Ilustrační foto: Miloš Zeman Zdroj: @jiri.ovcacek1979 / Facebook
Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje nadpoloviční většina občanů, členům vlády a Poslanecké sněmovně o něco více než třetina dotazovaných. Nejmenší důvěru ze zjišťovaných institucí má Senát, kterému důvěřuje necelá třetina Čechů. Naznačuje to alespoň nový průzkum agentury STEM.
Ve srovnání s průzkumem z minulého roku se důvěra Čechů ve výše uvedené státní instituce výrazně nezměnila a je prakticky na úrovni takzvané statistické chyby.
Jak věří Češi vybraným politickým institucím?
Prezidentovi České republiky věří podle průzkumu 57 procent Čechů, členům vlády 38 procent, Poslanecké sněmovně 35 procent a Senátu 32 procent občanů. Podle informací STEM pak politické instituce patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi, které byly součástí průzkumu.
Důvěra Čechů ve vybrané instituce v roce 2019
Důvěra Čechů ve vybrané instituce v roce 2019
Výrazný rozdíl je pak v míře důvěry, kdy rozlišujeme, zda respondent „určitě důvěřuje“, nebo „spíše důvěřuje“ dané instituci. Zatímco „spíše důvěřuje“ všem institucím od 29 (Senátu) do 36 (prezidentovi) procent lidí, „určitě důvěřuje“ Miloši Zemanovi dalších 21 procent lidí, kdežto členům vlády 4 procenta a Sněmovně a Senátu po 3 procentech respondentů.
Důvěra Čechů ve vybrané instituce v čase
Důvěra Čechů ve vybrané instituce v čase
Miloš Zeman má konstantně nadpoloviční důvěru občanů
Důvěra v Miloše Zemana od jeho nástupu do prvního funkčního období kolísá mezi 50 až 65 procenty. Podle STEMu důvěřují prezidentovi více starší lidé: 68 % lidí od 60 let výše, 58 % lidí od 45 do 59 let, 55 % lidí od 30 do 44 let a 43 % nejmladších - od 18 do 29 let.
Co se týká stranických preferencí, důvěřují Miloši Zemanovi nejvíce voliči KSČM (92 %), SPD (88 %), ANO (81 %) a ČSSD (75 %), nejméně naopak voliči ODS (26 %), TOP 09 (28 %), Pirátů (31 %), STAN (38 %) a KDU-ČSL (43 %).
Důvěra Čechů v prezidenta v čase
Důvěra Čechů v prezidenta v čase
Prezidentské poklesky
Agentura průzkum důvěru občanů v politické instituce provádí od roku 2003 a díky tomu lze srovnávat důvěru například u postu prezidenta republiky, což znamená porovnávání důvěry našich občanů k Václavu Klausovi (funkční období 2003-2013) a Miloši Zemanovi. V tomto srovnání vidíme, že předchozí prezident požíval během svého úřadu větší a stabilnější důvěru, než je tomu u Miloše Zemana. Zato konec Klausovy kariéry byl z tohoto pohledu katastrofický, neboť před koncem svého mandátu dosáhl historicky nejnižší důvěry občanů, a to čtyřiceti devíti procentní. Dobře si všichni dodnes pamatují na jeho amnestii z 1. ledna 2013, kdy prominul více jak 111 tisíc trestů (20 tisícům odpustil nepodmíněné trestné činy a 6471 lidí opustilo věznice). Některé činy prezidentů se právě odráží na důvěře a tak stejně dosáhl svého dna Miloš Zeman v únoru 2014, což zřejmě způsobil známý tzv. „lánský puč“, ke kterému došlo po parlamentních volbách, kdy přijal Zeman u sebe v Lánech některé členy ČSSD, odpůrce Bohuslava Sobotky. Stejně tak byl Miloš Zeman „potrestán“ za své výroky k 17. listopadu, které pronesl, že se nejednalo o „nestandardní masakr“ a „žádná krvavá řež“ a za svůj postoj k Rusku a Ukrajině. Vše toto se sečetlo v březnovém průzkumu v roce 2015.
.
Průzkum agentura STEM provedla na vzorku 1004 respondentů starších osmnácti let v druhé polovině června tohoto roku.
