Ministerstvo pro místní rozvoj v minulosti vyhlásilo dotační výzvy pro české dopravce veřejné městské dopravy v regionech. NKÚ nyní přišlo s kontrolní zprávou o dotacích mezi lety 2014-2018. Podle úřadu se příjemci v některých případech dopustili nesrovnalostí.
Ministerstvo celkem na dotacích rozdalo 12,5 miliardy korun. Většina peněz šla z evropských fondů.
Nejvyšší kontrolní úřad tvrdí, že měly dotace sloužit především k nákupu nových vozů, ale většina příjemců je využila na obměnu těch stávajících. Na to zareagovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které dotační výzvu vypsalo.
„Hlavním smyslem podpory není rozšíření četnosti spojů, jak se domnívá NKÚ, ale zvýšení podílu nízkoemisních či zcela bezemisních vozidel hromadné dopravy,“ tvrdí náměstek ministryně Dostálové Zdeněk Semorád.
S tím ale Nejvyšší kontrolní úřad nesouhlasí. Podle něj je správný indikátor větší počet cestujících veřejné dopravy, která je jedním z nejekologičtějších způsobů přepravy. Tím by se obecně snížily emise.
„Výzkum ukázal, že to, co lidi přiláká k tomu, aby ve větší míře využívali veřejnou dopravu, je právě rozšíření její sítě,“ řekla online redakci TV Prima tisková mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.
Právě širší využití veřejné dopravy bylo prý cílem dotačního programu. Toho se ale vyšším počtem ekologičtějších vozů nedosáhne, říká Nejvyšší kontrolní úřad.
NKÚ našel i jiné nesrovnalosti. V rámci zjištění efektivity programu uváděli příjemci dotací počet přepravených osob nově nakoupenými vozy. Někdo do nich však zakomponoval čísla všech přepravených lidí a ne jen těch, kteří využili nově zakoupené vozy.
Jeden příjemce dotace měl uvést počet cestujících za celou dopravní síť, která má celkem 323 kilometrů. Nově nakoupené trolejbusy přitom jezdí na lince, která má jen 7 kilometrů.
Ministerstvo pro místní rozvoj říká, že nelze pro příjemce dotace nastavit jednu univerzální metodu sčítání a je důležité, aby byly obě metody (před a po) stejné. Výsledkem je pak jejich rozdíl. Vykazování celé dopravní sítě je prý akceptovatelné.
Dotační program Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) má sloužit ke snížení vyprodukovaných emisí městské veřejné dopravy. Peníze jsou využívány mimo jiné k pořízení elektrobusů, autobusů na zemní plyn, trolejbusů a tramvají.
NKÚ nicméně poukazuje na to, že Ministerstvo pro místní rozvoj neprovádí v programu dostatečnou kontrolu. Jeden z dopravců tak například mohl prodat své staré vysokoemisní vozy jinému.
MMR prodej starých vozů příjemcům dotace nezakazuje. Dopravce, který je od něj koupí, je nesmí jeden rok od provedení zakázky využívat v rámci veřejné dopravy, může je využít na náhradní díly.
Jiný příjemce dotace zase peníze využil na nákup vozů s nezávislým naftovým topením. Tím spotřeboval během šesti až devíti měsíců téměř 30 tisíc litrů nafty, tvrdí úřad. Ministerstvo říká, že se jedná o ojedinělé případy. Zkoumá prý hlavně primární pohon.
„Za přídavné topení nemůžeme žadatele o dotace sankcionovat,“ stojí v tiskové zprávě MMR. Ministerstvo také dodává, že čísla uvedená NKÚ o spotřebě nafty jsou velmi teoretická. S tím ale kontrolní úřad nesouhlasí. „My si za těmi čísly stojíme,“ řekla redakci tisková mluvčí.
Ministerstvo letos vypsalo stejný dotační program. „Byly doplněny povinnosti příjemce v době udržitelnosti o doložení jednotlivých konkrétních dokladů prokazujících vyřazení stávajících vozidel, pokud je projekt zaměřen na obnovu vozového parku,“ říká tiskový mluvčí MMR Vilém Frček.
Štěpán Sochor
