Ilustrační foto: Miloš Říha při tréninku hokejové reprezentace Zdroj: Facebook/Česká hokejová reprezentace
Hokejoví fanoušci po dlouhých letech neviděli budoucnost národního sportu černě. Česká reprezentace na květnovém mistrovství světa v Bratislavě předvedla kvalitní výkony a sahala po medaili. Co více, nenadávalo se na trenéra. Miloš Říha získal sympatie za přístup hráčů, herní projev a možná i neobvykle emotivní zhodnocení neúspěchu v podobě čtvrtého místa. Místo podpory se ostřílený kouč však dočkal kudly do zad od těch nejvyšších.
Miloše Říhu u reprezentace nahradí Filip Pešán. Rozhodlo se vcelku logicky, protože Pešán má úspěchy na klubové úrovni a patří k mladé generaci. Říhovi za rok navíc končí smlouva. Nebylo by na tom vůbec nic k diskuzi. V čem je tedy problém a proč cítí Miloš Říha podraz?
Ke spokojenosti všech stačilo jednat profesionálně. Základní manažerská chyba, o které se učí v prvních hodinách managementu už na střední škole, je nedostatečná komunikace. Je jen těžko představitelné, že by vám v zaměstnání, kde za rok odvedete dobrou práci, přišli nadřízení představit vašeho nástupce, který rok bude nahlížet pod pokličku a pak vás nahradí. Jaká by v tu chvíli byla motivace pracovat pro firmu, pro lidi, kteří vyšlou takový signál?
Ano, nebavíme se o korporátní firmě, ale o národním týmu. Je to rozdíl. Zkušený Miloš Říha by na trenérské lavici i tak odvedl maximum, má to v krvi. Nicméně sám v rozhovoru pro server lidovky.cz přiznal, že zvažuje pokračování. „Jsem z toho špatný. Za to, co jsme do toho dali, jsme dostali od českého hokeje takovýhle pohlavek. Dost mě to mrzí,“ přiznává, že informaci o tom, že ho za rok nahradí Filip Pešán za jakékoli situace, nerozumí a bolí ho.
Vedení hokejového svazu v minulosti už několikrát názorně předvedlo, že slova „vize“ a „dlouhodobé plány“ jsou téměř sprosté slovo. Naplno se to ukázalo především v opakovaných reorganizacích mládežnických soutěží, kde se představitelé svazu jednou jezdili inspirovat do Finska, poté do USA, aby nakonec aplikovali „kočkopsa“, který se mění nejen každý rok, ale dokonce i v průběhu rozjeté sezóny! Spousta trenérů a manažerů působících na nižších úrovních v českém hokeji dlouhodobě upozorňuje na to, že ryba smrdí od hlavy a svaz po každém kroku vpřed udělá dva vzad.
Stejně by se dala shrnout i situace kolem trenérů národního týmu. Angažování Filipa Pešána do role šéftrenéra českého hokeje lze vzhledem k jeho úspěchům na klubové úrovni a progresivním myšlenkám vnímat velmi pozitivně. Byť se Slavomír Lener snažil, má za sebou několik přešlapů a změna je vítána. Je tu však jedno velké ALE… Změna mohla proběhnout, aniž by se na sebe důležití muži českého hokeje dívali rok - a možná i déle - skrz prsty.
Reakce Miloše Říhy na oznámení jeho nástupce Zdroj: prima
Reakce Miloše Říhy na oznámení jeho nástupce Zdroj: prima
Co by k tomu bylo potřeba? Základní manažerské principy a slušné vychování...
Stačilo by, aby komunikace svazu byla jasná a každému zřetelná. Jak navenek, tak i uvnitř. K tomu je potřeba mít jasnou vizi a vypracovaný dlouhodobý plán, který není založen na pokusech. Z takové vize a plánu by se mnohem snáze dělala rozhodnutí o tom, kolik týmů má hrát mládežnickou extraligu, bylo by snazší reagovat na potřeby dospělého hokeje a konečně – každý by věděl, kam směřuje a jaká je jeho role. Tím pádem by se po dostatečné komunikaci ani Miloš Říha nemusel divit, že ho v určité chvíli nahradí někdo jiný.
Z dalšího vyjádření současného trenéra je totiž jasné, že mu nebyla oznámena souvislost či důvod, proč ho někdo nahradí, ať už letos skončí se zlatem na krku nebo nepostoupí ze základní skupiny… a to je špatně vždy a všude. Navíc odejít ze společné schůzky se současným a budoucím trenérem rovnou na tiskovou konferenci a neříct současnému ani „píp“ o chystaných plánech a změnách, to je kumšt. Říhovi končí po sezóně smlouva, takže na to měl svaz plné právo. Slušnost a komunikace by ovšem chybět neměla nikde.
Názory publikované v této sekci nelze ztotožňovat s postoji redakce Zpravodajství FTV Prima.
