Odpovědnost 13,4

Praktická potřebnost 10,3

Dosažitelný příjem 7,5

Popularita 3,4

Jedinečnost povolání 3,2

Fyzická náročnost 1,7

Psychická náročnost 1,4

Možnost známosti, kontaktů 1,0

Jiné 0,4

Kdekomu se může zdát, že herec nebo vrcholový sportovec má větší prestiž než výzkumy uvádí. Proto se citovaný výzkum zaměřil také na tento rozdíl, ze kterého vyplynulo (viz shora kritéria), že se nesmí zaměňovat popularita s prestiží. Zatímco u herců nebo sportovců je vysoká popularita, je u nich nižší index prestiže, než je u lékařů nebo vědců. Zde hraje významnou roli například faktor odpovědnosti v dané profesi. Z tohoto ohledu lze brát i profesi novináře, která může být sice na jedné straně populární, ale na druhé straně - dnes, v době internetu - lidé neshledávají toto povolání tolik potřebným.

Současné hodnocení

Z těchto hledisek se nyní podívejme na nejnovější výzkum CVVM z letošního června k prestiži jednotlivých povolání, který konstatuje: „Celkově žebříček prestiže profesí vykazuje jen malou proměnlivost s výjimkou vzestupu prestiže bezpečnostních složek a propadu profesí spojených s politikou a řízením. Protože prestiž profese lze vnímat jako určitý průsečík sociální struktury společnosti s její hodnotovou strukturou, tak toto zjištění znamená, že naše společnost je v ohledu významu duševní a fyzické práce, významu kvalifikace či určitých oblastí společenské práce stabilizovaná.“

Tabulka prestiže povolání

Mirko Radušević

Tagy: